Philippine Leroy-Beaulieu
Philippine Leroy-Beaulieu (* 25. dubna 1963 Řím) je francouzská filmová, televizní a divadelní herečka.
| Philippine-Leroy-Beaulieu | |
|---|---|
.jpg) Philippine-Leroy-Beaulieu v roce 2011 | |
| Narození | 25. dubna 1963 (61 let)  Řím, Itálie |
| Rodiče | Philippe Leroy-Beaulieu |
| Významné role | Sylvia v Tři muži a nemluvně Sylvie v Emily in Paris |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatSvé dětství strávila v Itálii, protože její otec Philippe Leroy-Beaulieu budoval hereckou kariéru v italských filmech. V šestnácti se na radu svých rodičů rozhodla studovat herectví v Paříži. Nasbírala zkušenosti na divadelních prknech a v roce 1983 přišel její filmový debut, když si zahrála v komedii Surprise Party režiséra Rogera Vadima.
V roce 1985 získala svou první hlavní roli v komedii Tři muži a nemluvně. Role rozrušené matky Sylvie ji vynesla nominaci na Césara pro nejslibnější herečku. Herečka se paradoxně prosadila komediální rolí, i když většinou hrála v historických dramatech, jako například Běsi (1988, režie Andrzej Wajda), Les Deux Fragonard (1989, režie Philippe Le Guay) nebo Francouzská revoluce (1989, režie Robert Enrico a Richard T. Heffron). V této době také prožila milostný vztah se spisovatelem Santiagem Amigorenou, s nímž se setkala již na střední škole. Spisovatel napsal o jejich vztahu dvě knihy: Le Premier Amour (2004, český překlad: První láska) a La Première Défaite (2012, český překlad: První porážka).
V roce 1993 se vrátila do komediálního žánru a ztvárnila těhotnou manželku Patricka Braoudého ve filmu Devět měsíců. Následně se objevila v dalších komediích, jako například ve filmech Nádherná Zelená, Hercule & Sherlock nebo La Voie est libre. V roce 2003 si zopakovala roli Sylvie ve filmu Tři muži a nemluvně po 18 letech, pokračování Tří mužů a nemluvněte. V roce 2020 se představila celosvětovému publiku rolí přísné manažerky Sylvie Grateau v americkém seriálu Emily in Paris z produkce Netflixu.
Filmografie
editovatFilm
editovatTelevize
editovat| Rok | Název | Role |
|---|---|---|
| 1984 | Mistral's Daughter | Fauve |
| Černá řada | Clarissa | |
| 1987 | La Maison piège | Virginie |
| 1993 | Jules Ferry | Eugénie Ferry |
| Meutre avec préméditation: Récidive | Janson | |
| Le Prix d'une femme | Elsa | |
| 1994 | Les Enfants du faubourg | Rosa |
| L'Île aux mômes | Florence | |
| 1997 | La vérité est un vilain défaut | Isabelle |
| 1998 | Le Feu sous la glace | Constantine Duparc |
| Mes enfants étrangers | Pat | |
| 2000 | Sandra et les siens | Sandra Villiers |
| Petit Ben | Claire | |
| 2003 | Écoute, Nicolas... | Lorraine |
| 2005 | Vénus & Apollon | Muriel |
| Komisař Valence | Sophie Leroux | |
| 2008 | Alice Neversová | Virginie Gaetnerová |
| 2010-2012 | Ma femme, ma fille, 2 bébés | Emma |
| 2013 | Paradise kemp | Anna Lavezzi |
| Falco – příběh poldy | Geneviève Guillemin | |
| 2014 | Rosemary's Baby | paní Fontainová |
| 2015 | Braquo | Jacquie Greiner |
| 2015-2018 | Chci mluvit se svým agentem! | Catherine Barneville |
| 2016-2017 | Agathe Koltès | Agathe Koltès |
| 2017 | Scènes de ménages | Isabelle |
| 2020 | Mirage | Jeanne |
| 2020- | Emily in Paris | Sylvie Grateau |
Divadlo
editovat- 1986 Molière: Lakomec, režie Roger Planchon, Théâtre national populaire a Théâtre Mogador
- 1989 Alfred de Musset: Marianniny rozmary, režie Bernard Murat, Théâtre Montparnasse
- 2010 Eve Ensler: Monology vagíny, režie Isabelle Rattier, Théâtre Michel
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Philippine Leroy-Beaulieu na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Philippine Leroyová-Beaulieuová na Wikimedia Commons - Philippine Leroyová-Beaulieuová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Philippine Leroyová-Beaulieuová v Internet Movie Database (anglicky)
- Philippine Leroyová-Beaulieuová v databázi AlloCiné (francouzsky)
