Pahlaví (písmo)

Historie písma
	Egyptské hieroglyfy 32. stol. př. n. l. Hieratické písmo 32. stol. př. n. l. Démotické písmo 7. stol. př. n. l. Merojské písmo 3. stol. př. n. l.; ; ; Prasinajské písmo 19. stol. př. n. l. Ugaritské písmo 15. stol. př. n. l.; Jihoarabské písmo 9. stol. př. n. l. Etiopské písmo 5–6. stol. př. n. l.; ; Fénické písmo 12. stol. př. n. l. Paleohebrejské písmo 10. stol. př. n. l. Samaritánské písmo 6. stol. př. n. l.; ; Libyjské-Berberské 3. stol. př. n. l. Tifinagh; ; Paleohispánská písma (částečně slabičná) 7. stol. př. n. l.; Aramejské písmo 8. stol. př. n. l. Kharoṣṭhī 4. stol. př. n. l.; Brāhmī 4. stol. př. n. l. rodina písem Bráhmí Např. Tibetské písmo 7. stol. n. l. Hangŭl (částečně) 1443; ; Dévanágarí 13. stol. n. l.; ; ; Hebrejské písmo 3. stol. př. n. l.; Tāna 4. stol. př. n. l.; Pahlaví 3. stol. př. n. l. Avestánské písmo 4. stol. n. l.; ; Palmýrské písmo 2. stol. př. n. l.; Syrské písmo 2. stol. př. n. l. Sogdské písmo 2. stol. př. n. l. Orkhon (turkické runy) 6. stol. n. l. Rovas (maďarské runy) ~650; ; Staroujgurské písmo Mongolské písmo; ; ; Nabatejské písmo 2. stol. př. n. l. Arabské písmo 4. stol. n. l. N'Ko 20. stol. n. l.; ; ; ; Mandejské písmo 2. stol. n. l.; ; Řecká abeceda 8. stol. př. n. l. Etruské písmo 8. stol. př. n. l. Latinka 7. stol. př. n. l. Čerokézské písmo (slabičné; pouze podoba) ~1820; ; Runy 2. stol. n. l.; Ogham (původ nejistý) 4. stol. n. l.; ; Koptské písmo 3. stol. n. l.; Gótské písmo 3. stol. n. l.; Arménské písmo (původ nejistý) 405; Gruzínské písmo (původ nejistý) ~430; Hlaholice (původ nejistý) 862; Cyrilice ~940 Abur 1372; ; ; ; ;
	Sumerské hieroglyfy 34. stol. př. n. l.? Sumerské klínové písmo 31. stol. př. n. l. Semitská klínová písma ~2500 př. n. l. Staroperský klínopis (pouze podoba) 525 př. n. l.; ; ;
	Věštebné kosti 5. tis. př. n. l.? Čínské znaky ~21. stol. př. n. l. Japonské slabičné písmo ~800 n. l.; Bopomofo 1913; ;
	Mezoamerická písma doba různá

Pahlaví
Typ	Abdžad s logogramy
Mluvené jazyky	Středoíránské jazyky
Časové období	3. stol. př. n. l. – 17. stol. n. l.[zdroj?]
Předchůdce	Fénické písmo Aramejské písmo Pahlaví; ;
Potomci	Avestánské písmo
Rozsah unicode	U 10B60–U 10B7F (Monumentální), ; U 10B40–U 10B5F (Monumentální Parthské)
ISO 15924	Phli, Phlp, Phlv, Prti
	Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Pahlaví obecně označuje specifickou formu zápisu různých středoíránských jazyků. Základní charakteristiky pahlaví jsou^[1]

užití písma pahlaví, odvozeného od písma Aramejského;
vysoké množství užitých aramejských přejímek ve formě heterogramů (zvaných hozwārishn, "archaismy").

Pahlavské nápisy byly nalezeny pro dialekty, či etnolekty parthštiny, fárštiny, sogdštiny, skýtštiny a chotánštiny.^[2] Že se jedná o Pahlaví není určeno zapsanou varietou, ale vyhověním výše uvedeným kritériím.

Unicode

Bloky "Inscriptional Pahlavi" a "Inscriptional Parthian" byly přidány do standardu Unicode v říjnu 2009 s vydáním verze 5.2. Žalmové Pahlaví a Knižní Pahlaví jsou ve stádiu návrhu.

Monumentální Pahlaví^[1] Unicode.org chart (PDF)
	0	1	2	3	4	5	6	7	8	9	A	B	C	D	E	F
U 10B6x	𐭠	𐭡	𐭢	𐭣	𐭤	𐭥	𐭦	𐭧	𐭨	𐭩	𐭪	𐭫	𐭬	𐭭	𐭮	𐭯
U 10B7x	𐭰	𐭱	𐭲						𐭸	𐭹	𐭺	𐭻	𐭼	𐭽	𐭾	𐭿
Poznámky 1.Dle verze 6.3

Monumentální Parthské Pahlaví^[1] Unicode.org chart (PDF)
	0	1	2	3	4	5	6	7	8	9	A	B	C	D	E	F
U 10B4x	𐭀	𐭁	𐭂	𐭃	𐭄	𐭅	𐭆	𐭇	𐭈	𐭉	𐭊	𐭋	𐭌	𐭍	𐭎	𐭏
U 10B5x	𐭐	𐭑	𐭒	𐭓	𐭔	𐭕			𐭘	𐭙	𐭚	𐭛	𐭜	𐭝	𐭞	𐭟
Poznámky 1.Dle verze 6.3

Galerie

Mince Ardašíra I. (~ 224–42) s nápisem v monumentální verzi pahlaví.
Mince Ispahboda Khuršída (~ 740–60) s nápisem v knižní verzi pahlaví. Od doby Husrava I. (~ 531–79) bylo monumentální pahlaví na mincích nahrazeno knižním.
Sassanský reliéf s monogramem v monumentálním pahlaví.
Kamenný kříž s nápisem v knižní verzi, v valiyapally (chrámu) v Kóttajamu v Kérale v Indii.
Parthská verze nápisu Šápúra I. na zdi Zarathuštrovy svatyně.
~1500 let starý nápis na kameni v muzeu v Aráku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pahlavi scripts na anglické Wikipedii.

↑ Redakce Geiger. [s.l.]: [s.n.] S. 249ff.
↑ Kent 1953

Literatura

ANDREAS, Friedrich Carl. Bruchstücke einer Pehlewi-Übersetzung der Psalmen aus der Sassanidenzeit. Sitzungsberichte der Königlich Preussischen Akademie der Wissenschaft, Philosophisch-historische Klasse.. Berlin: PAW, 1910, s. 869–72. (German)
BOYCE, Mary. A Zoroastrian Tapestry. Redakce Godrej Pheroza J.. New York: Mapin, 2002. Kapitola The Parthians.
BOYCE, Mary. Textual Sources for the Study of Zoroastrianism. Chicago: UC Press, 1990.
DHABAR, Bamanji Nusserwanji. The Persian Rivayats of Hormazyar Framarz and others. Bombay: K. R. Cama Oriental Institute, 1932.
DHALLA, Maneckji Nusservanji. Zoroastrian Civilization. New York: OUP, 1922.
HENNING, Walter B. Altiranisch. Handbuch der Orientalistik. Erste Abteilung. Leiden-Köln: Brill, 1958. (German)
Grundriss der iranischen Philologie. Redakce Geiger Wilhelm. Boston: Adamant, 2002.
GIGNOUX, Philippe. Encyclopedia Iranica. Costa Mesa: Mazda, 2002. Kapitola Pahlavi Psalter.
KENT, Roland G. Old Persian: Grammar, texts, lexicon. New Haven: American Oriental Society, 1950.
MACKENZIE, D. N. A Concise Pahlavi Dictionary. London: Curzon Press, 1971.
MIRZA, Hormazdyar Kayoji. A Zoroastrian Tapestry. Redakce Godrej Pheroza J.. New York: Mapin, 2002. Kapitola Literary treasures of the Zoroastrian priests.
NYBERG, Henrik Samuel. A Manual of Pahlavi. Wiesbaden: Otto Harrassowitz, 1974.
MENACHERY, Prof. George. Glimpses of Nazraney Heritage. Ollur: SARAS – South Asia Research Assistance Services, 2005. Kapitola Pahlavi Crosses of Kerala in Granite Objects in Kerala Churches.
WEBER, Dieter. Corpus Inscriptionum Iranicarum. Part III: Pahlavi Inscriptions. London: SOAS, 1992. Kapitola Texts I: Ostraca, Papyri und Pergamente.
WEST, Edward William. Grundriss der iranischen Philologie II. Redakce Geiger Wilhelm. Stuttgart: Trübner, 1904. Kapitola Pahlavi literature.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pahlaví na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Redakce Geiger. [s.l.]: [s.n.] S. 249ff.

[Kent_1953-2] Kent 1953

[1]

[2]

[1]

[1]