Rašínovo nábřeží
Rašínovo nábřeží je komunikace na Novém Městě a na Vyšehradě v Praze. Nábřeží je součást protipovodňové ochrany Prahy.
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 2 | ||
| Část obce | Nové Město, Vyšehrad | ||
| Poloha | 50°4′10,2″ s. š., 14°24′52,2″ v. d. | ||
| Začíná na | Vyšehradský tunel | ||
| Končí na | Jiráskův most | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Alois Rašín | ||
| Další údaje | |||
| PSČ | 120 00 | ||
| Kód ulice | 480754 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Poloha
editovatNábřeží vede severojižním směrem podél pravého břehu Vltavy od vyšehradského tunelu k Jiráskovu mostu. Je nazváno podle českého politika a ekonoma Aloise Rašína (1867–1923). U nábřeží je náplavka, na níž jsou galerie, restaurace a přístav rekreačních lodí, ze kterého vyplouvají lodi pro turisty, organizující mj. lodní prohlídky Prahy motorovými loděmi, různých dopravních společností, například na replikách historických lodí, nebo na kolesovém parníku Vyšehrad[1]
Historie a názvy
editovatNábřeží bylo od středověku centrální komunikací Podskalí, s postupující úpravou břehu a nástavbou kamenné navigace se začalo dělit na tři úseky s odlišnými názvy.
Již počátkem 20. století po proražení tunelu Vyšehradskou skálou byl jižní úsek nábřeží podezděn, vydlážděn a nazván Vyšehradské nábřeží v úseku po Zítkovy sady. Od roku 1875 byla vybudována kamenná část nábřeží až k Jiráskovu náměstí a dostala název "Palackého nábřeží", jeho patronát byl ještě rozšířen Palackého mostem a Palackého pomníkem. Část mezi Palackého (tehdy Mozartovým) a železničním mostem byla v roce 1942 pojmenována po kolaborantském novináři Karlu Lažnovském. Tyto dva úseky byly v letech 1951–1990 spojeny pod název Nábřeží Bedřicha Engelse, které bylo během roku 1990 přejmenováno na "Rašínovo nábřeží".[2]. Další úsek od Jiráskova náměstí k Národnímu divadlu se v letech 1951–1990 nazýval Gottwaldovo nábřeží (nyní Masarykovo). Od roku 1911 byla část vozovky upravena pro koleje pražské tramvaje, jejíž linky byly později prodlouženy až do Braníka.
Náplavka
editovatNáplavka vede v úseku mezi výběžkem vyšehradského tunelu přes Výtoň a pod Jiráskovým mostem k Žofínu. Na Rašínově nábřeží se nachází hojně navštěvovaná část náplavky. V minulosti až do počátku 60. let 20. století sloužila především technickým účelům a zásobování: dřevařům k vykládce a skladování dříví, lodníkům tehdy významné nákladní říční dopravy k vykládce a skladování zboží, často písku, jehož haldy v jižním úseku sahaly někdy až k zábradlí komunikace. Dále na náplavku v zimě zajížděly povozy ledařů, kteří odtud vozili nasekaný led do restaurací a domácností.
Současnost
editovatV současnosti se zde koná množství kulturních akcí, každou sobotu zde fungují farmářské trhy.[3]
Revitalizace 2019
editovatOd dubna 2019 probíhá revitalizace této náplavky za 174 milionů korun dle návrhu Petra Jandy. V rámci toho došlo ke zkapacitnění toalet, přestavbě dvanácti kobek či k úpravě mobiliáře. Do kobek (nejen na tomto nábřeží) byla osázena největší otáčivá okna svého druhu na světě, vyrobena jsou ze 7 cm tlustého plexiskla.[4] Do budoucna jsou v plánu také plovoucí lázně, které mají být realizovány v roce 2020.[5]
Budovy, firmy a instituce
editovatRašínovo nábřeží má jednotnou urbanistickou koncepci, která zahrnuje jak stavby 10.-30. let ve stylu kubismu či funkcionalismu, tak drobnou dekoraci veřejného prostoru (zábradlí, obrubníky, dlažbu, obklady). Stojí zde některé architektonicky významné objekty. Mezi nejvýznamnější patří úsek čtyř kubistických domů č. 6-10 od Josefa Chochola pod Vyšehradem a nárožní kubistická Kovařovicova vila (čp. 28). Nikoliv na nábřeží, ale za jeho nárožím se alespoň v panoramatickém pohledu nábřeží uplatňuje Sequensova vila ve Vnislavově ulici 4, se strohou formou racionální moderny. Na nároží Rašínova nábřeží a Resslovy ulice se nachází Tančící dům.
- Restaurace Vltava – Rašínovo nábřeží 1[6]
- kubistický trojdům se zahradou – Rašínovo nábřeží 6[7]
- Vila se zahradou – Rašínovo nábřeží 8[8]. Bydlela zde herečka Marie Rosůlková.
- Vila se zahradou – Rašínovo nábřeží 10[9]
- Vyšehradská sokolovna (Sokol Vyšehrad) – Rašínovo nábřeží 24
- Vila Na Libušince – Rašínovo nábřeží 26, Libušina 1[10]
- Kovařovicova vila a kubistická zahrada – Rašínova nábřeží 28, Libušina 3[11]
- Muzeum v podskalské celnici na Výtoni – Rašínovo nábřeží 30[12]
- Meteorologický pavilón s hodinami
- Činžovní dům – Rašínovo nábřeží 42, v letech 1912–1914 projektovali Jan Kotěra a Josef Zasche[13]
- Činžovní dům – Rašínovo nábřeží 70[14]
- Činžovní dům "U dvou tisíc"– čp. 2000/II Rašínovo nábřeží 78[14], kde bydlel Václav Havel
- Přístaviště lodí Rašínovo nábřeží
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Pražské paroplavební společnosti: Archivovaná kopie. www.praha-parnikem.cz [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-18.
- ↑ Lašťovka, Pražský uličník 1998, s. 142
- ↑ Náplavka Rašínovo nábřeží. Goout.net [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ KREJČÍ, Veronika. Není u nás běžné pracovat s vizionářskými projekty, míní architekt kobek na pražských náplavkách. Lidovky.cz [online]. 2019-08-20 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Začne přestavba náplavky u Rašínova nábřeží, vzniknou kavárny i toalety. iDNES.cz [online]. 2018-03-26 [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=10671/1-2239&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=40201/1-1301&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=40202/1-2012&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=40203/1-2015&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=41077/1-1868&presenter=ElementsResults
- ↑ https://bydleni.idnes.cz/kubismus-kovarovicova-vila-den-architektury-rasinovo-nabrezi-prohlidka-chochol-g1k-/dum_osobnosti.aspx?c=A170922_131614_dum_osobnosti_web
- ↑ http://www.muzeumprahy.cz/podskalska-celnice-na-vytoni/
- ↑ Bregant, 1995, s. 142
- ↑ a b http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=100453&presenter=ElementsResults
Literatura
editovat- Lašťovka Marek a kolektiv: Pražský uličník 2. díl (O-Ž). Libri Praha 1998, s. 141-142
- BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998
- Bregant Michal: Kubistická Praha 1909–1925: průvodce; editorka Simona Hošková. Středoevropská galerie a nakladatelství Praha 1995, s. 138-143.
- HERMANOVÁ, Hana. Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 187–189.
- KOUKALOVÁ, Šárka. Kubistický trojdům; Kovařovičova vila. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 190–193.
- Wanatowiczová Kristyna: Havlovi a jejich dům - Rašínovo nábřeží 2000 (Nové Město). Praha 2019
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rašínovo nábřeží na Wikimedia Commons