Wikipedie

Páni z Pardubic

česká šlechtická rodina

Páni z Pardubic (německy von Pardubitz) jsou starý český panský rod.

Páni z Pardubic
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Rok založení14. století
Vymření po meči1439
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb pánů z Pardubic z triforia svatovítské katedrály.

Historie

editovat

Dle některých pramenů mají páni z Pardubic společný původ s rodem Malovců z Malovic přes společného předka, jímž byl zřejmě pan Ješek. Tomu nasvědčuje velká podobnost obou rodových erbů.[1]

První písemná zmínka o rodu, kdy se ještě psal z Hostyně a ze Staré, pochází ze 14. století, a to z výměny statku Hostýň u České Skalice. Tuto směnu učinil Arnošt, purkrabí na Kyšperku, který později od krále získal úřad kladského purkrabího. Měl čtyři děti:

 
Arcibiskupský erb Arnošta z Pardubic

Prvorozený Arnoštův syn, Arnošt z Pardubic (1297–1364) se narodil v Hostyni (Hostince) a poté žil s otcem v Kladsku. Později odešel studovat do Prahy. Čtrnáct let strávil v Bologni a Padově, kde získal licenciát teologie. Na svou dobu neobyčejně vzdělaný Arnošt po návratu působil jako kanovník pražské kapituly. V roce 1343 byl zvolen pražským biskupem, a v roce 1344, kdy papež Klement VI. na návrh krále Karla IV. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství, stal se Arnošt prvním arcibiskupem. Ve funkci se snažil o reorganizaci církevní správy, podpořil založení kláštera na Slovanech. Vynikal v diplomacii.

Dalším známým příslušníkem rodu byl Arnoštův synovec Smil zvaný Flaška (1350–1403). Po studiích na pražské univerzitě vykonával funkci nejvyššího písaře zemských desk a hejtmana čáslavského kraje. Ve svárech Zikmunda a Václava IV. stál na Zikmundově straně. Ve známost vešel autorstvím alegorické básnické skladby Nová rada, čímž dal české literatuře popud k dílům, které poskytují potomkům naučení „jak žít“.

Poslední zástupce rodu pánů z Pardubic zemřel v roce 1439.

Erb

editovat

V červeném štítu se nachází polovina stříbrného koně. Ke vzniku erbu se váže pověst spojená s dobýváním Milána. Česká vojska Vladislava II. pomáhala Fridrichu I. Barbarossovi dobýt Milán, jako první měl údajně za hradby proniknout prapředek rodu jménem Ješek, když se vracel s kořistí, spustili obránci města v bráně mříž, která přesekla koně v půli. Předkovi se podařilo vrátit zpět, na památku tohoto činu obdržel do erbu onu polovici koně.

Erb s polovinou koně dnes ve svém znaku mají města Pardubice a Hlinsko.

Příbuzenstvo

editovat

Rod se spojil s pány z Dubé, s pány z Hradce, Šternberky či Lichtenburky.

Rodokmen

editovat

část rodokmenu

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ JANÁČEK, Josef; LOUDA, Jiří. České erby. Praha: Albatros, edice OKO, 1988. 368 s. Kapitola Z Pardubic, s. 222–223. 
  2. ↑ ZA PÁNŮ Z PARDUBIC [online]. pardubice.wrp.cz [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Arnošt z Pardubic, arcibiskup, zakladatel a rádce. [s.l.]: Vyšehrad, 2008. 351 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7021-911-9. Kapitola Rodinné a osobní vztahy, s. 214. 
  4. ↑ a b c d Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka [online]. e-stredovek.cz [cit. 2020-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-12. 

Literatura

editovat
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Pardubic, s. 111–112. 
  • HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Arnošt z Pardubic. Praha: Vyšehrad, 2008. 352 s. (Velké postavy českých dějin; sv. 10). ISBN 978-80-7021-911-9. S. 13, 17–19. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Páni_z_Pardubic&oldid=23625697“