Povodí v Česku jsou tři, protože Česká republika se svou složitou geologickou stavbou představuje prakticky střechu Evropy a je významnou pramennou oblastí kontinentu. Nachází se tak na hlavním evropském rozvodí, které rozděluje republiku na tato hlavní evropská povodí:

Dvě největší povodí

Zcela zanedbatelný je územní rozsah čtvrtého povodí Visly v několika lesních parcelách severozápadně od horské chaty Čantoryje v katastru obce Nýdek.[1]

Povodí podle řek

editovat

Rozloha

editovat

Největší povodí na území Česka má řeka Labe (49 933 km², tj. 63,3 % území státu), následují Morava (21 688 km², 27,5 %) a Odra (7 217 km², 9,2 %). Tabulka obsahuje rozlohy povodí na území Česka.

řeka 1. řádu 2. řádu 3. řádu 4. řádu
povodí Labe[2][3][4] 49 933
povodí Vltavy[2][3] 27 006,70
povodí Berounky[2] 8 819,1
povodí Sázavy 4 349,2
povodí Otavy[2] 3 827,9
povodí Lužnice[3] 3 517,3
povodí Ohře[2] 4 601,05
povodí Dunaje[5] 21 688
povodí Moravy[3][4][6] 20 692,4
povodí Dyje[3] 11 164,7
povodí Svratky 7 118,7
povodí Odry[2][4] 7 217
celkem 78 886

V místě, kde řeka opouští území Česka, je průměrný průtok Labe roven 308 m³/s,[7] průtok Moravy zde je 109 m³/s (včetně Dyje)[8] a průtok Odry (včetně Olše) činí 62 m³/s[9]. Průměrně tak z Česka těmito vodními toky odteče asi 15 miliard m³ vody ročně (přibližně 479 m³/s).[10]

Rozvodí

editovat

Místo, kde se tři hlavní evropská povodí (a tedy i rozvodí) setkávají, se nachází na hranici Česka a Polska 8 km jihozápadně od Králického Sněžníku, na souřadnicích 50°8'54.9" severní šířky a 16°46'56.76" východní délky, při vrcholu hory Klepáč nedaleko obce Dolní Morava. Přístup je možný z červené turistické značky Králický SněžníkČervený Potok nádraží.

Správa povodí

editovat

V Česku existuje 5 státem zřízených organizací (státních podniků) věnujících se této činnosti, pojmenovaných podle povodí, jež spravují:

Oblast spravovaná těmito podniky neodpovídá přesně příslušným geografickým povodím.

Související články

editovat

Poznámky

editovat
  1. Mapy.cz: Turistická mapa: Povodí Odry (česká část) [online]. Seznam.cz [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f zasahuje i do Německa
  3. a b c d e zasahuje i do Rakouska
  4. a b c zasahuje i do Polska
  5. zasahuje na území dalších 18 zemí
  6. zasahuje i na Slovensko
  7. SVOBODA, Daniel. Hydrologické poměry České republiky – Vodní toky [online]. Frýdek-Místek: Zeměpisný web Daniela Svobody [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  8. VALOVÁ, Zdenka. Společenstva O juvenilních ryb v různě upravených nížinných tocích. Brno, 2008 [cit. 2023-11-12]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Pavel Jurajda. s. 32, 35. Kapitola 4: Studované území. Dostupné online.
  9. Povodí Odry – Hydrologické poměry [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  10. SMOLOVÁ, Irena. Hydrologické podmínky ČR – vodní toky [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie [cit. 2023-11-12]. S. 2. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 

Externí odkazy

editovat
  • Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (xls soubor) [online]. [cit. 2013-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  • Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (pdf soubor) [online]. [cit. 2013-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.