Petar S. Petrović
srbský prozaik a dramatik
Petar S. Petrović, srbsky Петар С. Петровић, (9. června 1899, Lađevac – 20. října 1952, Bělehrad) byl srbský prozaik a dramatik chorvatského původu.[1]
| Petar S. Petrović | |
|---|---|
| Narození | 9. června 1899 Lađevac, Chorvatsko |
| Úmrtí | 20. října 1952 (ve věku 53 let) Bělehrad, Srbsko |
| Povolání | spisovatel, herec, dramatik a režisér |
| Stát |  Jugoslávie |
| Témata | divadlo, drama, literatura a divadelní režie |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Petrović absolvoval hereckou školu v Záhřebu a poté působil jako herec v divadlech v Sarajevu, ve Sjopji a později Bělehradu, kde roku 1939 založil se skupinou herců soukromé divadlo Umetničko pozoriště (Umělecké diovadlo).[2] Ve své literární činnosti se zaměřoval především na sociální tematiku, scénicky významné jsou jeho dramatizace románů Jakova Ignjatoviće a Svetolika Rankoviće.
Dílo
editovatPróza
editovat- Godina (1930, Rok), sbírka povídek,
- Begunci (1933), román,
- Roda (1934, Příbuzná), román, česky jako Vesnice spí,
- Zemlja ostavljena (1935, Opuštěná země), sbírka povídek,
- Deca u selui gradu (1935), sbírka povídek,
- Mladi kurjak (1936, Mladý vlk), román,
- Bez zemlje 1938, Bez země), román,
- Mali Milkin (1946), román,
- S proleća (1952), sbírka povídek.
Divadelní hry
editovat- Pucajn iz publike (1930, Výstřel z publika),
- Oslobodjenje Koste Šljuke (1935, Osvobození Kosty Šljuky), divadelní hra, ve které se prostý venkovan marně domáhá spravedlnosti, česky uvedeno pod názvem Cesta spravedlivého,
- Olivera (1936),
- Mis Beograd (1937),
- Mladi kralj (1940),
- Branko Radičević (1942),
- Ugašeno ognjište (1942),
- Simići (1945),
- Krik u noći (1951),
- Mi ne priznajemo (1951),
- dramatický triptych z historie Kosova (Joasaf, Stevan Lazarević, Carica Milica),
- Večiti mladoženja (1950), dramatizace románu Jakova Ignjatoviće
- Seoska učiteljica (1951), dramatizace románu Svetolika Rankoviće.
České překlady
editovat- Vesnice spí, Ladislav Mazáč, Praha 1936, přeložil Ladislav Žilka, znovu 1938.
- Cesta spravedlivého, premiéra ve Stavovském divadle v Praze dne 15. prosince 1938, přeložil Jaroslav Urban[3]
- Mladý vlk, vycházelo na pokračování v pražském deníku Národní střed roku 1939, přeložila Anna Urbanová,[4]
- Bez země, Brázda, Praha 1947, přeložila Anna Urbanová,
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Slovník spisovatelů Jugoslávie, Odeon, Praha 1979, str. 403
- ↑ Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, str. 463
- ↑ Soupis repertoáru Národního divadla od roku 1883
- ↑ Archivovaná kopie. www.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2011-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-14.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petar S. Petrović na Wikimedia Commons - https://web.archive.org/web/20150402121137/http://www.mpus.org.rs/mpus/licnost.php?id=4044&pismo=latin
