Pärnu (řeka)
Pärnu (česky též Pernava, estonsky plným názvem Pärnu jõgi, tedy "řeka Pärnu" nebo "Pernovská řeka") je po řece Võhandu druhá nejdelší estonská řeka. Protéká kraji Pärnumaa a Järvamaa. Do jejího povodí patří přibližně 16 % estonského území. Je dlouhá 144 km. Povodí má rozlohu 6920 km².
| Pärnu | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 144 km |
| Plocha povodí | 6920 km² |
| Průměrný průtok | 48,2 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Pandiverská vysočina 59°1′34,64″ s. š., 25°41′47,9″ v. d. 76,2 m n. m. | |
| Ústí | |
| Pernovský záliv 58°22′40″ s. š., 24°28′37″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
 Estonsko (Pärnumaa, Järvamaa) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Baltské moře, Povodí Pärnu (Estonsko 99,85%, Lotyšsko 0,15%)[1] | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku
editovat
Řeka pramení v Pandiverské vysočině poblíž městečka Roosna-Alliku a teče na jihozápad nejprve Středoestonskou rovinou a pak Pernovskou nížinou k Pernovskému zálivu, do něhož se vlévá na území města Pärnu, obklopena z obou stran přes 2 km dlouhými umělými hrázemi.
Přítoky
editovatHlavními přítoky Pernavy jsou (v pořadí od pramene k ústí) zprava Reopalu, Lintsi, Mädara, Käru, Vändra a Sauga, zleva Vodja, Esna, Prandi, Aruküla, Navesti, Kurina a Reiu.
Vodní režim
editovatZdroj vody je smíšený. Na horním toku převládá podzemní a na dolním dešťový. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 26 km od ústí činí 48,2 m³/s. Zamrzá ne každý rok, většinou v polovině prosince a rozmrzá na konci března.
Využití
editovatPoblíž ústí je možná vodní doprava. Na řece bylo vybudováno 11 přehrad a malé vodní elektrárny. Poblíž vesnice Purdi na horním toku odbočuje z Pernavy kanál odvádějící část vody do Jägaly pro posílení Tallinnského vodovodu.[2]
U městečka Tori na dolním toku řeky se nachází významný odkryv devonských pískovců, zvaný Tori põrgu („Torské peklo“).
Historie
editovatŘeka byla od pravěku význačnou dopravní tepnou, kolem níž od nejstarších dob vznikala lidská sídla. Nálezy kamenných seker a klínů a rozličných kostěných předmětů na mnoha místech podél řeky a v říčním korytě svědčí o lidské přítomnosti již v době kamenné.
Ve vesnici Pulli poblíž Sindi byly pod dvou- až třímetrovými nánosy naplavenin vykopány pozůstatky nejstaršího známého sídla na estonském území, lovecko-rybářská vesnice Kundské kultury,[3] datovaná do poloviny 9. tisíciletí před naším letopočtem.[4] Nálezy obsahují pazourkové a kostěné hroty šípů, nože, pěstní klíny a další užitkové předměty, ale také losí, bobří, medvědí, ptačí a rybí kosti, svědčící o lovecké aktivitě obyvatel.[3]
Významnost řeky se projevila též na vztahu lidí k ní. Ve středověku se Pernava objevuje na mapách též pod jménem Embeke („Matička“), které svědčí o tom, za jak důležitou pro své živobytí ji obyvatelé jejích břehů považovali.
Poznámky
editovat- ↑ Mezinárodní povodí řek v Evropě, Parnu
- ↑ http://www.loodusajakiri.ee/eesti_loodus/index.php?artikkel=1132
- ↑ a b LÕUGAS, Vello; SELIRAND, Jüri. Arheoloogiga Eestimaa teedel. Tallinn: Valgus, 1989. ISBN 5-440-00014-3. S. 276–278.
- ↑ http://www.gi.ee/~veski/10916.pdf
Literatura
editovat- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Пярну“.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pärnu na Wikimedia Commons
- Článek o Pernavě v elektronickém průvodci Eestigiid.ee (estonsky)
