Peribsen

Seth-Peribsen byl králem - faraonem 2. dynastie starověkého Egypta v období utváření státního útvaru v nilském údolí. Jeho vláda se uvádí do roků 2660 - 2650 př. n. l. (s možnou odchylkou ~25 roků,) do pozdního období 2.dynastie. Podstatná část informací o Peribsenovi se opírá o roztroušené archeologické nálezy artefaktů, jejich presentací v muzeích a podrobný popis jeho hrobky v královském pohřebišti v Abydosu

Peribsen
Seth-Peribsen, Horus-Sejemib, Tlas, Uaznes
Pečeť- Per-àb-Sen na fragmentu z hrobky (P) - Abydos
Doba vlády	2660 - 2650 25
Rodné jméno	Sekhem-ib per en Maat, později Per-in-sen
Trůnní jméno	Per-àb-sen Sekhem-bid
Horovo jméno
	Stḥ-pr-ib-sn
Hrobka	Abydos, královská nekropole [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peribsen varianty serechů: (a) Horus serech - Per-ib-sen, (b) Sekhem-ab Peribsen, (c) Horus - Sutech Per-ib-sen

Královské pohřebiště Ummal-qaab (Abydos); (P) Hrobka Peribsen, (V) Chasechemuej

Stéla a serech Sekhem-ab Peribsen, nalezená poblíž hrobky; Egyptské Muzeum

Prolog

Králové, kteří v této době vládli, jsou obestřeni mlžným oparem zastírajícím jejich životní cesty. Dobové nápisy a památky zaznamenávají větší počet královských jmen, případně jejich variant, stejně jako dochované citované královské seznamy vzájemně vykazující nesouvisející odchylky.
Historie vývoje Egypta jako státu ve 2. a 3. dynastii je významná pro raný vývoj faraonské civilizace, avšak přesto zůstává nejasná kvůli nedostatku současných textů a bezpečně datovaného materiálu. Široký historický nástin sice byl stanoven s určitou jistotou, ale řada otázek o následnictví zůstává stále nezodpovězena. Královským pohřebním památkám dominují archeologické nálezy a pomáhají zmapovat změny v základní ideologii.

Náboženství jako celek bylo prakticky k nerozeznání od královského kultu a rozpor mezi státním a soukromým uctíváním božstev odráží širší rozdělení mezi vládnoucí elitou a obyvatelstvem. Nicméně požadavky na stavby pohřebních staveb- mastab, později pyramid, vedly k otevření se okolnímu světu, profesionalizaci vlády a vytváření vládních struktur vedoucích k centralizaci a sjednocení státu. Dlouhotrvající iniciativy ke zvýšení ekonomické produktivity zahrnovalo lepší vedení hospodářských záznamů, rozvoj písma, většího využívání egyptského nerostného bohatství a také zvýšení zahraničních obchodních vztahů, jak dosvědčují nálezy staroegyptské keramiky v Palestině.

Identita krále

Kamenná váza s jménem "Seth-Peribsen, dobyvatel města Sethroëa" znak písaře, Muzeum St Germain en Laye

Ze souboru artefaktů s uvedením jeho jmen, převážně na pečetích uzávěrů nádob, v různých muzeích roztroušených ostrak a několika stél, je existence krále Peribsena jednoznačně potvrzena. Přestože o jeho vládě ve druhé polovině 2. dynastie nejsou známé žádné písemné zprávy (kromě jeho jmen) a v neposlední řadě jeho hrobky na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie v Abydosu. Identity a pořadí prvních tří králů 2. dynastie jsou jisté a doložené nálezy presentovanými v káhirském muzeu. Současné památky a pozdější královské seznamy lze s rozumnou jistotou uvést do souladu pro prvních pět vládců 2. dynastie, a Khasekhemwy je všeobecně uznáván jako poslední král 2. dynastie . (Nicméně Gauthierjej uvádí jako zakladatele 3. dynastie). Oproti tomu jsou pozice dalších možných vládců a skutečný rozsah jejich autorita – zcela nejisté.

V první polovině 2. dynastie byla vláda zřejmě rozdělena na Horní a Dolní Egypt, docházelo mezi nimi k vojenským střetů,, ke kterým významně přispívaly i rozdílné klimatické podmínky, kdy v Horním Egyptě nízké dešťové srážky na horním toku Nilu ovlivňovaly nízkou úrodu, zatím co v Dolním Egyptě prudké deště úrodu ničily.

Vnitřní napětí v polovině druhé dynastie, jsou naznačeny změnou pozice boha v královském Serechu Peribsena, kdy Horus byl nahrazen bohem Sutechem v královské titulaci Peribsena, přičemž zároveň je doložena jeho role jako "dobyvatel" města Śtrt-Sethroë na severovýchodě Delty

Černý, Gardiner

Souvislost mezi změnou jeho jména a dva další aspekty Peribsenovy vlády, jeho rozhodnutí mít hrobku v královském pohřebišti 1. dynastie a tím se přihlásit k odkazu předků ukazuje, že jeho rod pocházel z Horního Egypta. Jeho rozšíření vlády na sever do Dolního Egypta jako dobyvatele a změna boha Horuse na Sutecha pak měly politický posun do oblasti, kde Sutech byl hlavním bohem a Peribsen usiloval o uznaní legitimity jeho vlády. Černý uvádí, že ke změně jeho jména došlo právě po ovládnutí již zmíněného města Śtrt-Sethroë, kde byl již dlouhodobě uznáván náboženský kult boha Sutecha, . Celkový vývoj směřoval k sjednocení Egypta pod jednu centrální vládu.

Hrobka

Pohřební komora hrobky Perabsena, nekropole Abydos

Hrobka Peribsena se nachází na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie a svoji architekturou od starších z nich se dost odlišuje. Její obdélníková základna je 12,6 x 15,8 m s vnitřní komorou 2,8 x 7,6 m. Uvnitř je řada malých výklenků oddělených stěnami z hliněných cihel. Kolem komory je volný průchozí koridor. Nálezy v hrobce a jejím těsném okolí pozůstávají z volně ležících nádob, pod vrstvou písku se nalezly dvě stély a řada úlomků váz, včetně jedné měděné. Na těsněních nádob byly pečetě se jménem Peribsena . Mezi autentickými nálezy byly i takové nesoucí jména dřívějších králů z 1. dynastie, například posledního krále Qaa, .

Epilog

Vládci v druhé polovině 2. dynastie, kteří doplňují historickou kontinuitu dynastického mezidobí k dynamickému vývoji 3. dynastie, proslavené stavbou stupňovité pyramidy v Sakkáře. Peribsen a následník Chasechemuej, kteří si nechali postavit hrobky v královském pohřebišti v Abydosu, které dokládají vývoj stavebních prvků, zatím ještě s použitím hliněných cihel, jak ukazují rozdíly ve velikosti mastab Peribsena a Chasechemueje. . Zároveň nezbytně docházelo ke změnám organizace stavebních prací a jejich logistického zajištění, většího počtu do jisté míry již specializovaných řemesel a počtu dělníků. To vše se později promítlo do stavby stupňovité pyramidy Džosera a celého přilehlého komplexu staveb, jejíž základy tvoří postupně navršované klasické mastaby s dokončením nepravé stupňovité pyramidy, které se přičítá osvícenému architektu Imhotepovi.

Literatura

• Camins Ricardo&Henry Fischer, The Recording of Inscriptions and Scenes in Tombs and Temples, The Metropolitan Museum qf Art New York, 1976
• Ćwiek Andrzej, Relief Decoration in the Royal Funerery Complex of the Old Kingdom, PhD Thesis, Warsaw University 2003

Související články

• 2. dynastie
• 3. dynastie
• Chasechemuej
• Džoserova pyramida

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Peribsen na Wikimedia Commons