Paseka (okres Olomouc)

Paseka
	Kostel svaté Kunhuty
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Uničov
Obec s rozšířenou působností	Uničov; (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°47′47″ s. š., 17°13′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 268 (2024)
Rozloha	22,83 km²
Nadmořská výška	568 m n. m.
PSČ	783 86, 783 97
Počet domů	344 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Paseka 17; 783 97 Paseka u Šternberka ; [email protected]
Starostka	Lenka Niessnerová
	Oficiální web: www.obecpaseka.cz
	Paseka
Další údaje
Kód obce	504785
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Paseka (dříve Těchanov, německy Passek^[4]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží na rozhraní Hané a Nízkého Jeseníku, zhruba 7 km východně od Uničova a protéká jí říčka Teplička. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel. Za obcí, ve směru na Rýmařov, se nachází Odborný léčebný ústav.

Části obce

Paseka (k. ú. Paseka u Šternberka)
Karlov (k. ú. Karlov u Paseky)
Pasecký Žleb (k. ú. Paseka u Šternberka)

V letech 1961–1992 byl součástí obce i Mutkov.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1326, tehdy se ještě nazývala Těchanov, resp. Nový Těchanov, pojmenování Paseka se objevilo poprvé až v roce 1368.^[6] Ve znaku měla svatou Kunhutu^[7] a byla majetkem olomoucké kapituly. Od 70. let 14. patřila k sovineckému panství, po roce 1850 z ní byla samostatná obec v soudním okrese Uničov (politický okres Litovel, od roku 1909 politický okres Šternberk). Původně česká obec, známá ovocnářstvím a chovem dobytka, se v 17. století poněmčila, žila zde ale stále významná české menšina (např. v roce 1930 bylo z celkem 1414 obyvatel 1068 Němců^[8]). Kromě zemědělské výroby zde fungovaly dva mlýny, dvě pily, několik lomů a před první světovou válkou bylo nad Pasekou zřízeno sanatorium pro plicní choroby, jež zde jako Odborný léčebný ústav Paseka působí dodnes. První škola sídlila v budově fary, a sice od roku 1658 do roku 1688, státní česká menšinová obecná škola zde působila od školního roku 1933/1934 až do roku 1937/1938. Tehdy se Paseka stala součástí Sudet a po roce 1945 byli němečtí obyvatelé odsunuti.^[6] Roku 1960 se stala součástí okresu Olomouc a o rok později k ní byly jako její místní části připojeny do té doby samostatné obce Karlov a Mutkov spolu s Paseckým Žlebem (Mutkov se, již bez Paseckého Žlebu, opět osamostatnil k roku 1993).^[5]

Pamětihodnosti

Farní kostel svaté Kunhuty – původem gotický mariánský chrám, k němuž byla kolem roku 1600 přistavěna věž, byl radikálně přestavěn kolem roku 1780 a zasvěcen sv. Kunhutě. Má cenné vnitřní zařízení: renesanční kamennou erbovní desku Jana staršího Kobylky z Kobylího a na Sovinci a Anny Ederovny ze Štiavnice z let 1592–1607. Novobarokní oltáře pocházejí z řezbářské dílny Kutzerů. Ikonograficky cenný pozdně barokní obraz na hlavním oltáři představuje Boží soud svaté Kunhuty od vídeňského malíře Ignáce Ablassera z roku 1770. Renesanční náhrobní deska s postavou těžkooděnce ve zbroji představuje Dionýsa Pivce († 1598) s rodovými znaky Pivců a Lapáčků ze Rzavého.^[9]
socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1735 před kostelem svaté Kunhuty
Odborný léčebný ústav Paseka – Původně Zemská plicní léčebna Paseka byla založena v roce 1915, 16. října téhož roku přijala první nemocné tuberkulózou. Součástí areálu je nově revitalizovaný několikahektarový park volně přístupný po celý rok.

Turistické cíle

Arboretum, které založil Ing. Radim Slabý v roce 2008. Nachází se cca 1 km za obcí Paseka směr Sovinec, po pravé straně před odbočkou na Karlov, na místě bývalé skládky. Otevřeno od jara do podzimu.
Kaskádovitý Pasecký vodopád se nachází v údolí potůčku Teplička, při silnici od Paseky do Paseckého Žebu. Vidět je částečně od silnice a vysoký je cca 5 metrů. V hlubokém údolí, které protíná zelená turistická značka, se poté nachází ještě další menší kaskády a vodopády. Pro turisty je zde odpočinková pergola - výhledna.
Přírodní biokoupaliště se nachází v horní části obce u silnice směr Huzová. Koupaliště je po celkové rekonstrukci; velký bazén, dětský bazén s vodním prvkem a tobogánem.

Galerie

Socha svatého Jana Nepomuckého
Arboretum
Odborný léčebný ústav v Pasece

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 604.
↑ ^a ^b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 221, 333. Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
↑ ^a ^b KOUDELA, Miroslav. Paseka. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 119.
↑ Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, in Střední Morava 33/2012, ISBN 978-80-85807-52-3, s. 98–113.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 101.
↑ SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Academia Praha 2021, ISBN 978-80-200-3122-8, s. 688–691, obr. 1192-1197.

Literatura

PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.

Související články

Římskokatolická farnost Paseka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Paseka na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Paseka (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Paseka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Odborný léčebný ústav Paseka

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 604.

[Lexikon2005II-5] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 221, 333. Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.

[Šternbersko-6] KOUDELA, Miroslav. Paseka. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 119.

[7] Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, in Střední Morava 33/2012, ISBN 978-80-85807-52-3, s. 98–113.

[8] Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 101.

[9] SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Academia Praha 2021, ISBN 978-80-200-3122-8, s. 688–691, obr. 1192-1197.

[4]

[1]

[2]

[3]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]