Resslova (Praha)
Resslova ulice na Novém Městě v Praze spojuje Jiráskovo náměstí a Karlovo náměstí. Nazvána je na počest vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla[1] (1793–1857). V budově bývalého Jiráskova gymnázia v čísle 10 je základní a další školy střední. Na rohu s ulicí Na Zderaze je dominantou Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje[2] postavený v 30. letech 18. století.
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 2 | ||
| Část obce | Nové Město | ||
| Poloha | 50°4′32,76″ s. š., 14°24′59,41″ v. d. | ||
| Začíná na | Jiráskovo náměstí | ||
| Končí na | Karlovo náměstí | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Josef Ressel | ||
| Další údaje | |||
| Délka | asi 320 m | ||
| PSČ | 120 00 | ||
| Kód ulice | 467561 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
V červnu roku 2017 byly odhaleny dvě pamětní desky připomínající osudy manželů Loudových a Jesenských, kteří pomáhali československým parašutistům při atentátu na Reinharda Heydricha.
Historie
editovat
Původně vedla ulice od Karlova náměstí jen k ulici Na Zderaze. Od 17. století měla název "Nad Hurtem", "U Hurta" nebo Hurtovská. Teprve po zbourání Svatováclavské trestnice a úpravách terénu po roce 1889 byla Resslova prodloužena v dnešní trase až k Vltavě. Současný název údajně platí od roku 1894,[3][4] ale plány Prahy ji pod názvem Resslova uvádějí už od roku 1884, tedy už v době před jejím rozšířením.[5]
Budovy, firmy a instituce
editovatseverní strana od Karlova náměstí
- Budova Českého vysokého učení technického čp. 293/II, nárožní, vchod z Karlova náměstí, arch. Vojtěch Ignác Ullmann
- Bývalý dům emeritních kněží u sv. Karla Boromejského, čp. 307/II, Resslova 9, barokní stavba arch. Pavel Ignác Bayer a Kilián Ignác Dientzenhofer, dnes školní budova ČVUT, přístupná dvorem z Karlova náměstí
- Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje[6] – barokní chrám s Národním památníkem hrdinů heydrichiády
- bývalá hospoda Na Zderaze, rohový dům čp. 1939/II Resslova 7 /Na Zbořenci
- Českoslovanská akademie obchodní[7] čp.1940/II Resslova 5, založená roku 1872. Jednalo se o nejstarší obchodní školou s českým vyučovacím jazykem v českých zemích. Jejím prvním ředitelem byl Emanuel Tonner
- Nárožní dům do Jiráskova náměstí - čp. 1775/II Resslova 1, poslední bydliště a úmrtní dům Aloise Jiráska, v přízemí a suterénu restaurace Potrefená husa[8]
jižní strana od Karlova náměstí
- rohová budova Reiffeisenbanky na místě renesančního domu U Šálků, zbořeného v asanaci po roce 1900 (domovní znamení přeneseno do Lapidária Národního muzea; vstup Karlovo náměstí 10
- Jiráskovo gymnázium Resslova, čp. 308/II, od r. 1949 základní škola Resslova 10, související mateřská škola ve Václavské ulici čp.273/II [9]
- Českoslovanská akademie obchodní dr. Edvarda Beneše, čp. 1780/II Resslova 8, na fasádě pamětní deska zdejšího profesora Josefa Václava Sládka
- Kostel svatého Václava na Zderaze – gotická budova na někdejší Břežské skále, Resslova 6, v přízemí galerie Via Art[10]
- Budova bývalého Energovodu nárožní dům do Gorazdovy ulice, čp. 1969/II, postaven roku 1959 na místě domu vybombardovaného při náletu na Emauzy roku 1945
- Tančící dům – na nábřeží, v prodloužení ulice do Jiráskova náměstí
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ http://sciencemag.cz/pred-190-lety-obdrzel-josef-ressel-patent-na-lodni-sroub
- ↑ https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/442/katedralni-chram-sv-cyrila-a-metodeje
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 145.
- ↑ Bečková, Kateřina. Zmizelá Praha: Nové Město. Praha 1998 ISBN 80-900668-9-5 S. 383
- ↑ Polohopisné plány Prahy Alfreda Hurtiga, Dostupné online
- ↑ http://www.katedrala.info
- ↑ http://www.cao.cz
- ↑ Archivovaná kopie. www.ceske-hospudky.cz [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-09.
- ↑ Archivovaná kopie. www.zsressl.cz [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-08.
- ↑ Archivovaná kopie. www.galerieviaart.com [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-07.
Literatura
editovat- EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 87–89.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Resslova, s. 912–916.
- BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Resslova na Wikimedia Commons