Pokutice
Pokutice (německy Pokatitz) jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na západ od Kadaně. Leží na severním úbočí Úhoště v nadmořské výšce 370 m n. m. v katastrálním území Pokutice o rozloze 1,74 km².[3]
Pokutice | |
---|---|
Celkový pohled z Úhoště (v pozadí je Kadaň s františkánským klášterem | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Kadaň |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°22′21″ s. š., 13°14′54″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 39 (2021)[1] |
Katastrální území | Pokutice (1,74 km²) |
Nadmořská výška | 370 m n. m. |
PSČ | 432 01 |
Počet domů | 14 (2011)[2] |
Pokutice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 61816 |
Kód k. ú. | 661813 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatNázev vesnice je jako ves lidí Pokutových odvozen od příjmení Pokuta. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech Bocudicih (1057), Pocudicih (12. století), Pocatycych (1205), de Pokuticz (1364), Pokaticz (1383), Bokaticz (1631), Bockadicz (1676), Pokedicz (1681), Pokoditz nebo Pokatitz (1787) a Pokotitz nebo Pokatitz a Poketitz (1846.)[4]
Historie
editovatJako první písemná zmínka se obvykle udává zakládací listina litoměřické kapituly svatého Štěpána z roku 1057.[5] Zpráva o Pokuticích však byla na listinu připsána až mezi lety 1170 a 1180. Později byla nedokonale seškrábána a napsána na zadní stranu. I tak však Pokutice patří, spolu s Kadaní, mezi nejstarší známá sídla na Chomutovsku.[6]
Ve 13. století byla majetkem benediktýnského davelského kláštera. Ve 14. století se dostala do majetku kadaňských měšťanů, ze kterých jsou zmiňováni Walter z Pokutic (1364) nebo Mikuláš Schortenforfer (1383), kterému patřila také Rokle a řada dalších vesnic v okolí.[6]
Po skončení třicetileté války zde Berní rula uvádí v roce 1655 šest statků, pět chalup a nekvalitní půdu v okolí. Vesnice byla součástí milžanského městského statku. V roce 1688 se stala majetkem růžencového bratrstva v Kadani, které je připojilo k panství Čejkovice. V roce 1709 vzniklo z Pokutic a části Úhošťan samostatné panství. V majetku bratrstva však zůstalo až do zrušení bratrstva císařem Josefem II. V roce 1787, kdy v Pokuticích stálo patnáct domů, ho spolu s Lužicí koupil od Náboženského fondu hrabě František z Auerspergu. Poté ještě několikrát změnilo majitele. Posledním z nich byl v období 1840–1850 hrabě Karel z Wolkensteinu, který ho připojil k ahníkovsko-prunéřovskému panství.[6]
Po roce 1850 se z Pokutic stala místní část Kadaňské Jeseně, u které zůstala více než sto let. V krátkém období let 1960–1962 patřila k Rašovicím a od roku 1963 je místní částí Kadaně.[6]
Přírodní poměry
editovatV geologickém podloží převažují třetihorní vulkanoklastika bazaltových hornin, které se a jihu mění na olivinické bazalty a jiné výlevné horniny. Nadmořská výška území stoupá od severu k jihu. Nejnižší bod se nachází u hladiny Ohře přibližně ve výšce 280 metrů a nejvyšší na východní straně severního úbočí Úhoště v nadmořské výšce kolem 475 metrů. Geomorfologicky je oblast součástí Krušnohorské soustavy a Podkrušnohorské oblasti. Nachází se v celku a podcelku Doupovské hory na rozhraní okrsků Rohozecká vrchovina v severní a Jehličenská hornatina v jižní části území. Hranice mezi okrsky probíhá přímo ze západu na východ asi sto metrů severně od vesnice. Z půd se v okolí vyskytují pouze kambizemě.[7]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 v Pokuticích žilo celkem 137 obyvatel (65 mužů) a kromě jednoho Čecha se hlásili k německé národnosti. Všichni byli římští katolíci.[8] V roce 1930 zde žilo 132 obyvatel. Všichni se hlásili k německé národnosti a římskokatolické církvi.[9]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 119 | 124 | 123 | 129 | 129 | 137 | 132 | 61 | 32 | 27 | 26 | 15 | 16 | 28 | 39 |
Domy | 24 | 22 | 29 | 29 | 24 | 25 | 25 | 20 | 24 | 8 | 9 | 10 | 7 | 14 | 18 |
V počtu domů z roku 1961 jsou zahrnuty také domy Meziříčí a Zásady u Kadaně. |
Hospodářství a doprava
editovatVesnicí prochází silnice třetí třídy č. III/1985 z Kadaně do Klášterce nad Ohří.[12] Ve vesnici je zastávka autobusové dopravy. Po pravém břehu Ohře vede cyklostezka, po které jsou značeny cyklotrasy č. 6 a 35. Od kadaňského františkánského kláštera vede přes vesnici červeně značená turistická trasa přes Úhošť a Egerberk do Klášterce nad Ohří.
Pamětihodnosti
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. Rev. 2013-05-29 [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 420.
- ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Zásada u Rašovic, s. 33–34.
- ↑ CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
Literatura
editovat- BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Pokutice, s. 98–99.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pokutice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Pokutice na webu ČÚZK