Ostrava střed
Ostrava střed (dříve Ostrau-Witkowitz / Ostrava-Vítkovice)[2] je nádraží na adrese Frýdlantská 499/5 ležící na trati Ostrava - Valašské Meziříčí, ze které v tomto nádraží odbočuje Báňská dráha a vlečka do Vítkovických železáren. Nachází se v blízkosti centra Ostravy. Nádraží je jedním z obvodů železniční stanice Ostrava hlavní nádraží.[3]
| Ostrava střed | |
|---|---|
 Výpravní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| město | Ostrava |
| Ulice | Frýdlantská |
| Souřadnice | 49°49′44,65″ s. š., 18°16′57,12″ v. d. |
  Ostrava střed | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 343947 |
| Tratě | Ostrava - Valašské Meziříčí, Báňská dráha |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| V provozu od | 1871 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11[1] |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (3) |
| Návazná doprava | autobus, tramvaj, Taxi |
| Služby ve stanici |         |
| Kód památky | 100058 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPůvodní název Ostrau-Witkowitz vyplýval z umístění mezi (Moravskou) Ostravou a Vítkovicemi.
V roce 1869 ostravští radní s tehdejším starostou Aloisem Anderkou předložili návrh o výstavbě nádraží, v blízkosti Vítkovických železáren, jámy Karoliny a císařské cesty, ministerstvu dopravy ve Vídni. Město na výstavbu nádraží nabídlo pozemek zdarma.
Nádražní budova
editovatSe zahájením provozu tratě v roce 1871[p. 1] byla zahájena i výstavba budovy nádraží.
Původní budova byla patrová zděná s tříosým rizalitem na obou podélných stranách.[4] Se zvýšeným provozem v osobní přepravě, jejím nárůstem vznikla potřeba rozšíření nádraží. Budova byla postupně rozšiřována.
V roce 1892 byla přistavěna hrázděná křídla na štítových stranách budovy pro dělnické čekárny a kanceláře. Křídla byla prodloužena v roce 1903. Současně byl zvětšen vestibul. Konečnou podobu vytvořil architekt Franz Bobrowsky. Jeho projekt z roku 1910 zachoval centrální patrovou budovu s postranními křídly. Průčelím v přízemí byl prolomen segmentový hlavní vstup krytý kovovou markýzou. Kryté nástupiště s litinovými sloupky.[5]
V roce 1987 byla budova nádraží necitlivě opravována. Původní dělená okna byla nahrazena za nečleněná, strukturované omítky s motivy pozdní secese vyhlazeny, odstraněno dřevěné obložení ve vnitřním prostoru vestibulu, odstraněny původní dlažby.
V roce 2003 byla provedena náznaková rekonstrukce pod autorským vedením Ing. arch. Jaroslava Kotka a Ing. Pavla Krátkého. Vnitřní prostory mají neutrální monochromní barevnost, doplněny dřevěnými obklady a novou dlažbou.
V současné době je ve výpravní budově v umístěno Železniční muzeum moravskoslezské.
Kulturní památky
editovatVýpravní budova nádraží Ostrava střed a stavědlová věž byly 19. února 2003 prohlášeny kulturní památkou.[6] Stavědlo je jedním z původní trojice obdobných staveb z režného cihelného zdiva s hrázděným patrem a vnějším přístupovým schodištěm. Dochovaný objekt je realizací typového projektu No 1774 z roku 1905.[7]
Současný provoz osobní dopravy
editovatStanici obsluhují[kdy?] vlaky linky S6 (Ostrava hl. n. – Frýdek-Místek – Frenštát pod Radhoštěm – Valašské Meziříčí) v době dopravní špičky v pracovních dnech v 30minutovém intervalu, mimo špičky a o víkendu převážně v hodinovém intervalu. Kromě toho obsluhují stanici ještě vlaky linky R61 (Český Těšín – Havířov – Ostrava hl.n. – Opava východ) v hodinovém (o víkendu dvouhodinovém) intervalu a vlaky linky R27 (Olomouc hl.n. – Bruntál – Krnov – Ostrava střed) ve dvouhodinovém intervalu. Vlaky jsou integrovány v systému ODIS, stanice leží v tarifní zóně číslo 1 a 2.
Služby ve stanici
editovatV železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), výdej InKaret (ČD), čekárna pro cestující, úschovna zavazadel, úschovna kol, bezbariérové WC, rychlé občerstvení, restaurace, veřejné parkoviště.[8]
Fotogalerie
editovat-
Stavědlo
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ První vlak projel stanicí v lednu 1871. Lokomotiva Atalanta I táhla čtyři vagóny se zkušební komisí. Strojvůdcem byl Petr Čihák z Bašky.
Reference
editovat- ↑ Elektrizace traťového úseku včetně předelektrizačních úprav žst. Ostrava hlavní nádraží - žst Ostrava Kunčice [online]. Praha: SŽDC [cit. 2015-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-20.
- ↑ GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 55–67.
- ↑ ŠTEFEK, Petr. Ostrava hlavní nádraží [online]. Stránky přátel železnic [cit. 2015-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-18.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 152.
- ↑ STRAKOŠ, Martin. Průvodve architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 90.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 694639295 : železniční stanice Ostrava - střed, z toho jen: výpravní budova a stavědlová věž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Borovcová s. 75
- ↑ Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrava střed na Wikimedia Commons - Odjezdy vlaků
- Denní provoz ve stanici