Wikipedie

Radechov

část obce Radonice v okrese Chomutov
Tento článek je o vsi v okrese Chomutov. O kopci v Jizerské tabuli pojednává článek Radechov (Jizerská tabule).

Radechov (německy Radigau) je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Radonic. Leží v katastrálním území Radonice u Kadaně o výměře 13,17 km².[3]

Radechov
Střed vesnice s rybníkem
Střed vesnice s rybníkem
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRadonice
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°17′10″ s. š., 13°16′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel34 (2021)[1]
Katastrální územíRadonice u Kadaně (13,17 km²)
Nadmořská výška338 m n. m.
PSČ431 55
Počet domů13 (2011)[2]
Radechov
Radechov
Další údaje
Kód části obce138274
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Původní název vesnice byl odvozen z osobního jména Radoch nebo Radech ve významu Radochův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Radechowa (1360), in Radochow (1395), in villa Radechow (1416), in Radechowie (1447), w Radochowie (1545), Radigau (1619), Radikow (1654) a Ratigau nebo Radigau (1787 a 1846).[4]

Historie

editovat

Místo, kde Radechov stojí, bylo osídleno už neolitu a také v pozdní době hradištní od jedenáctého do první poloviny třináctého století.[5]

 
Dům čp. 38
 
Dům čp. 5

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360 a uvádí rytíře Sobotku z Radechova obviněného z krádeže obilí. V následujících letech se jako majitelé vystřídali rody Žďárských ze Žďáru, Milhostů z Mašťova, vladyků z Deštnice a Ojířů z Očedělic. Vesnice tehdy byla rozdělena nejméně na dvě části, protože v roce 1447 došlo k jejímu připojení k Vintířovu, ale část zůstala součástí Vojnína.[5] Na počátku šestnáctého století patřil Radechov k hasištejnskému panství. Tvořil součást pětipeského statku, který při dělení majetku získal v roce 1518 Zikmund Hasištejnský z Lobkovic. Ten však celý statek hned další rok prodal Oplovi z Fictumu. Opl byl roku 1530 odsouzen za provozování penězokazecké dílny ke ztrátě veškerého majetku, který získali do zástavy Šlikové.[6] V roce 1547 se za Albrechta Šlika stal Radechov trvalou součástí vintířovského panství.[5]

Třicetiletá válka vesnici zřejmě příliš nepostihla, protože berní rula z roku 1654 uvádí patnáct domů. Sedm z nich patřilo obci a v dalších žilo pět sedláků a dva chalupníci. Dohromady měli dvanáct potahů, devět krav, osmnáct jalovic, třináct ovcí a 51 prasat. Řemeslo zde provozoval švec a krejčí. K vesnici patřil také mlýn se dvěma náhony a velký rybník. Do konce osmnáctého století se počet domů přibližně zdvojnásobil a později rostl již jen málo.[5]

Na počátku třicátých let dvacátého století byly ve vesnici kovárna, trafika, hostinec a prodejna lahvového piva. Z řemeslníků tu dále pracovali bednář a dva ševci. Za ostatními službami (škola, lékař, kostel) docházeli radechovští do Radonic. Během druhé světové války byl v domě čp. 1 zřízen zajatecký tábor, ve kterém bydlelo šestnáct francouzských zajatců, kteří pracovali na polích nebo v hnědouhelném dole Františka nedaleko Radonic. Po vystěhování Němců zůstala ve vesnici asi třetina původního počtu obyvatel a mnoho budov bylo zbořeno.[5]

 
Dub u Radechova

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 182 obyvatel (z toho 86 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 166 Němců a dvanáct cizinců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 203 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 199 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[9][10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 162 180 196 183 158 182 203 66 62 59 48 23 22 15 34
Domy 32 35 36 36 34 34 35 36 — 15 14 15 13 13 14
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Radonice.

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v roce 1869 Radechov patřil jako osada k obci Vintířov. V letech 1880–1950 byl obcí v okrese Kadaň a od roku 1961 patří do okresu Chomutov jako část obce Radonice.[12]

Pamětihodnosti

editovat
  • Na návsi u rybníka stávala kaple Nejsvětější Trojice z roku 1773. Měla obdélný půdorys a sedlovou střechu, v jejímž středu se tyčil velký sanktusník. Vstupní průčelí zdůrazňoval zdobný štít. Zanikla po roce 1945.[13]
  • Asi 800 metrů jihozápadně od vesnice (na okraji katastrálního území Mašťov) roste na pravém břehu Liboce dub letní chráněný jako památný strom.[14]

Osobnosti

editovat

V letech 1930–1945 v Radechově na rodinném statku (čp. 10) žila a tvořila sochařka Gabriela Waldert, dcera podnikatele a podnikatele Franze Walderta.[5]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-22. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 513. 
  5. ↑ a b c d e f VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 96 s. Kapitola Radechov, s. 59–62. 
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pětipsy – zámek, s. 372. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  10. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  11. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 469. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  13. ↑ Kaple Nejsvětější Trojice [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ Dub u Radechova [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radechov&oldid=24197141“