Secesní architektura

Secesní architektura je architektonický směr objevující se v 80. letech 19. století v Anglii. Secese zásadně ovlivnila ranou modernu, dílo Bauhausu (spolupráce umění a průmyslu) a připravila půdu pro funkcionalismus (užitkovost, prostornost). Od roku 1914 secesní architektura přestala vznikat a někteří architekti, např. v dekoraci střídmý Adolf Loos, přešli k moderní architektuře.

Cílem bylo vytvořit nový styl, který působil organicky a byl oproštěný od doby převládajícího historismu. V urbanismu přinesla secese podněty k zahradním městům. Těžiště architektury bylo ve výstavbě vil a kulturních budov.

Vedoucími centry byly: Skotsko, Belgie, Francie (Paříž a Nancy), Německo (Mnichov a Darmstadt), Rakousko (Vídeň), Itálie, Španělsko, New York, Rusko, Polsko, Nizozemsko, Skandinávie a Česko.

Prvky secese

Schodiště v hotelu Tassel v Bruselu je charakteristické pro secesi svými zvlněnými křivkami, dekorativností a rostlinnými ornamenty

křivka, linie
rostlinný ornament
dekorativnost
prostornost a zdánlivá beztížnost
průhlednost
výrazný skelet

Často staviteli secesních staveb nebyli architekti, ale původně malíři. Přesto se mnoho secesních staveb vyznačuje zcela novým pojetím zpracování prostoru. Stavitelé odmítali historické prvky a řídili se jedině zákony konstrukce s plným uplatněním nových technických stavebních prostředků jako železa, oceli, betonu a skla.

Významní představitelé

Významné stavby (řazeno chronologicky)

Charles Rennie Mackintosh: Hill House Helensburg, 1901. Přísné uspořádání je charakteristické pro Glasgowskou školu.

1893 Victor Horta: Brusel, dům ing. Tassela v Rue de Turin. Nejranější doklad secesní budovy. Dosti nenápadná fasáda dává jen málo tušit rozmařilé bohatství materiálu a výzdoby uvnitř. Převzal dynamické linie hnutí modern style. Hru linií a květinových ornamentů přenesl i na nosnou stavební konstrukci. Kámen nahradil železem.Hotel Solvay (1894), Maison du peuple (1897–1899)
1893 Paul Hankar: Brusel, Maison Hankar. Hankarův dům (dokončený ve stejném roce jako Hortův Hôtel Tassel) je jednou z prvních staveb ve stylu belgické secese.
1895 Henry van de Velde: Brusel, dům Bloemenwerf v Uccle. Umělcův dům. tzv. dynamická secese. Rohy a hrany přecházejí ve zvlněné linie.
1896 August Endell: Mnichov, průčelí fotoateliéru Elvira
1897–1898 Joseph Maria Olbrich: Vídeň, pavilon Secese
Charles Rennie Mackintosh: Glasgow, Glasgow School of Art (Umělecká vysoká škola). Spojuje pevné stavební prvky s asymetrickým půdorysem a nárysem.
1889 Henry van de Velde: Berlín, Kadeřnictví Haby. Vyvolal hodně protestů, protože elektrické vedení bylo vidět a bylo dekorativním prvkem.
1899–1904 Hector Guimard: Paříž, vchody do metra. Z litiny zformované do tvarů rostlin. Organický jazyk maskuje účel.
1899 Louis Sullivan: Chicago, obchodní dům C. P. Scott
1901 Charles Rennie Mackintosh: Helensburg, Hill House. Obložení bíle natřeným dřevem v interiéru je typický znak Mackintonoshova díla.

1901 Richard Riemerschmid: Mnichov, Komorní divadlo
1901 Joseph Maria Olbrich: Darmstadt, Mathildenhöhe domy umělců
1902 Henry van de Velde: Hagen, muzeum Folkwang. V centrální hale stojí fontána s chlapci od Minnea. Rozmach linií vytváří prostorovou jednotu.
1904 Eliel Saarinen: Helsinky, nádraží
1904–1908 Giuseppe Brega: Pesaro, vila Ruggeri
1905–1906 Otto Wagner: Vídeň, Poštovní spořitelna
1905–1911 Josef Hoffmann: Brusel, palác Stocletových
1906 Henry van de Velde: Výmar, Škola uměleckých řemesel
1906 Otto Wagner: Vídeň, mramorový chrám ve Steinhofu
1907–1907 Joseph Maria Olbrich: Düsseldorf, obchodní dům Tietz
1907–1908 Richard Riemerschmid: Drážďany, zahradní město Hellerau. První a nejznámější zahradní město v Německu. Do 20. let bylo centrem hnutí za reformu života a poskytovalo podněty v oblasti gymnastiky a tance (Mary Wigmanová).
1907 Joseph Maria Olbrich: Darmstadt, Svatební věž
1909 Peter Behrens: Berlín, továrna AEG na turbíny
1909 Richard Riemerschmid: Drážďany, Hellerau

Významné secesní stavby v Česku

Vila Primavesi v Olomouci – mozaika nad schodištěm

Odbavovací hala Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze postavená v roce 1909

Hospůdka na Schůdkách v Kroměříži – ukázka belgické secese, 1905

Fantova budova Hlavního nádraží v Praze od Josefa Fanty (1901–1909)
Obecní dům v Praze od Antonína Balšánka a Osvalda Polívky (1905–1911)
Palác Koruna na Václavském náměstí v Praze (1912)
Vila Primavesi od Franze von Krausse a Josefa Tölka v Olomouci (1905)
Peterkův dům, Praha 1 (arch. Jan Kotěra)
Bílkova vila v Praze-Hradčanech od Františka Bílka (1911)
Dům spolku Hlahol od Josefa Fanty na Masarykově nábřeží v Praze (1903)
Paláce Topič a Praha od Osvalda Polívky na Národní třídě v Praze
hotel Evropa (Václavské nám. 25) v Praze (1903–1905)
Peterkův dům od Jana Kotěry na Václavském náměstí (čp. 772 /12) v Praze
Muzeum Východních Čech v Hradci Králové od Jana Kotěry (1909–1913)
Hotel Central (Hybernská ul. 10, čp. 1001) v Praze podle plánů Friedricha Ohmanna, kolem roku 1900
Národní dům v Prostějově od architekta Jana Kotěry (1905–1907)
měšťanské domy stavitele Karla Bubly v Plzni – Dominikánská ul. 7 (čp. 283), domy v Hálkově ulici
Divadlo od Antonína Balšánka v Pardubicích (Wikimedia Commons: Městské divadlo, nám. Republiky 50, Pardubice 2.JPG)
starokatolický kostel povýšení sv. Kříže od Josefa Zascheho v Jablonci nad Nisou
lázeňské domy od Dušana Jurkoviče a sanatorium Smetana od Emila Králíka v Luhačovicích
Mohyla míru na Slavkovském bojišti (na návrší u obce Prace u Brna) podle návrhu Josefa Fanty (1912)
secesní přístavba hotelu Grand (Benešova ul.) v Brně (kolem roku 1900)
Hospůdka na Schůdkách v Kroměříži, Havlíčkova ul. (ukázka v Česku poměrně vzácné tzv. belgické secese, 1905)

Literatura

Jak je poznáme? Umění secese (z německého originálu Wie erkenne ich? Die Kunst des Jugendstil), 2005, Knižní klub ISBN 978-80-242-1773-4

Související články

Secese v Paříži

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu secesní architektura na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.