Wikipedie

Rouchovany

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Obec Rouchovany (Ruchov, Rohowan, Rochowann, Rouchovany, Ruchowan) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Rouchovany
Rouchovany od západu
Rouchovany od západu
Znak obce RouchovanyVlajka obce Rouchovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°4′13″ s. š., 16°6′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 185 (2024)[1]
Rozloha24,77 km²[2]
Nadmořská výška360 m n. m.
PSČ675 57
Počet domů448 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduRouchovany 35
675 57 Rouchovany
[email protected]
StarostaIng. Vladimír Černý
Oficiální web: www.rouchovany.cz
Rouchovany
Rouchovany
Další údaje
Kód obce591629
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Upomínka na 25leté jubileum dobrovolného sboru hasičského v ROUCHOVANECH. Autorem cínové medaile (30 mm, 10,42 g) z roku 1907 je Václav Karel Šmakal
Sokolský prapor z roku 1948
kapela Sokola Rouchovany, XI. slet Praha 1948
Odznak k otevření sokolovny
Hody 2017: dvanáct párů stárků se stárkovéma, soubor Rouchováček a kapela Túfaranka ze Šakvic
Pobožně obcuj, bedlivě pracuj, bratrstvo miluj, v Pánu se raduj![4]
Historický znak Rouchovan. Král Matyáš Korvín jej městečku udělil privilegiem ze 4. října 1486 vydaným ve Vyškově

Obcí prochází silnice druhé třídy II/396, obcí také prochází cyklistická trasa 401. Na části katastru obce stojí Jaderná elektrárna Dukovany. Obcí protéká řeka Rouchovanka.[5] V blízkém okolí se nachází archeologická lokalita Mstěnice nebo hrady Rabštejn, Templštejn, Holoubek.

Sousedními obcemi sídla jsou Horní Kounice, Rešice, Tavíkovice, Dukovany, Hrotovice, Litovany, Slavětice a Přešovice.

Název

editovat

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Rúchované – "lidé z Rúchova nebo Rúchovic". Jednalo se tedy o přesídlence z jiné osady toho jména (jejím pozůstatkem zřejmě je samota Rouchovice u nedalekých Litovan). Jméno Rúchov/Rúchovice bylo odvozeno patrně od osobního jména Rúch, domácké podoby jména Rudolf, případně (v případě Rúchovic) od osobního jména Rúcho totožného s obecným rúcho – "roucho". Místní jméno znamenalo buď "Rúchův majetek" (Rúchov) nebo "Rúchovi lidé" (Rúchovice, ve starším tvaru Rúchovici).[6]

Historie

editovat

4000 let př. n. l. se na dvou lokalitách v katastru obce usídlil lid s moravskou malovanou keramikou.[7] V pozdější době, vzniká v místě dnešních Rouchovan vymýcením lesa osada podkovovité podoby. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy jsou zmíněny jako ves Ruchowan, která patřila mezi zeměpanská sídla. V době panování Jana Jindřicha Lucemburského byly zadlužené Rouchovany prodány Bohušovi ze Steřice, roku 1343 pak Karel IV. pomohl Smilovi z Lichtenburka a majetek Rouchovan tak připadl právě Smilovi, po jeho smrti pak připadly zpět Janovi Jindřichovi Lucemburskému, který je pak odkázal roku 1366 synovi Prokopovi Lucemburskému. Prokop pak daroval vesnici a hrad Rabštejn Hynkovi z Kunštátu.[5]

V roce 1353 byly Rouchovany již městečkem a roku 1369 získali občané městečka mílové právo a možnost odkazovat majetek závětí. V době válek mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad byly okolní vesnice pobořeny a Rouchovany také značně poničeny a poklesly na dědinu, Matyáš Korvín zabavil Rouchovany majiteli Janu z Pernštejna a daroval je Jindřichovi z Lipé. Ten byl majitelem i blízkých Ivančic nebo Moravského Krumlova a tak se staly Rouchovany součástí ivančického panství.[5]

Po jeho smrti pak Ivančice připadly Pertoldovi IV., ten však roku 1476 zastavil část majetků včetně Rouchovan Vilémovi z Pernštejna, ten se stal také poručníkem Pertoldova syna Jindřicha z Lipé. Ten se v dospělosti oženil s dcerou Viléma z Pernštejna a získal tak zpět zastavené rodinné statky včetně Rouchovan. V roce 1486 pak byly opět Rouchovany povýšeny na městečko, v tu dobu také jim byl udělen znak, který si nechaly roku 1497 potvrdit od Rudolfa II. V roce 1513 zemřel Jindřich z Lipé a majitelem Rouchovan se stal Jan z Lipé, pánům z Lipé Rouchovany patřily až do doby pobělohorské, kdy Pertoldovi VI. byly zabaveny majetky a on zemřel ve vězení. V roce 1622 pak získal od krále Ferdinanda II. krumlovské panství s Rouchovany Gundakar z Lichtenštejna, Lichtenštejnové byli majiteli panství až do roku 1848.[5]

Roku 1604 byla v Rouchovanech postavena budova radnice. V roce 1629 vyhořel kostel Nanebevzetí Panny Marie, ten pak byl v roce 1853 přebudován do nynější podoby, roku 1629 pak byl také od kostela přemístěn hřbitov na místo za vesnicí. Během třicetileté války byly Rouchovany poničeny a obec se velmi zadlužila, při vpádu švédských vojsk do Rouchovan uteklo mnoho obyvatel do okolních lesů. Roku 1805 vtrhli do vesnice francouzští vojáci a následně neopatrným chování vznikl velký požár, který poničil velkou část Rouchovan. Po roce 1850 v obci byly založeny peněžní ústavy, sbor hasičů (1892[8]) nebo pošta, roku 1895 byla postavena nová školní budova.[5]

Roku 1906 byl do obce zaveden telegraf a roku 1910 telefonní přípojka.[8] V roce 1914 byla vesnice elektrifikována, roku 1924 byla postavena měšťanská škola, roku 1928 sokolovna, roku 1931 odborná škola hospodářská a v roce 1938 mlékárna.[5] Během druhé světové války byly roku 1941 odvlečeni čtyři občané Rouchovan, vrátili se během války zpět. Byly rekvírovány zvony kostela a na konci války byla vesnice bombardována a při tom zemřelo 6 lidí.[8]

Po skončení druhé světové války bylo postaveno roku 1951 koupaliště a rozveden vodovod, mezi lety 1955 a 1962 byl postaven nový sportovní stadion. V roce 1959 byla postavena nová hasičská zbrojnice, v roce 1982 pak bylo vybudováno obchodní středisko a roku 1984 mateřská škola. Po roce 1990 byla dobudována kanalizace a provedena plynofikace obce.[5]

Do roku 1849 patřily Rouchovany do krumlovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak v letech 1942 – 1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět do okresu Moravský Krumlov a od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč.[9] V roce 1852 se součástí obce staly i vesnice Přešovice, Heřmanice a Šemíkovice.[5] Roku 1976 se pak sloučily vesnice Rouchovany a Heřmanice, roku 1980 se sloučily Rouchovany a Přešovice.[5]

Spolky

editovat

Literátské bratrstvo

editovat

V roce 2013 byla objevena na rouchovanské faře zakládací listina literátského bratrstva z 27. února 1613 psaná na pergamenu. Byla uložena v okresním archivu v Třebíči a je součástí archivu městečka Rouchovany.[10]

Dobrovolný sbor hasičský

editovat

Sbor založil roku 1882 c.k. poštmistr a starosta obce Jan Kment s nadučitelem Václavem Všetečkou,[11] SDH Rouchovany[12] vlastní dvouproudní stříkačku z roku 1897.

Myslivecký spolek Rouchovany

editovat

V roce 2017 měl 19 členů, 1 adepta a 3 čestné členy. Výkon práva myslivosti provádí v pronajaté honitbě o výměře 1576 hektarů.[13]

Moravský rybářský svaz, pobočný spolek Rouchovany

editovat

Obhospodařuje rybářské revíry Rokytná 3[14] a Rokytná 3A.[15]

Sokolská jednota, župa plukovníka Švece[16]

editovat

Roku 1891 chodili členové na cvičení do Skryjí, kde se cvičilo na pile L. Rosenbauma, v Rouchovanech se cvičilo ve stodole pana Štěpánka (dům č. 13 proti škole). Roku 1892 byl jednotě darován prapor, roku 1928 z darů občanů byla postavena budova sokolovny.[17]

Divadelní a loutkový soubor

editovat

V roce 1896 byla založena Svatojosefská jednota, divadlo se hrálo v radnici. Roku 1918 byl založen divadelní soubor Sokola, o prázdninách 1918 účinkoval i osmnáctiletý Vítězslav Nezval[18] jako Vojnar ve Vojnarce.[19] Roku 1924 bylo založeno loutkové divadlo Sokola, loutky pořízeny od firmy Petrus[20] z Třebíče. Roku 1928 byla postavena sokolovna, v jejímž suterénu se dodnes hraje loutkové divadlo. Rouchovanští loutkaři každý rok přes zimu nacvičí a na jaře odehrají novou hru pro děti. V roce 2017 to byla pohádka Jak Kašpárek přechytračil draka.

Divadlo se hrálo v Rouchovanech i za války, pochopitelně pod hlavičkou MNS. V roce 1941 sehráli rouchovanští ochotníci hru Příklady táhnou[21] od Jana Snížka, v roce 1942 hru Pasekáři,[22] kterou napsal spisovatel František Sokol-Tůma.

Na divadelní hry spolku Aktivní matky navázal Rouchovanský ochotnický spolek RUM (Rouchovanští umělci), který měl v srpnu 2016 premiéru hrou Nájemníci pana Swana.

Oddíl kopané

editovat

V roce 1932 byl založen oddíl kopané v Rouchovanech, v roce 1950 byl připojen do spolku Sokol Rouchovany. V roce 1962 byl postaven stadion u sokolovny. V roce 1984 se fotbalisté spojily s fotbalovým týmem z Fuchshainu a roku 1985 byla zastřešena tribuna stadionu. V roce 1998 oficiálně vznikl klub 1. SK Rouchovany a v roce 2002 bylo zatravněno hřiště.[23]

Hudební skupiny

editovat

Historie dechové hudby v Rouchovanech začíná v době první republiky. Po druhé světové válce se z Rumunska vrátil do rodné vesnice Karel Nebert a převzal vedení rouchovanské kapely. Na posledním všesokolském sletu v roce 1948 měla kapela 49 členů. Současný kapelník dechové hudby Rouchovanky, Stanislav Slatinský, kapelu převzal v r. 2001 s pěti muzikanty.[24]

V roce 1967 založil učitel František Sobotka skupinu Star. V roce 1969 se začíná formovat po boku skupiny Star nová kapela Orfeus, v které se za padesát let existence vystřídalo na hráčských a pěveckých postech 51 muzikantů.[25]

Další kapely z Rouchovan jsou hard rocková skupina Cayman[26] nebo heavy metalová skupina Vanderoy.[27]

Svatováclavské hody

editovat

Hody jsou všeobecně vnímány jako oslava sklizně a úrody. První hody na svátek sv. Václava (28. září) se konaly v Rouchovanech už v roce 1930. Domluvily se na tom spolky TJ Sokol a M.J.R.D.[28] Řízením hodů byl pověřen Vratislav Bělík, který další rok navrhl a obstaral čtyři ženské kroje, vesty pro stárky byly zakoupeny až v roce 1933. Tyto první kroje byly pořízeny a zaplaceny republikánským dorostem. V roce 1947 zavádělo 8 krojovaných plus chasa, dnes pravidelně zavádí 12 krojovaných párů.

"Róchovské hode" byly v roce 2021 zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.[29][30]

Výstavy a výroční trhy

editovat

V 19. století se v Rouchovanech vyrábělo hrnčířské nádobí, které se vozilo až do Vídně na trhy. Výrobce se nazýval místním nářečím toufarník.[31][32]

V roce 1900 se konala v Rouchovanech krajinská hospodářsko-průmyslová výstava v budově obecní školy a různých budovách a pozemcích obecních. Výroční trhy se konaly v Rouchovanech čtyřikrát do roka, první den byl vždy trh na dobytek, druhý den na zboží. V roce 1936 byly trhy 7.–8. dubna, 16.–17. června, 1.–2. září, 22.–23. prosince.

  • 9. září v neděli – výstavu zahájil starosta Jan Kočí, odpoledne slavnost obžínková, večer věneček s hudbou pana Černého.
  • 10. září – výstava dobytka a zvířectva (45 vystavovatelů), plodiny (6 vystavovatelů), stroje hospodářské (28 vystavovatelů), živnostníci (30 vystavovatelů)
  • 11. září – závody v orání, odpoledne koncert
  • 12. září – hromadné návštěvy spolků, odpoledne přednášky
  • 13. září – hromadné návštěvy školních dětí, odpoledne rozdílení odměn

Současnost

editovat

V obci stojí škola T. G. Masaryka, jejíž budovu prezident první Československé republiky navštívil.[33][34] V roce 2017 byl v Rouchovanech otevřen zimní stadion s rolbovanou lední plochou.[35] Obec provozuje veřejné tábořiště u přírodního rybníka Stejskal.[36]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel Rouchovan[37]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1393 1376 1353 1473 1454 1547 1573 1303 1353 1252 1201 1098 1101

K 31. prosinci 2017 žilo v Rouchovanech 1106 obyvatel a v Šemikovicích 70 obyvatel. Dle sčítání lidu ze dne 31. prosince 1900 bylo v Rouchovanech 101 koní, 438 kusů hovězího dobytka a 251 prasat.[38]

  •  
    Medaile z výstavy roku 1900 (sign.: Šmakal 1900, Ag 47mm, 33g)
  •  
    Řemesla provozovaná v Rouchovanech v roce 1939[39][40]
  •  
    Sokolský prapor z roku 1948

Politika

editovat

Volby do místního zastupitelstva

editovat

V obecních volbách, které se konaly 27. září 1931, nekandidovala žádná levicová strana (sociální demokraté, komunisté) ale ani fašisté. Nejvíce hlasů obdrželi republikáni 344, živnostníci 63, lidovci 73, národní socialisté 69.[41]

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Rouchovany
2006[42] 2010[43] 2013[44] 2017[45] 2021[46]
1. ČSSD (37,91 %) ČSSD (27,19 %) ČSSD (45,05 %) ANO (25,96 %) ANO (30,2 %)
2. ODS (28,59 %) ODS (16,81 %) ANO 2011 (13,37 %) ČSSD (23,8 %) SPOLU (21,14 %)
3. KSČM (13,27 %) VV (13,3 %) KSČM (11,19 %) SPD (12,74 %) SPD (12,4 %)
účast 70,79 % (635 z 897) 73,33 % (690 z 941) 72,26 % (693 z 959) 68,16 % (653 z 958) 67,63 % (633 z 936)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Rouchovany
1. 2. 3. účast
2000[47] ODS (25,79 %) KSČM (25,15 %) 4KOALICE (24,84 %) 40,64 % (339 z 834)
2004[48] ODS (33,02 %) ČSSD (23,98 %) KSČM (17,13 %) 36,96 % (323 z 874)
2008[49] ČSSD (47,58 %) ODS (23,06 %) KDU-ČSL (10,06 %) 52,47 % (478 z 911)
2012[50] ČSSD (25,06 %) KSČM (21,44 %) ODS (15,66 %) 48,25 % (466 z 972)
2016[51] ČSSD (42,81 %) ANO 2011 (11,6 %) KDU-ČSL (10,49 %) 38,09 % (366 z 961)
2020[52] ANO (21,91 %) ČSSD (18,35 %) Piráti (14,24 %) 38,7 % (368 z 951)
2024[53] ANO (39,69 %) ODS TOP 09 STO (18,76 %) STAN SNK ED (10,15 %) 34,96 % (329 z 941)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (184 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (139 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (98 hlasů). Volební účast byla 70,01 %, tj. 663 ze 947 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (428 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (211 hlasů). Volební účast byla 68,19 %, tj. 643 ze 943 oprávněných voličů.[54]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (290 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (147 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (63 hlasů). Volební účast byla 67,79 %, tj. 642 ze 947 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (416 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (268 hlasů). Volební účast byla 72,18 %, tj. 685 ze 949 oprávněných voličů.[55]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (274 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (189 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (104 hlasů). Volební účast byla 75,24 %, tj. 699 ze 929 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (363 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (325 hlasů). Volební účast byla 74,70 %, tj. 694 ze 929 oprávněných voličů.[56]

Mlýny

editovat

K Rouchovanům patří pět mlýnů[5] na potoku Rouchovanka, jejich názvy jsou:

  • Pachrův mlýn[57], roku 1910 se nazýval Roháčův[58]
  • Urbánkův mlýn[59], roku 1910 se nazýval Pelebaumův[58]
  • Soukupův mlýn[60], roku 1910 se nazýval Zárubský nebo Zárubův[58]
  • Texlův mlýn[61], roku 1910 se nazýval Loupalův[58]
  • Šabatův mlýn[62], roku 1910 se nazýval Piruchtův[58]

Části obce

editovat

Farnost Rouchovany

editovat

Římskokatolická farnost Rouchovany se nachází v brněnské diecézi, v třebíčském děkanství. Do farnosti patří 3 obce:

a také dvůr Boříkovice a statek Nové Dvory. Do roku 1975 do farnosti patřily i 3 zaniklé vsi:[63]

Pamětihodnosti

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  •  
    Obecní věž
  •  
    Socha sv. Jana Nepomuckého
  •  
    Boží muka
  •  
    Sokolovna

Významné osobnosti

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Stanovy Sv. Josefské Jednoty v Rouchovanech online
  5. ↑ a b c d e f g h i j HRUBEŠOVÁ, Nikola. Historie Rouchovan a jejich mlýnů. Osudy mlynářských rodin na nich usazených.. Brno, 2013 [cit. 2022-01-29]. 91 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 12–22. Dostupné online.
  6. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 381, 382.
  7. ↑ HOLUB, Martin; KAISER, Ladislav; KOČÁR, Petr, Romana Kočárová, Milan Vokáč, Jitka Knotková. Nové sídliště lidu kultury s vypíchanou keramikou v Rouchovanech na Třebíčsku. Archeologie Západních Čech. 2013, sv. 6, čís. 6, s. 7–15. Dostupné online [cit. 2015-12-28]. ISSN 1804-2953. 
  8. ↑ a b c Historie [online]. Rouchovany: Obec Rouchovany [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 262. 
  10. ↑ Na faře v Rouchovanech objevena unikátní literátská listina. Aktivní zóna [online]. ČEZ, 2013-05-30 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ KRŠKA, Titus. Hasičská kronika. Holešov: Ústřední jednota hasičská Markrabství moravského, 1898. 628 s. Dostupné online. S. 499. 
  12. ↑ SDH Rouchovany. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ NOVÁK, Jaroslav. Myslivecký spolek Rouchovany. Zpravodaj obce. 2017, roč. 2017, čís. 1, s. 4. Dostupné online. 
  14. ↑ Rokytná 3 [online]. Moravský rybářský svaz [cit. 2022-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-27. 
  15. ↑ Rokytná 3A [online]. Moravský rybářský svaz [cit. 2022-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-27. 
  16. ↑ Župa plukovníka Švece Dostupné online
  17. ↑ Sokolovna Rouchovany Dostupné online
  18. ↑ NEZVAL, Vítězslav. Z mého života. Praha: Československý spisovatel, 1959. 245 s. 
  19. ↑ Sokol Rouchovany [online]. NIPOS, Databáze českého amatérského divadla [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ Řezbář Alois Petrus [online]. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ Sportovní den v Rouchovanech, Moravská orlice 27.7.1941
  22. ↑ Divadelní ochotníci na Hrotovsku, Moravská orlice ze 17.2.1943
  23. ↑ ŠŤASTNÝ, Jiří. Historie klubu 1932 až po současnost [online]. Rouchovany: 1. SK Rouchovany, 2007-09-10 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ O kapele [online]. Rouchovany: Rouchovanka [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ VOBORNÝ, František. Kapela Star – Orfeus oslavila 50 let. Zpravodaj obce. 2017, roč. 2017, čís. 1, s. 45–47. Dostupné online. 
  26. ↑ Cayman [online]. Bandzone.cz [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  27. ↑ Vanderoy [online]. Bandzone.cz [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ M.J.R.D. zkr. místní jednota republikánského dorostu
  29. ↑ Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina Dostupné online
  30. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Prestižní záležitost. Rouchovanské hody jsou na seznamu nemateriálních statků. Třebíčský deník. 2022-01-12. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  31. ↑ VRATISLAV BĚLÍK - Hrnčíř Jan Štoček z Rouchovan NÁRODOPISNÉ AKTUALITY VII 1970
  32. ↑ Regionální muzeum v Litomyšli: výrobna keramiky Rouchovany
  33. ↑ Dr.J.Všetečka: Vzpomínky, T. G. Masarykovi k šedesátým narozeninám, Praha 1910, str. 238
  34. ↑ Sborník oceněných literárních prací a studentů III. a IV. ročníku soutěže TGM – život, dílo a odkaz pro současnost str.23-40, vydalo nakladatelství Paris ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2014, ISBN 978-80-87173-28-2
  35. ↑ ČERNÝ, Kamil. S rybníkem se to nedá srovnávat, říká rolbař. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-21 [cit. 2017-01-22]. Dostupné online. 
  36. ↑ Veřejné koupaliště Rouchovany Dostupné online Archivováno 11. 9. 2022 na Wayback Machine.
  37. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  38. ↑ Lexikon obcí pro království a země na říšské radě zastoupené, Vídeň 1906, str. 109
  39. ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha 1939, str. 1815 Dostupné online
  40. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha 1927, str. 1801 Dostupné online
  41. ↑ Večer lidový deník z 29.09.1931
  42. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  43. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  44. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  45. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  46. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  47. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  48. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  49. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  50. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  51. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  52. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  53. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  54. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  55. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  56. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  57. ↑ Pachrův mlýn na vodnimlyny.cz
  58. ↑ a b c d e Catalogus cleri dioeceseos Brunensis, 1910, str.237-238
  59. ↑ Urbánkův mlýn na vodnimlyny.cz
  60. ↑ Soukupův mlýn na vodnimlyny.cz
  61. ↑ Texlův mlýn na vodnimlyny.cz
  62. ↑ Šabatův mlýn na vodnimlyny.cz
  63. ↑ CICVÁREK, Jiří. Zrušené obce při výstavbě jaderné elektrárny: Dukovany [online]. Obec Dukovany, 2006-04-09 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  64. ↑ ČEZ. První výročí posvěcení Rouchovanské madony | Aktivní zóna [online]. Aktivní zóna, 2012-08-15 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13. 
  65. ↑ Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
  66. ↑ Rouchovany, kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Noc kostelů [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-19. 
  67. ↑ Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
  68. ↑ Nemovité kulturní památky jižní Moravy, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2000 str. 94 [online]. Muzejní a vlastivědná společnost [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  69. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
  70. ↑ Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
  71. ↑ Rudolf Pavlíček: Věž Rouchovanská, Podyjí, ročník 1, 1923-24, s.9 Dostupné online
  72. ↑ seznam padlých na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
  73. ↑ Pomník korupce Dostupné online

Literatura

editovat
  • Vratislav Bělík, Kostel panny Marie v Rouchovanech, Nákladem vlastním 1939 Dostupné online
  • Bohumil Samek a Kaliopi Chamonikola, Rouchovanská madona a její chrám, Obecní úřad v Rouchovanech 2011, ISBN 978-80-260-0234-5
  • Karel Nebert, Tři skladby pro housle a klavír, 2016
  • kol. autorů, Rouchovany historie slovem a obrazem, F.R.Z. agency 2013, ISBN 978-80-87332-56-6
  • kol. autorů, Róchovsky hode slovem i obrazem, F.R.Z. agency 2014, ISBN 978-80-87332-78-8

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rouchovany&oldid=24318572“