Případ Dobrovoljačka
Případ Dobrovoljačka (srbochorvatsky Slučaj Dobrovoljačka/Случај Добровољачка) představuje ozbrojený střet mezi vojsky Armády Bosny a Hercegoviny a Jugoslávskou lidovou armádou. Odehrál se dne 3. května 1992. Na kolonu jednotek JNA, která se stahovala z bosenské metropole zaútočily jednotky ArBiH. Počet obětí útoku je sporný a pohybuje se od několika jednotek až po několik desítek.
Případ Dobrovoljačka | |||
---|---|---|---|
konflikt: Obléhání Sarajeva | |||
Trvání | 3. května 1992 | ||
Místo | Ulice Dobrovoljačka, Sarajevo, Bosna a Herccegovina | ||
Výsledek | Bosenské vítězství
| ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
1–23 mrtvých civilistů | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Útok byl považován za odvetu, kterou bosenská armáda vykonala po zajetí prezidenta Aliji Izetbegoviće den předtím na sarajevském letišti.
Po dlouhém vyjednávání mezi jednotkami UNPROFOR a Předsednictvem Bosny a Hercegoviny, kdy padala celá řada urážek a výhrůžek bylo dojednáno stažení jednotek Jugoslávské lidové armády z kasáren na území města Sarajeva. Právě onen zmíněný bosenský prezident se rozhodl být garantem dohody, a nasedl do jednoho z vozidel JNA aby tak dal příslušníkům jugoslávského vojska najevo, že na konvoj nebude podniknut útok. V čele konvoje jelo bílé vozidlo jednotek UNPROFOR.
I přesto však jednotky Armády Bosny a Hercegoviny, Zelených baretů a Patriotské ligy zahájily v okamžiku, kdy se konvoj přiblížil do ulice Dobrovoljačka palbu.
Případ, který se odehrál na začátku Války v Bosně a Hercegovině, měl i soudní dohru. Bosenští političtí představitelé, kteří vydali rozkaz k útoku na konvoj, byli stíháni za válečné zločiny a případem se zabýval i Mezinárodní trestní tribunál v Haagu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ РТС: О Ганићевој одговорности
- ↑ Slučaj Dobrovoljačka: Falsifikovanje istine [online]. Dostupné online.