Peklo (turistická chata)
Turistická chata a restaurace Peklo neboli Bartoňova útulna se nachází na katastrálním území obce Jestřebí v osadě Peklo na soutoku Olešenky a Metuje u Nového Města nad Metují v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.[1] Turistická chata, postavená podle návrhu Dušana Jurkoviče na místě historického vodního mlýna, je zapsaná jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[2]
Turistická chata Peklo | |
---|---|
Turistická chata v údolí Pekla u Nového Města nad Metují | |
Účel stavby | |
původně mlýn, po přestavbě turistická chata | |
Základní informace | |
Sloh | pseudolidová moderní architektura |
Architekt | Dušan Jurkovič |
Výstavba | 1910 |
Současný majitel | Joseph Michael Barton Dobenin |
Poloha | |
Adresa | Jestřebí (Peklo) čp. 30, Jestřebí, Okres Náchod, Česko |
Souřadnice | 50°22′45,21″ s. š., 16°11′13,67″ v. d. |
turistická chata Peklo | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20828/6-1668 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | https://peklo-bartonovautulna.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní zmínky o vsi Jestřebí a o osadě v údolí Pekla jsou z 15. století.[3][4] Poblíž soutoku Metuje a Olešenky byly původně dva mlýny, nejstarší zmínka o mlýnu „Pekelec“ se váže k roku 1527.[5] První zaznamenané jméno mlynáře z mlýna na Olešence, zvaného „Peklo“ nebo „Pekelec“, je ze 17. století. Je uváděn jako Jiřík Čejka, první mlynář z „Pekelskyho mlejna“. Koncem první poloviny 18. století Čejkovi mlýn pronajali rodině Šafářových, která zde hospodařila do 19. století.[6]
Někdejší mlýn, stejně jako zámek v Novém Městě nad Metují, patřil od roku 1908 textilnímu průmyslníkovi Josefu Bartoňovi, který byl v roce 1912 povýšen do šlechtického stavu s titulem „rytíř“ a predikátem „z Dobenína“.[5] Bartoňové pověřili známého architekta slovenského původu Dušana Jurkoviče vypracováním plánu přestavby mlýna, která byla realizovaná v letech 1908–1909.[6][7] Jako datum dokončení stavby se v Památkovém katalogu NPÚ uvádí rok 1910.[2] V téže době Dušan Jurkovič prováděl úpravy interiéru a zámecké zahrady novoměstského zámku. Chata v údolí Pekla se záhy stala významným turistickým cílem.[5]
Popis
editovatTuristická chata, stojící u říčky Olešenky před jejím soutokem s Metují je téměř ze všech stran obklopená územím přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují.[8]
Chata je stavba na obdélném půdorysu se dvěma křídly a s úzkou verandou před průčelím. Střední část objektu je jednopatrová s pavlačí, na kterou napravo navazuje přízemní křídlo a roubená veranda. Střed budovy je zděný, obložený roubenou vazbou. Střecha domu je valbová, krytá šindelem, ve střední části zvýšená, na jejím vrcholu jsou dvě korouhve. Nad pavlačí v průčelí domu je roubený štít. Zadní trakty, které jsou postaveny souběžně na zděném přízemí, mají roubené štíty. Vzadu za chatou směrem k Olešence je menší rybník, u něhož je malé stavidlo. Před restaurací stojí stolky z mlýnských kamenů. Objekt je zvenčí i zevnitř doplněn plastikami čertů.[2]
Zajímavosti
editovat- Turistickou chatu v Pekle navštívilo mnoho významných osobností své doby, jako například byli Alois Jirásek, Jan Masaryk, Edvard Beneš,[5] kancléř Přemysl Šámal, Jiří Guth Jarkovský nebo herec Národního divadla Eduard Vojan.[3]
- Do zdejšího prostředí umístil Alois Jirásek děj své povídky „V Pekle“.
Galerie
editovat-
Ústí Olešenky do Metuje
-
Celkový pohled na Jurkovičovu chatu
-
Strop v restauraci Peklo
-
Splav se stavidlem za turistickou chatou
-
Chalupy u Olešenky před soutokem s Metují
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Seznam. Peklo " Bartoňova útulna" [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Restaurace Peklo [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Jurkovičova chata v Pekle: Starý mlýn [online]. Hradec Králové: Region Orlické hory, Region-tour.cz, s.r.o. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Historie obce [online]. Obecní úřad Jestřebí nad Metují [cit. 2021-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11.
- ↑ a b c d Bartoňova útulna: Historie [online]. J. M. Bartoň-Dobenín [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Peklo, Pekelec [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Dílo Dušana Jurkoviče. Přestavba mlýna v Pekle na výletní restauraci [online]. Městský úřad Nové Město nad Metují [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Přírodní rezervace Peklo [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Restaurace Peklo na Wikimedia Commons
- Mlýn Peklo (Pekelec) na webu vodnimlyny.cz
- Historie obce Jestřebí nad Metují Archivováno 11. 4. 2021 na Wayback Machine.