Pomezí nad Ohří

obec v okrese Cheb v Karlovarském kraji

Obec Pomezí nad Ohří (do roku 1950 německy Mühlbach[4]) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Žije zde 361[1] obyvatel.

Pomezí nad Ohří
Kostel svatého Jakuba
Kostel svatého Jakuba
Znak obce Pomezí nad OhříVlajka obce Pomezí nad Ohří
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecCheb
Obec s rozšířenou působnostíCheb
(správní obvod)
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel361 (2024)[1]
Rozloha10,69 km²[2]
Nadmořská výška468 m n. m.
PSČ350 02
Počet domů96 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduPomezí nad Ohří 18
350 02 Cheb
[email protected]
StarostaIng. Radek Tlačil
Oficiální web: www.pomezinadohri.cz
Pomezí nad Ohří na mapě
Pomezí nad Ohří
Pomezí nad Ohří
Další údaje
Kód obce538868
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370. Mezi roky 1976–1990 byla součástí města Cheb.[5]

V prostoru hraničního přechodu Schirnding/Pomezí nad Ohří překročil v úterý 1. května 1945 kombinovaný oddíl pod velením podplukovníka Sítka hranice Československa.[6]

Na hraničním přechodu skončil 23. května 1978 ozbrojený pokus bratranců Barešových o přechod hranice do SRN při kterém unesli autobus s 39 studenty.[7]

Severní okraj správního území obce lemuje vodní nádrž Skalka, vystavěná v letech 1962–64. Změny dotčených katastrálních území související se stavbou vodního díla a zařazení kompletní jeho plochy do správního území města Cheb (podobně jako v případě blízké nádrže Jesenice) vedly k paradoxu, že některé břehové části vodní plochy, vzdálené 100 m od centra obce, patří administrativně k jiné obci než Pomezí nad Ohří.

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 300 obyvatel, z nichž byli dva Čechoslováci, 284 obyvatel německé národnosti a 14 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 295 obyvatel, pět k evangelické.[8]

Vývoj počtu obyvatel Pomezí nad Ohří (bez místních částí a zaniklých osad Rathsam a Tůně)[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 314 339 288 318 347 300 324 62 72 30 42 9 32 65
Počet domů 33 36 37 37 39 39 41 40 21 8 10 4 10 23
Vývoj počtu obyvatel a domů Pomezí nad Ohří (včetně místních částí a zaniklých osad)[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 759 814 653 646 701 625 667 159 128 137 112 57 74 151
Počet domů 97 101 104 98 101 101 105 97 29 26 19 10 22 42

Obecní správa a politika

editovat

K obci náleží ještě řídce obydlená osada Horní Hraničná nemající ani charakter základní sídelní jednotky (ZSJ) a převážně rekreační osady Tůně, Liběnek a Lesní Mlýn, tvořící společně ZSJ (a katastrální území) Tůně.

Části obce

editovat

V letech 1850–1965 k obci patřily i Bříza a Cetnov.[10]

Doprava

editovat

Pomezí nad Ohří spojují s německým městysem Schirnding tři hraniční přechody. Tím nejstarším je silniční přechod Pomezí nad Ohří – Schirnding, u nějž stával od roku 1931 zájezdní hostinec. Za hotelem stála celnice. Obě stavby se nacházely v místech dosud stojícího prostoru celnice, vybudovaného za socialismu. Na jaře 1949 byla silnice u státní hranice překopána a přehrazena valem. Po zřízení hraničního pásma chyběl na Chebsku hraniční přechod se západním Německem pro nákladní a osobní dopravu. Od padesátých let se na diplomatické úrovni usilovalo o otevření přeshraniční dopravy, k čemuž došlo 15. září 1956. V roce 1973 bylo vydáno povolení ke stavbě silnice 1/6 Cheb – Pomezí nad Ohří, která po dokončení nahradila zastaralou úzkou státní silnici k přechodu. Byla vybudována nová celnice s oddělením pasové kontroly a rovněž na bavorské straně vystavěna nová celnice, která nahradila původní celnici z roku 1929. Po roce 1989 se výrazně zvýšil průjezd v obou směrech, přes obec Pomezí na Ohří do Německa a naopak, který negativně ovlivnil život v obci. Proto došlo k výstavbě obchvatu, dokončeném v roce 1998. Od té doby protíná hraniční přechod čtyřproudová silnice. Pro turisty a cykloturisty byl dne 13. května 2006 otevřen přechod spojující Pomezí nad Ohří a Schirnding. Silniční a turistický přechod jsou odděleny náspem železniční trati s železničním přechodem na trati Cheb–Schirnding. Výstavba železniční trati a propojení Chebu se Schirdingem a Norimberkem spadá do druhé poloviny 19. století. Železniční přechod začal být užíván od roku 1883, a to pro nákladní a osobní dopravu. Provoz neustal ani během komunistického režimu. Celní a pasové orgány měly na starosti i železniční dopravu.[11]

Školství

editovat

Obec není vybavena základní a mateřskou školou.

Pamětihodnosti v obci a v okolí

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-08. 
  6. Cesta nahořklé radosti [online]. Praha: Vojenský historický ústav. Dostupné online. 
  7. Co se odehrálo na OPK Pomezí 23. května 1978. [online]. POHRANIČNÍK (Pohraničník bloguje)., 29. května 2012. Dostupné online. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Mühlbach. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 241. 
  9. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 11.  Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 46, 56. 
  11. ŠMÍDA, Zdeněk et al. Tajemství západní hranice. 1. vyd. Plzeň: Starý most s.r.o., 2021. 235 s. ISBN 978-80-7640-021-4. S. 131–133. 
  12. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Tůně, s. 566. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat