Seznam představitelů Katalánska
seznam na projektech Wikimedia
Funkce prezidenta Generalitat de Catalunya (tedy předseda katalánské vlády) se výrazně měnila s historickým vývojem generality samotné.
Generalitat de Catalunya je instituce, která politicky organizuje španělské autonomní společenství Katalánsko. Skládá se ze tří částí – Parlament de Catalunya (Parlament Katalánska), Consell Executiu (Výkonná rada Katalánska; uváděno také jako Govern de Catalunya neboli Vláda Katalánska) a Prezident de la Generalitat de Catalunya. Prezident/předseda vlády je do své funkce volen katalánským parlamentem a posléze jmenován španělským panovníkem.
Středověká generalita (1359–1716)
editovat14. století
editovat- Berenguer de Cruïlles, biskup z Girony (1359–1362)
- Romeu Sescomes, biskup z Lleidy (1363–1364)
- Ramon Gener (1364–1365)
- Bernat Vallès, kanovník z Barcelony (1365–1367)
- Romeu Sescomes, biskup z Lleidy (1375–1376)
- Joan I d'Empúries (1376)
- Guillem de Guimera i ďAbella, velkopřevor špitálního řádu svatého Jana Jeruzalémského (1376–1377)
- Galceran de Besora i de Cartellà (1377–1378)
- Felip d'Anglesola, kanovník z Tarragony (1380)
- Pere de Santamans, kanovník z Tortosy (1381–1383)
- Arnau Descolomer, kněz z Girony (1384–1389)
- Miquel de Santjoan, kanovník z Girony (1389–1396)
- Alfons de Tous, kanovník z Barcelony (1396–1413)
15. století
editovat- Alfons de Tous, kanovník z Barcelony (1396–1413)
- Marc de Vilalba, opat z Montserratu (1413–1416)
- Andreu Bertran, biskup z Barcelony (1416–1419)
- Joan Desgarrigues (1419–1422)
- Dalmau de Cartellà, opat z Ripollu (1422–1425)
- Felip de Malla, kanovník z Barcelony (1425–1428)
- Domènec Ram, biskup z lleidy (1428–1431)
- Marc de Vilalba, opat z Montserratu (1431–1434)
- Pere de Palou, kanovník z Barcelony (1434–1437)
- Pere de Darnius (1437–1440)
- Antoni d'Avinyó i de Moles, opat z Montserratu (1440–1443)
- Jaume de Cardona i de Gandia, kanovník z Barcelony (1443–1446)
- Pero Ximénez de Urrea, biskup z Tarragony (1446–1449)
- Bertran Samasó, opat z Ripollu (1449–1452)
- Bernat Guillem Samasó, opat z Ágeru (1452–1455)
- Nicolau Pujades, arciděkan z Barcelony (1455–1458)
- Antoni Pere Ferrer, opat z Montserratu (1458–1461)
- Manuel de Montsuar, kanovník z Lleidy (1461–1464)
- Francesc Colom, arciděkan z Valles (1464–1467)
- Ponç Andreu de Vilar, opat z Ripollu (1467–1470)
- Miquel Samsó, opat z Bredy (1470–1473)
- Joan Maurici de Ribes (1473–1476)
- Miquel Delgado, opat z Poblet (1476–1478)
- Pere Joan Llobera, kostelník ze Sant Joan de les Abadesses (1478–1479)
- Berenguer de Sos, jáhen z Barcelony (1479–1482)
- Pere de Cardona, biskup z Urgellu (1482–1485)
- Ponç Andreu de Vilar, opat z Ripollu (1485–1488)
- Juan Payo Coello, opat z Poblet (1488–1491)
- Joan de Peralta, opat z Montserratu (1491–1494)
- Francí Vicenç, převor z Tarragony (1494–1497)
- Pedro de Mendoza, opat ze Santes Creus (1497–1500)
16. století
editovat- Alfons d'Aragó, biskup z Tortosy (1500–1503)
- Ferrer Nicolau de Gualbes i Desvalls, kanovník z Barcelony (1503–1504)
- Gonzalo Fernández de Heredia, arcibiskup z Tarragony (1504–1506)
- Lluís Desplà i d'Oms, kanovník z Barcelony (1506–1509)
- Jordi Sanç, probošt z Valencie (1509–1512)
- Joan d'Aragó, kastelán z Amposty (1512–1514)
- Jaume Fiella (1514–1515)
- Esteve de Garret, arciděkan z Tortosy (1515–1518)
- Bernat de Corbera, arciděkan z Tarratogy (1518–1521)
- Joan Margarit i de Requesens, arciděkan z Girony (1521–1524)
- Lluís de Cardona i Enríquez, opat ze Solsony (1524–1527)
- Francesc de Solsona, kanovník z Lleidy (1527–1530)
- Francesc Oliver de Boteller, kanovník z Tortosy (1530–1533)
- Dionís de Carcassona, kanovník z Lleidy (1533–1536)
- Joan Pasqual, kanovník z Urgellu (1536–1539)
- Jeroni de Requesens i Roís de Liori (také známý jako Girolamo Doria), arcibiskup z Tarragony (1539–1542)
- Miquel Puig (1542–1545)
- Jaume Caçador, kanovník z Barcelony (1545–1548)
- Miquel d'Oms i de Sentmenat, kanovník z Elny (1548–1551)
- Onofre de Copons i de Vilafranca, klerik (1551–1552)
- Miquel de Ferrer i de Marimon (1552)
- Joan de Tormo (1552–1553)
- Miquel de Tormo (1553–1554)
- Francesc Jeroni Benet Franc, arciděkan z Barcelony (1554–1557)
- Pere Àngel Ferrer i Despuig, opat ze Sant Cugat del Vallès (1557–1559)
- Ferran de Lloances i Peres, kanovník z Elny (1559–1560)
- Miquel d'Oms i de Sentmenat, kanovník z Elny (1560–1563)
- Onofre Gomis (1563–1566)
- Francesc Giginta, opat z Ameru (1566–1569)
- Benet de Tocco (také známý jako Marco Antoni di Tocco), biskup z Vic (1569–1572)
- Jaume Cerveró, kanovník z Tortosy (1572–1575)
- Pere Oliver de Boteller i de Riquer, kanovník z Tortosy (1575–1578)
- Benet de Tocco (také známý jako Marco Antoni di Tocco), biskup z Girony (1578–1581)
- Rafael d'Oms, arciděkan z Tarragony (1581–1584)
- Jaume Beuló, kanovník z Vic (1584)
- Pere Oliver de Boteller i de Riquer, kanovník z Tortosy (1584–1587)
- Martí Joan de Calders (1587)
- Francesc Oliver de Boteller, opat z Poblet (1587–1588)
- Jaume Caçador i Claret, biskup z Girony (1590–1593)
- Miquel d'Agullana, kanovník z Girony (1593–1596)
- Francesc Oliver de Boteller, opat z Poblet (1596–1598)
- Francesc Oliveres (1598–1599)
- Jaume Cordelles i Oms, kanovník z Barcelony (1599–1602)
17. století
editovat- Jaume Cordelles i Oms, kanovník z Barcelony (1599–1602)
- Bernat de Cardona i de Queralt, opat z kláštera Saint-Michel de Cuxa (1602–1605)
- Pere Pau Caçador i d'Aguilar–Dusai, kanovník z Barcelony (1605–1608)
- Onofre d'Alentorn i de Botella, kanovník z Lleidy (1608–1611)
- Francesc de Sentjust i de Castre, opat z Arles (1611–1614)
- Ramon d'Olmera i d'Alemany, velitel špitálního řádu svatého Jana Jeruzalémského (1614–1616)
- Miquel d'Aimeric (1616–1617)
- Lluís de Tena, biskup z Tortosy (1617–1620)
- Benet Fontanella, opat z Besalú (1620–1623)
- Pere de Magarola i Fontanet, biskup z Elny (1623–1626)
- Francesc Morillo, arcijáhen z La Seu d'Urgell (1626–1629)
- Pere Antoni Serra, biskup z Lleidy (1629–1632)
- Esteve Salacruz, opat ze Sant Pere de Galligants (1632)
- García Gil de Manrique y Maldonado, biskup z Girony (1632–1635)
- Miquel d'Alentorn i de Salbà, opat z Amer (1635–1638)
- Pau Claris i Casademunt, arciděkan z La Seu d'Urgell (1638–1641)
- Josep Soler (1641)
- Bernat de Cardona i de Raset, arciděkan z Girony (1641–1644)
- Gispert d'Amat i Desbosc de Sant Vicenç, opat ze Sant Pere de Galligants (1644–1647)
- Andreu Pont, opat z Ameru (1647–1650)
- Pau del Rosso, jáhen z Barcelony (1650–1654)
- Francesc Pijoan (1654–1656)
- Joan Jeroni Besora, jáhen z Barcelony (1656–1659)
- Pau d'Àger, kanovník z Lledy (1659–1662)
- Jaume de Copons i de Tamarit, kanovník z La Seu d'Urgell (1662–1665)
- Josep de Magarola i de Grau, opat z Camprodonu (1665–1668)
- Joan Pagès i Vallgornera, kanovník (1668–1671)
- Josep de Camporrells i de Sabater, kanovník z La Seu d'Urgell (1671–1674)
- Esteve Mercadal i Dou, arciděkan z Vic (1674–1677)
- Alfonso de Sotomayor, biskup z Barcelony (1677–1680)
- Josep Sastre i Prats, opat ze Sant Pau de Camp (1680–1683)
- Baltasar de Muntaner i de Sacosta, probošt z Bergy (1683–1686)
- Antoni de Saiol i de Quarteroni, kanovník z Barcelony (1686–1689)
- Benet Ignasi de Salazar, biskup z Barcelony (1689–1692)
- Antoni de Planella i de Cruïlles, opat z Besalú (1692–1695)
- Rafael de Pinyana i Galvany, kanovník z Tortosy (1695–1698)
- Climent de Solanell i de Foix (1698–1701)
18. století
editovat- Climent de Solanell i de Foix (1698–1701)
- Josep Antoni Valls i Pandutxo (1701)
- Antoni de Planella i de Cruïlles, opat z Besalu (1701–1704)
- Francesc de Valls i Freixa (1704–1705)
- Josep Grau, jáhen ze Solsony (1706–1707)
- Manuel de Copons i d'Esquerrer (1707–1710)
- Francesc Antoni de Solanell i de Montellà, opat kláštera Sant Pere de Galligants (1710–1713)
- Josep de Vilamala, kostelník z kláštera Sant Esteve de Banyoles (1713–1714)
Moderní generalitat (od roku 1932)
editovatČ. | Portrét | Jméno | Nástup do úřadu | Opuštění úřadu | Strana | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
122 | Francesc Macià i Llussà | 14. prosince 1932 | 25. prosince 1933 | ERC | zemřel ve funkci | ||
123 | Lluís Companys i Jover | 25. prosince 1933 | 15. října 1940 | ERC | od roku 1939 v exilu, v roce 1940 gestapem zatčen ve Francii, vydán do Španělska a popraven | ||
124 | Josep Irla i Bosch | 15. října 1940 | 7. srpna 1954 | ERC | v exilu | ||
125 | Josep Tarradellas i Joan | 7. srpna 1954 | 24. dubna 1980 | ERC | do roku 1977 v exilu, odstoupil po volbách v roce 1980 | ||
126 | Jordi Pujol i Soley | 24. dubna 1980 | 16. prosince 2003 | CDC | |||
127 | Pasqual Maragall i Mira | 16. prosince 2003 | 28. listopadu 2006 | PSC | |||
128 | José Montilla Aguilera | 28. listopadu 2006 | 27. prosince 2010 | PSC | |||
129 | Artur Mas i Gavarró | 27. prosince 2010 | 10. ledna 2016 | CDC | |||
130 | Carles Puigdemont | 10. ledna 2016 | 27. října 2017 | CDC/PDeCAT | zbaven funkce po vyhlášení protiústavního referenda o nezávislosti, odjel do Belgie, španělským soudem vydán na jeho osobu evropský zatykač | ||
131 | Quim Torra | 15. května 2018 | nezávislý |
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Presidents of the Generalitat de Catalunya na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam představitelů Katalánska na Wikimedia Commons