Sidney Wood
Sidney Wood (1. listopadu 1911 – 10. ledna 2009) byl americký tenista, vítěz dvouhry ve Wimbledonu z roku 1931 a jediný hráč v historii turnaje, který vyhrál finálový zápas bez boje.
Sidney Wood | |
---|---|
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 1. listopadu 1911 |
Místo narození | Black Rock, Bridgeport, Connecticut |
Datum úmrtí | 10. ledna 2009 (97 let) |
Místo úmrtí | Palm Beach, Florida |
Síň slávy | 1964 (profil) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | vítěz (1931) |
US Open | finále (1935) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
US Open | finále (1942) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 22. listopadu 2010 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sportovní kariéra
editovatJiž na čtrnácté narozeniny vyhrál tenisové mistrovství Arizony, čímž se kvalifikoval na French Championships a následně se mohl zúčastnit také Wimbledonu[1] V roce 1927 se stal na nejslavnějším turnaji světa nejmladším soutěžícím v historii, když do singlu turnaje nastoupil v 15 letech a 231 dnech věku a o tři dny později odehrál první deblový zápas.[2] Ve Wimbledonu zvítězil v roce 1931 a k roku 2011 je po Beckerovi a Baddeleyovi třetím nejmladším šampiónem (19 let a 8 měsíců), když Frank Shields nemohl pro poraněné koleno nastoupit do finále.[3] Je tak jediným wimbledonským vítězem, jenž neodehrál finálový zápas.[4]
Do finále se probojoval i na dalších grandslamech, a to ve smíšené čtyřhře na French Championships 1932, mužské dvouhře (1935) a čtyřhře (1942) na US Championships. Vždy odešel poražen. Byl také členem americké daviscupového týmu, v němž si v roce 1934 zahrál finále.
Roku 1964 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy. V době úmrtí byl jejím nejstarším členem.[5]
Rodinný život
editovatNarodil se v connecticutském Black Rocku u Bridgeportu. Vystudoval střední Hill School v pensylvánském Pottstownu, na které založil tradici tzv. „J-ball“.
K tenisu jej přivedl strýc Watson Washburn, který byl také členem amerického daviscupového družstva.[1]
Měl čtyři syny Davida, Colina, Sidneyho III. a W. Godfrey Wooda. Sidney Wood III. hrál za tenisový klub Yaleovy univerzity. Zemřel ve dvaceti dvou letech při ranní autonehodě na severokarolínské dálnici v roce 1961, když jel v autě řízeném spoluhráčem.[6] Colin Wood se stal předmětem objektivu fotografky Diane Arbusové v jedné z jejích nejlépe hodnocených fotek Child with Toy Hand Grenade in Central Park (1962; Dítě s hračkou ručního granátu v Central parku).[7]
Finálová utkání na Grand Slamu
editovatDvouhra (2)
editovatVítěz (1)
editovatRok | Turnaj | Finalista | Výsledek |
1931 | Wimbledon | Frank Shields | bez boje |
Finalista (1)
editovatRok | Turnaj | Vítěz | Výsledek |
1935 | US Championships | Wilmer Allison | 2-6 2-6 3-6 |
Mužská čtyřhra (1)
editovatFinalista (1)
editovatRok | Turnaj | Spoluhráč | Vítězové | Výsledek |
1942 | US Championships | Ted Schroeder | Gardnar Mulloy Bill Talbert |
5-7 7-9 1-6 |
Smíšená čtyřhra (1)
editovatFinalista (1)
editovatRok | Turnaj | Spoluhráčka | Vítězové | Výsledek |
1932 | French Championships | Helen Willsová Moodyová | Betty Nuthallová Fred Perry |
6-4 6-2 |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Sidney Wood na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Tennis Master Sydney Wood Dies[nedostupný zdroj] Southampton Press, 15. ledna 2009.
- ↑ Wimbledon Records & Statistics [online]. AELTC [cit. 2009-01-14]. (Event Guide - History). Dostupné online.
- ↑ Lichner, I. et al.(1985): Malá encyklopedie tenisu. Olympia, Praha, s. 369
- ↑ Hall of Famer Sidney Woods Dies[nedostupný zdroj] NBC Sports, 11. ledna 2009
- ↑ Tennis Great Sidney Woods Dies Archivováno 22. 5. 2011 na Wayback Machine. Associated Press, 11. ledna 2009
- ↑ Father & Son Archivováno 2. 11. 2012 na Wayback Machine. Time Magazine, 31. března 1961
- ↑ Diane Arbus' Photos and the Stories Behind Them Archivováno 15. 6. 2011 na Wayback Machine. Mental Floss, 26. července 2008
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sidney Wood na Wikimedia Commons
- Sidney Wood na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- (anglicky) Sidney Wood na stránkách Mezinárodní tenisové síně slávy