Seznam vratislavských knížat
seznam na projektech Wikimedia
Vratislavské knížectví vzniklo roku 1177 rozdělením slezského údělu a získal ho Boleslav I. Vysoký, zakladatel dolnoslezské větve piastovského rodu. Piastovci vládli Vratislavsku přes 150 let, za tu dobu se vyčlenilo a zase včlenilo mnoho různých knížectvích. Největšího rozsahu a významnosti dosáhlo za vlády Jindřicha I. Bradatého a jeho syna Jindřicha II. Pobožného. Po vymření Piastovců připadlo knížectví českému králi, který pak držel titul vratislavského knížete až do jeho odstoupení Pruskému království v roce 1742. Od té doby se titul nepoužívá.
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Boleslav I. Vysoký | 1127 | 8. prosinec 1201 [1] | 1177–1201 | Syn Vladislava II. Vyhnance. Mezi lety 1163–1177 vládl se svým bratrem Měškem Křivonohým spojenému slezskému knížectví. | |
2. | Jindřich I. Bradatý | okolo 1165–70 | 19. březen 1238 [2] | 1201–1238 | Syn Boleslava I. Také polský kníže-senior. | |
3. | Jindřich II. Pobožný | okolo 1196–1207 | 9. duben 1241 [3] | 1238–1241 | Syn Jindřicha II. Také polský kníže-senior. Padl v bitvě u Lehnice. | |
- | Anna Lehnická | okolo 1201–04 | 23. červen 1265 | 1241–1242 | Dcera českého krále Přemysla Otakara I. Krátká regentská vláda. | |
4. | Boleslav II. Lysý | okolo 1220–25 | 26. prosinec 1278 | 1241–1248 | Syn Jindřicha II. Roku 1248 si rozdělil Vratislavsko s bratrem Jindřichem III. a stal se lehnickým (lehnicko-hlohovským) knížetem. | |
4. | Měšek Lubušský | kolem 1223–27 | 1242 | 1241–1242 | Syn Jindřicha II. | |
5. | Jindřich III. Bílý | okolo 1227–30 | 3. prosinec 1266 [4] | 1248–1266 | Syn Jindřicha II. | |
5. | Vladislav Slezský | okolo 1237 | 24. či 27. duben 1270 [5] | 1248–1270 | Syn Jindřicha II. Spoluvládce Jindřicha III. Také arcibiskup salcburský, biskup pasovský a vratislavský, probošt vyšehradský a kancléř český. | |
- | Přemysl Otakar II. | kolem 1233 | 26. srpen 1278 | 1270–1273 | Král český, vévoda rakouský, štýrský a korutanský, markrabě moravský. Po smrti Vladislava Vratislavského regentem mladého Jindřicha IV. | |
6. | Jindřich IV. Probus | kolem 1257–58 | 23. červen 1290 | 1266–1290 | Syn Jindřicha III. Také krakovský kníže. | |
7. | Jindřich V. Tlustý | okolo 1245–50 | 22. únor 1296 | 1290–1296 | Syn Boleslava II. Také kníže javorský a lehnický. | |
- | Boleslav I. Surový | okolo 1252–56 | 9. listopad 1301 | 1296–1301 | Regent a strýc Boleslava III. Javořsko-svídnický kníže. | |
- | Jindřich I. z Vrbna | ? | 23. září 1319 | 1301–1302 | Regent. Vratislavský kníže-biskup. | |
- | Václav II. | 27. září 1271 | 21. červen 1305 | 1302–1305 | Regent. Český a polský král. | |
8. | Boleslav III. Marnotratný | 23. březen 1291 | 21. květen 1352 | 1296–1311 | Syn Jindřicha V. | |
9. | Jindřich VI. Dobrý | 18. březen 1294 | 24. listopad 1335 [6] | 1311–1335 | Poslední Piastovec na vratislavském stolci. Poté vládli v letech 1335–1742 Vratislavsku čeští králové (viz Seznam českých panovníků). |
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Książęta wrocławscy na polské Wikipedii.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 38. Dále jen Dějiny Slezska v datech.
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 44
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 45
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 48
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 49
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 78.