RPG-7
RPG-7 (zkratka z ruského ручной противотанковый гранатомёт - Ručnoj Protivotankovij Granatomjot; ruční protitankový granátomet) je reaktivní protitankový granátomet původem z SSSR. Je vyráběný od roku 1961, rozšířený do asi 40 států a v množství ozbrojených konfliktů se používá dodnes.
RPG-7 | |
---|---|
RPG s hlavicí | |
Typ | Reaktivní granát[1] |
Místo původu | Sovětský svaz |
Historie služby | |
Ve službě | 1961–dosud |
Války | od vietnamské války |
Historie výroby | |
Konstruktér | Bazalt |
Navrženo | 1958 |
Výrobce | Továrny Bazalt a Děgtjarjov (Rusko) |
Výroba | 1958–dosud |
Vyrobeno kusů | 9 000 000 [2] |
Varianty | RPG-7V2 (současný model) RPG-7D3 (paradesantní) Typ 69 RPG (Čína) PSRL-1 (Airtronic USA)[3] |
Základní údaje | |
Hmotnost | 7 kg |
Délka | 950 mm |
Ráže | 40 mm |
Účinný dostřel | 200 m |
Maximální dostřel | 500 m |
Vývoj
editovatV roce 1947 v SSSR začal vývoj ručních protitankových střel. První takovou střelou byla RPG-1, ale kvůli nedostatečným výkonům a citlivosti výmetného prachu nebyla zavedena do armády. Brzy na to v roce 1949 se do armády dostala RPG-2, která splňovala armádní požadavky. Na vzdálenost 150 metrů dokázala probít pancíř silný 200 mm. Ale nejvíce byl kritizován krátký dostřel zbraně a tak se ve vývoji pokračovalo.
Člen skupiny konstruktérů Valentin Firulin přišel s návrhem urychlit střelu reaktivním pohonem. Při intenzivních zkouškách se však dlouho nedařilo zmenšit rozptyl a odchylky od cíle – to se podařilo nakonec přidáním malé turbínky na konec granátu, která střelu mírně roztočila tak aby nedošlo ke snížení účinku kumulativního paprsku. Nakonec byla zavedena v roce 1961 pod označením RPG-7 Semjorka („sedmička“). Kromě raketového pohonu se inovoval i systém míření optikou, tím pádem byla přesnější než RPG-2. Také na odpalovací trubici přibyla další rukojeť k pohodlnějšímu a pevnějšímu uchopení.
Charakteristika
editovatOdpalovací trubice ráže 40 mm dokázala vystřelit granát ráže 85 mm na vzdálenost 500 m. Ale účinná vzdálenost, kdy střela přesně zasáhla cíl, byla 200 m. Délka zbraně v pochodové pozici byla 990 mm, v palebné 1 370 mm. Základní náboj vážil 2,2 kg. Obsluhovali ji 2 muži. Rychlost střelby byla 4 až 6 ran za minutu. Průbojnost pancíře se pohybovala kolem 300 mm.
Od roku 1963 se vyráběla verze RPG-7D pro výsadkáře, která se dala rozložit na dvě části. V roce 1970 přišla verze RPG-7V s vylepšenými optickými mířidly PGO-7V. Vznikly také varianty RPG-7N a DN pro noční boj. V současnosti ruská zbrojovka Bazalt vyrábí zdokonalené verze RPG-7V2 a RPG-7D3.
Samotný projektil se skládá z hlavice, motoru a výmetné nábojky. Střelec musí sešroubovat nábojku se střelou a kompletně ji zasune do hlavně zbraně. Pak ze špičky hlavice odstraní krytku a vytáhne bezpečnostní kolík. Stisknutím spouště se nejprve aktivuje výmetná náplň, která střelu vymrští ven z trubice. Pak se roztáhnou stabilizační křidélka na granátu, zapálí se stopovka na turbínce a aktivuje se raketový motorek na tuhá paliva, který hoří několik sekund. Pokud nefouká silný boční vítr, zbraň zasáhne cíl poměrně přesně.
Základní granát PG-7V měl kumulativní hlavici a dokázal probít 260mm pancíř. V současnosti se tato verze nevyrábí, ale vyrábí se moderní verze PG-7VL s dvojnásobným účinkem, přičemž dokáže probít pancíř silný až 500 mm. Ještě lepší efektivitu nabízí verze PG-7VR s dvojitou kumulativní hlavicí, kde probíjí nejprve dynamickou ochranu tanku a pak samotný pancíř až do tloušťky 600 mm. Pro tzv. měkké cíle existuje ještě verze OG-7V, která po explozi vytváří šrapnely se smrtícím účinkem až do 7 metrů. Speciální verze granátu TBG-7V pracuje na termobarickém principu a dokáže účinně likvidovat budovy.
Použití
editovatPrvní použití protitankové zbraně RPG-7 bylo zaznamenáno za šestidenní války v roce 1967 a později se s ní setkala americká vojska ve Vietnamu. Od té doby se používá v každém větším konfliktu. Známé bylo použití v Somálsku, kdy s ní povstalci sestřelili americký vrtulník UH-60 Blackhawk. Zbraň byla hojně používána i v dalších konfliktech, např. v Iráku, Afghánistánu, Sýrii a také v konfliktu na Ukrajině. Do služby se dostala i v Islámském státě, u Kurdů či v Syrské armádě věrné Asadovi.
Vyráběna byla v licenci (a mnohdy i bez ní) v několika státech. Ze států Varšavské smlouvy to bylo například Československo, Polsko, NDR, Bulharsko a Rumunsko. Dále pak ČLR, která ji vyrábí pod označením Type 69, pak Egypt, KLDR, Irák, Írán nebo Pákistán. Samotná ruská armáda ji považuje za zastaralou a nahrazuje ji novější RPG-27.
Licenční výroba také probíhá v americké zbrojovce AirTronic USA. Nápad vyrábět RPG-7 pod licencí v USA vznikl kvůli velké americké angažovanosti ve světě, respektive programům vojenské pomoci různým státům ať Balkánu, Afriky či Blízkého východu. Ale klasická RPG-7 nevyhovuje z hlediska přesnosti, životnosti či kompatibility s různými doplňky ze západu. Právě proto firma AirTronic v roce 2009 prezentovala novou verzi ruské pancéřovky RPG-7 pod označením PSRL-1 (Precision Shoulder-fired Rocket Launcher).[4] Základní koncepce je zachována, ale oproti ruskému originálu se zvýšil účinný dostřel na 500–800 m, přesnost a životnost zbraně na 1000 výstřelů, z původních 250. Rovněž se změnil i materiál, ze kterého je zbraň vyrobena. Ruská RPG se odlévala z běžné oceli, americká verze je přesně obráběna z kvalitní slitiny, tím pádem je pevnější, lehčí (6,35 kg) a kratší (z původních 0,950 m na 0,915 m). Kromě toho se na zbraň přidala pažbička převzatá z pušky M16 a různé lišty k upevnění nejrůznějších zaměřovačů a jiných doplňků.
Společnost AirTronic později pracovala na dalších změnách a v roce 2016 představila novu variantu pod označením GS-777, na rozdíl od PSRL-1 používá novější materiály, což ji ještě odlehčilo z 6,35 kg na 3,50 kg. Také se zvýšila životnost na 2000 výstřelů. AirTronic USA ve spolupráci s firmou Chemring Ordance chtějí začít dodávat nové střelivo, protože dnes musí americké ozbrojené síly kupovat střely z Bulharska či Polska. Plánuje se kromě tradičních druhů granátů i naváděné a s prodlouženým dostřelem na 2000 m. Pancéřovky AirTronic USA budou směřovat hlavně k silám podporovaným USA a to do armád Iráku, Afghánistánu či „umírněné“ syrské opozice.
Parametry
editovat- Ráže zbraně: 40 mm
- Hmotnost pancéřovky s optickým zaměřovačem: 6300 g
- Hmotnost náboje: 2200 g
- Hmotnost kumulativní hlavice se zapalovačem: 1800 g
- Délka zbraně v pochodové poloze: 990 mm
- Délka zbraně v bojové poloze: 1370 mm
- Délka náboje: 925 mm
- Délka hlavně pancéřovky: 950 mm
- Počáteční rychlost střely: 120 m/s
- Bojová rychlost střelby: 4 až 6 výstřelů za minutu
- Maximální mířený dostřel: 500 m
- Účinný dostřel: 330 m
- Palebný průměr: 5 nábojů PG-7V
- Průbojnost pancíře: 300 mm
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ RPG-7/RPG-7V/RPG-7VR Rocket Propelled Grenade Launcher (Multi Purpose Weapon) [online]. Defense Update, 2006 [cit. 2021-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 8 June 2011.
- ↑ Small Arms Survey. [s.l.]: Graduate Institute of International Studies, 2004. S. 8.
- ↑ Rottman 2010, s. 41.
- ↑ AirTronic USA | AirTronic PSRL-1 USA. AirTronic USA [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- ROTTMAN, Gordon L., 2010. The Rocket Propelled Grenade. 1.. vyd. Oxford: Osprey. 80 s. (Weapon; sv. 002). Dostupné online. ISBN 978-1-84908-153-5. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu RPG-7 na Wikimedia Commons