Popovice (okres Benešov)

Popovice
	Celkový pohled
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Benešov
Obec s rozšířenou působností	Benešov; (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°41′44″ s. š., 14°45′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	289 (2024)
Rozloha	11,72 km²
Katastrální území	Popovice u Benešova
Nadmořská výška	435 m n. m.
PSČ	257 01, 257 03
Počet domů	183 (2021)
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Popovice 78; 257 01 Postupice ; [email protected]
Starosta	František Páv
	Oficiální web: www.popoviceubenesova.cz
	Popovice
Další údaje
Kód obce	532649
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Popovice se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji, asi 11 km jihovýchodně od Benešova. Žije zde 289^[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Kamenná Lhota, Kondratice, Mladovice, Pazderná Lhota a Věžníčky. Protéká tudy říčka Chotýšanka, která je levostranným přítokem řeky Blanice.

Historie

První písemná zmínka o obci je o Havlovi z Popovic, který je uveden jako svědek při kšaftu, a pochází z roku 1295.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov^[4]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov^[5]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov^[6]
1945 země česká, správní i soudní okres Benešov^[7]
1949 Pražský kraj, okres Benešov^[8]
1960 Středočeský kraj, okres Benešov
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

V obci Popovice (přísl. Kamenná Lhota, Kondratice, Mladovice, Pazderná Lhota, Věžničky, 1054 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[9] 2 bednáři, 3 obchodníci s dobytkem, 4 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, lihovar, 2 mlýny, 3 obuvníci, 3 pokrývači, 2 porodní asistentky, 13 rolníků, 4 řezníci, sedlář, sklenář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek Svépomoc pro Popovice, Spořitelní a záložní spolek Kampelička pro Popovice, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody se zvěřinou a drůbeží.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Jakuba Staršího

Kostel sv. Jakuba Staršího stojí na návsi. První písemný doklad o zdejším kostele je z roku 1358, kdy je zmiňován vladyka Otík z Popovic jako pán podacího farního popovického kostela. Nad vchodem do kostela je umístěn znak rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. V letech 1729 až 1795, kdy řád křižovníků vlastnil popovické panství, zde prováděl velkorysou stavební činnost. V roce 1761 nechal 35. velmistr řádu P. Antonín Jakub Suchánek stavebně upravit vnější i vnitřní vzhled farního kostela, který má i nyní tehdejší podobu. Z té doby také pochází terakotový znak rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou nad vchodem do kostela. Výsledky stavebně historického průzkumu tvrze i zběžného průzkumu objektů hospodářského dvora (Rykl) ukazují na rozsáhlou stavební aktivitu v době křížovnického panství. Rykl ve svém Stavebněhistorickém průzkumu hospodářského dvora (1997) uvádí, že „… v dějinách Řádu křižovníků s červenou hvězdou z roku 1930 se uvádí mezi poznámkami výňatek z latinského textu, který upřesňuje některé okolnosti koupě a prodeje panství Popovice „… které bylo v roce 1795 prodáno i s pozemky za tutéž cenu, za níž bylo v roce 1729 koupeno, totiž za 56 000 florentských (zlatých), avšak bez oněch větších budov, které předtím s velkými náklady postavil (….) Beinlich, a bez mnoha jiných, které nelze vyjmenovat bez hlubokého zármutku a jež by nyní S. Ř. (svatému řádu) zmnohonásobily výnosy (překlad prof. L. Freiová). Zde se tedy uvádí ranější letopočet koupě panství Popovice – již 1729, namísto jinde uváděného letopočtu 1732. Prodej panství v roce 1795 byl zřejmě vynucen hospodářskými potížemi řádu v časové tísni a byl nevýhodný. Hospodářské budovy, které řád postavil, stojí v Popovicích dodnes.

Dům čp. 2 z hráze rybníka. Pohled na jižní stěnu s hodinami. Bývalá fara popovického kostela byla původně součástí hospodářského dvora tvrze a zámečku.

Další památky

Na sever od hráze Popovického rybníka a severozápadně od vchodu do kostela je dům čp. 2. Původně byl součástí hospodářského dvora, tvrze a zámku, později sloužil jako fara u kostela sv. Jakuba Většího. Vstupní dveře v západní zdi mají klasicistní římsu. Na fasádě jižní stěny směrem ke kostelu a hrázi Popovického rybníka jsou sluneční hodiny s letopočtem 1801. Tím jsou datovány klasicistní úpravy domu ve stejném roce, ve kterém vzniká ve dvoře přádelní manufaktura. Ze stejného období pochází i klasicistní římsy a nárožní rustika. Nad okny jsou plasticky ve štuku naznačené vnější žaluzie, které okna opticky zvyšují. Úprava fasády s iluzívně zvýšenými okny na slepé horní (2/5 celkové výšky) a funkční dolní (2/5 celkové výšky) je pravděpodobně reminiscencí na podobné členění oken v barokní nebo klasicistní fázi úprav tvrze na zámeček. Dům čp. 2 je zřejmě staršího původu. To naznačuje nepravidelné kónické zdění. Na východním křídle hospodářského dvora (jehož součástí dům čp. 2 spolu s domem čp. 94 je) uvádí křížovnický nákres „stáj pro koně a voly“.
Vodní tvrz Popovice

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy ze směru od Benešova a Vlašimi. Současná komunikace je výsledkem úprav ve 20. letech 20. století, kdy byla silnice vedena přes původní hospodářský dvůr zámku a na jeho ploše vznikla náves. Silnice vede přes silniční most 1123-6 na hrázi Popovického rybníka.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanice je v Postupicích na trati motorového vlaku Benešov - Vlašim.

Veřejná doprava 2017

Autobusová doprava – V obci staví autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Postupice, Praha, Vlašim, Votice. Zastávka autobusu je za kostelem.

Turistika

Popovice jsou turistickým cílem na cestě do významných středočeských měst. Územím obce vede cyklotrasa č. 0068 Čerčany - Struhařov - Jemniště - Pozov - Popovice - Jankov, č. 0069 Benešov - Postupice - Vlašim - Pravonín, č. 0072 Postupice - Chotýšany - Divišov - Český Šternberk a č. 0094 Neveklov - Bystřice - Pozov - Postupice. Pod hrází rybníka se nachází hostinec Pod Hrází.

Galerie

Období rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v Popovicích připomíná znak jejich nad vchodem kostela
Kostel sv. Jakuba Staršího pohledem přes hráz z jižního břehu rybníka
Silnice III. třídy
Silnice vede přes most 1123-6 na hrázi Popovického rybníka
Původní venkovské stavení - roubenka
Historický zvon z roku 1975 od zvonařky M. Dytrychové na věži kostela sv. Jakuba

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1092. (česky a německy)

Literatura

VLASÁK, Antonín Norbert. Okres Benešovský. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 140 s. Dostupné online. Kapitola XIII. Popovice, s. 108.
PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXXV. Politický okres Benešovský. Praha: Archeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911. 300 s. Dostupné online. Kapitola Popovice - Tvrz, s. 211–212.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Popovice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Popovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Popovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[5] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[6] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[7] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[8] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[9] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1092. (česky a německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]