Seznam rybníků v Česku
Seznam rybníků v Česku zahrnuje umělé vodní nádrže, postavené lidmi, které jsou opatřeny hrázemi, umožňují manipulace jako napouštění a vypouštění vody, a jsou určené především k chovu ryb. Tím se rybníky liší od jezer (přírodních nebo umělých) a přehradních nádrží. Vzhledem k počtu rybníků v České republice jsou v článku uvedeny především velké rybníky, tedy rybníky významné svou rozlohou. Celková plocha, kterou rybníky v Česku zaujímají, je více než 53 tisíc ha.[1]
Seznamy velkých rybníků
editovatRybníky větší než 150 ha
editovatPřehled rybníků v Česku větších než 150 ha, seřazený podle rozlohy vodní plochy dle katastru nemovitostí
Další rybníky větší než 100 ha
editovatPřehled většiny zbývajících rybníků v Česku větších než 100 ha, seřazen podle aktuální rozlohy vodní plochy dle katastru.
Rybníky větší než 50 ha
editovatV Česku se nachází více než sto dalších rybníků větších než 50 ha.
Odlišné hodnoty
editovat- Historická velikost rybníků a velikost při mimořádných událostech se může výrazně lišit. Například Rožmberk (dnes 647 ha) měl původní rozlohu 1060 ha a při povodních v roce 2002 se jeho plocha více než ztrojnásobila na 2300 ha.[10] Mnohé velmi velké středověké rybníky jako například Blato u Poděbrad (původně 973 ha) zcela zanikly.
- Výtopa rybníků je zpravidla menší než katastrální výměra. Důvodem k nižšímu nadržení může být ekonomická motivace. Části některých rybníků se přeměňují ve slatiny, čímž se redukuje plocha rybníka.
- U rybníka Rožmberk je někdy uváděna velikost 677 ha. Tento údaj zahrnuje i „vestavěný“ rybník Vítek.
- U rybníka Bezdrev je často uváděna plocha 450 ha, což Bezdrev řadí na druhé místo. Záleží na započítání spojených vodních ploch jako Češňovický cíp, Malý Bezdrev, Bezdrývka, které formálně oddělují mosty a hráze.
- Vzhledem ke specifikům Staňkovského rybníka jej někteří autoři nepovažují za rybník.[zdroj?]
- Do vodní plochy může být započítána někdy navíc i plocha ostrovů. Z uvedených rybníků mají velikostí významné ostrovy například Velká Holná (ostrov Naxos), Bezdrev (Králičí ostrov) a Dehtář.
Historie největších rybníků
editovat| odhad pořadí | rybník | okres | odhad maximální rozlohy [km²] |
současná rozloha [km²] |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Rožmberk | Jindřichův Hradec | 23 | 6,5 |
| 2. | Čeperka | Pardubice | 11 | 0 |
| 3. | Blato | Nymburk | 10 | 0 |
| 4. a následující | velké rybníky na Pardubicku | mezi 9 a 10 | 0 |
Do 13. století nelze spolehlivě doložit velikost tehdejších rybníků. Počátkem 13. století se již stavěly rybníky s plochou více než 100 ha. Nejstarším dochovaným velkým rybníkem je Žárský rybník (120 ha), který je zmiňován již v roce 1221. V následujících staletích docházelo k rychlému pokroku v rybníkářství. V patnáctém století byl největším českým rybníkem Blato (též Blatské jezero) u Poděbrad s plochou přibližně 990 ha. Na Pardubicku byla vybudována dnes již neexistující soustava s několika rybníky blížících se 1000 ha. Největším rybníkem z nich byl Čeperka dokončený v roce 1496. Různí autoři odhadují maximální velikost Čeperky od 950 ha do 1250 ha. Koncem patnáctého a počátkem šestnáctého století se ukázalo, že takto velké rybníky mají vzhledem k nákladům neuspokojivé hektarové výnosy. Později již takto velké rybníky (vyjma Rožmberku) nebyly navrhovány. V roce 1590 byl dokončen rybník Rožmberk, který byl vzhledem k druhotné protipovodňové funkci naddimenzován i na provoz při zatopeném území nad 2000 ha. Z ekonomických důvodů se rybník provozoval v následujících staletí na ploše okolo 1000 ha. Během povodní v roce 2002 se Rožmberk bez technických problémů rozlil na plochu přibližně 2300 ha. Pro srovnání jednalo se po Lipnu a Orlíku o třetí největší umělou vodní plochu v Česku. Z hlediska maximální vodní plochy v historii rybníka je největším českým rybníkem Rožmberk, pravděpodobně následovaný přibližně poloviční Čeperkou a několika rybníky nad 900 ha.
Vyjma Rožmberku všechny skutečně velké rybníky zanikly. Je krajně nepravděpodobné, že uvedené pořadí největších rybníků v Česku bude doplněno v dohledné budoucnosti nově zbudovanými rybníky.
Podle krajů
editovatPodle okresů
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Vodní plochy v Česku. Česko v datech [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné online.
- ↑ KOŤÁTKO, Jiří. Máchovo jezero. Celková zpráva o TBD při ověřovacím provozu VD [online]. Praha: Vodní díla - TBD a.s., květen 2016.
- ↑ také zvaný Zámecký rybník
- ↑ Rybník byl dodatečně rozdělen dvěma náspy na části označované jako Pravý, Levý, Dolní pravý a Dolní levý.
- ↑ Archivovaná kopie. www.tovacov.cz [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-01.
- ↑ Přítokem je bezejmenný potok.
- ↑ Rybník Podsedek byl kvůli specializaci uměle rozdělen, čímž vznikla nová část pojmenovaná Humelenský rybník. Rozloha vlastního Podsedku bez Humelenského rybníka je 81 ha.
- ↑ Z jihu je Munický rybník napájen z Bezdreva bezejmennou stokou.
- ↑ Katastrální výměra celé rezervace (včetně přilehlých tůní) činí 110,7 ha. Tato rozloha je někdy uváděna jako rozloha rybníka.
- ↑ http://www.trebonsko.cz/rybnik-rozmberk
Literatura
editovat- KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan; KOPP, Jan. Rybníky v České republice. Praha: Consult, 2012. 303 s. ISBN 978-80-903482-9-5.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rybníky v Česku na Wikimedia Commons - Hydrologické poměry České republiky