Propadený zámek
Propadený zámek je raně středověké a snad i pravěké hradiště asi jeden kilometr jihozápadně od Branova v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Nachází se na ostrožně vybíhající z vrchu Štulec nad pravým břehem Berounky. Terénní pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Propadený zámek | |
|---|---|
_z%C3%A1mek_jihoz%C3%A1padn%C4%9B_od_vsi_(srpen_2021)_(3).jpg) | |
| Poloha | |
| Adresa | jihozápadně od vesnice, Branov,  Česko |
| Nadmořská výška | 340 m |
| Souřadnice | 50°0′23,48″ s. š., 13°49′53,63″ v. d. |
  Propadený zámek | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33725/2-2768 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatHradiště u Branova označované jako Na Propadeném zámku nebo Na Zpropadeném zámku[2] poprvé uvedl ve svém díle Jan Erazim Vocel. Josef Ladislav Píč hradiště bez dokladů označil za slovanské. Podle archeologa Josefa Maličkého se jednalo o opevnění z doby laténské.[3] Tomáš Durdík při povrchovém průzkumu lokality nenalezl žádné doklady osídlení a vyslovil domněnku, že opevnění sloužilo jako útočiště obyvatel okolní krajiny v době ohrožení. Archeolog Daniel Stolz na hradišti v roce 2005 získal několik keramických střepů, které mohou pocházet z pozdní doby bronzové.[4] Archeologický výzkum provedený v letech 2006–2007 doložil využití hradiště ve střední a mladší době hradištní. Charakter nově nalezené keramiky neodpovídá dříve nalezeným nádobám z doby laténské, u nichž však není jisté, že pochází z Propadeného zámku. Výzkum také doložil využití plochy hradiště v době halštatské nebo spíše v mladší a pozdní době bronzové.[5]
Stavební podoba
editovatHradiště se nachází na ostrožně, která je součástí Křivoklátské vrchoviny, v nadmořské výšce asi 340 metrů[6] přibližně jeden kilometr jihozápadně od Branova.[7]
Povrch ostrožny je rozdělen čtyřmi liniemi valů do pěti částí. První kamenitý val přepažuje nejužší místo ostrožny a dosahuje výšky asi čtyřicet centimetrů. O čtyřicet metrů dál na severovýchod vede mohutnější druhý val, jehož těleso bylo v minulosti poškozeno pravděpodobně těžbou kamene.[8] Josef Ladislav Píč a Tomáš Durdík uvedli, že se jedná o tzv. spečený val. Magnetometrické měření prokázalo založení valu na skalním podloží a kamennou konstrukci, na jejíž vnitřní straně je patrné vystavení silnému žáru. Nalezena zde byla také vypálená mazanice s otisky dřev.[4]
Za valem následuje akropole s malou plošinou, za níž terén klesá a ostrožna se rozšiřuje. Třetí val je od druhého vzdálen 150 metrů a z boku se k němu napojuje val čtvrtý, který je v terénu nejlépe patrný a prokazatelně pochází ze střední doby hradištní.[8]
Předpokládá se, že první dva valy jsou pravěkého původu, zatímco druhé dva pochází z raného středověku.[5] Jediný doložený vstup do hradiště se nacházel v místě asi tři metry širokého průchodu mezi čtvrtým valem a hranou srázu.[4] Pozůstatkem původní cesty na hradiště může být hluboký úvoz ve svahu směrem od osady V Luhu.[9] Nejintenzivnější osídlení hradiště je pravděpodobné v prostoru akropole, ale využívána byla nejspíše celá plocha ostrožny.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-28]. Identifikátor záznamu 145387 : Hradiště Zpropadený zámek, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Branov, s. 43.
- ↑ KRIŠTUF, Petr; KOVÁŘOVÁ, Tereza. Výzkum ohrazené polohy „Na propadeném zámku“ (k. ú. Branov, okr. Rakovník). In: KRIŠTUF, Petr; ŠMEJDA, Ladislav; VAŘEKA, Pavel. Opomíjená archeologie 2005–2006. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity, 2007. Dále jen Krištuf, Kovářová (2007). ISBN 978-80-254-1062-2. S. 116.
- ↑ a b c Krištuf, Kovářová (2007), s. 117.
- ↑ a b c KRIŠTUF, Petr; KRIŠTUFOVÁ, Tereza. Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze „Na propadeném zámku“ (k. ú. Branov, okr. Rakovník) v roce 2007. In: KRIŠTUF, Petr; VAŘEKA, Pavel. Opomíjená archeologie 2007–2008. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity, 2010. Dále jen Krištuf, Kovářová (2010). ISBN 978-80-7043-923-4. S. 85.
- ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 112. (česky, německy)
- ↑ Krištuf, Krištufová (2010), s. 78.
- ↑ a b Krištuf, Krištufová (2010), s. 79.
- ↑ Krištuf, Kovářová (2007), s. 121.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Propadený zámek na Wikimedia Commons