Orel (město)
Orel, též Orjol (rusky Орёл, výslovnost 
[ɐˈrʲol]IPA) je město v západním Rusku, 325 km jižně od Moskvy a 160 km od rusko-ukrajinské hranice. Městem protéká řeka Oka (přítok Volhy). Orel je centrem Orelské oblasti a dělí se na čtyři městské rajóny. Žije zde přibližně 304 tisíc[2] obyvatel.
| Orel Orjol Орёл | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°58′7″ s. š., 36°4′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 170 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC 3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Orelská |
| Administrativní dělení | čtyři městské rajóny |
.svg) Orelská oblast na mapě Ruska | |
  Orel | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 121,2 km² |
| Počet obyvatel | 303 696 (2022)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 505,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1566 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | ( 7)4862 |
| PSČ | 302000–302499 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny
editovat
Podle archeologických nálezů zde ve 12. století bylo hradiště a patřilo k Černigovskému knížectví. Ve 13. století bylo součástí Karačevského knížectví. Počátkem 15. století území obsadilo Litevské velkoknížectví. Obyvatelé město opustili, když bylo vypleněno Litevci nebo Zlatou hordou. V 16. století se stalo součástí Ruska. Na popud cara Ivana IV. zde byla v letech 1566–1567 postavena pevnost. Její umístění nebylo ideální, protože okolní rovina byla každoročně zaplavována a pevnost mohla být snadno napadena z blízké vyvýšeniny. V roce 1605 městem prošlo vojsko Lžidimitrije I., v roce 1606 Ivan Bolotnikov a v zimě 1607–1608 zde tábořil Lžidimitrij II. V letech 1611 a 1615 město vyplenilo polské vojsko. Po druhém vyplenění obyvatelé odešli do Mcenska, ale orelský ujezd administrativně existoval nadále. V roce 1636 byl Orel obnoven, ale k přesunu pevnosti na výhodnější místo nedošlo a jako nepotřebná byla na počátku 18. století rozebrána. V polovině 18. století byl Orel centrem zemědělské oblasti a vznikly zde jedny z prvních manufaktur v Rusku. Řeka Oka byla hlavní obchodní cestou, než ji v roce 1868 nahradila železnice. Orel leží na důležitém silničním i železničním tahu Moskva – Kursk – Charkov – Sevastopol, který se zde kříží s tratí Brjansk – Jelec.
V roce 1702 se Orel stal městem a roku 1708 byl začleněn do Kyjevské gubernie. Po říjnové revoluci 1917 byl město v rukou bolševiků. Pouze od 13. do 20. října 1919 ho ovládli bělogvardějci Antona Děnikina. V místní věznici skončilo mnoho politických vězňů a válečných zajatců. 11. září 1941 bylo v nedalekém Medveděvském lese na příkaz Josifa Stalina zastřeleno 160 politických vězňů, mezi nimi i diplomat Christian Rakovskij. 7. října 1941 město obsadila německá armáda. Město osvobodila Rudá armáda 5. srpna 1943 během operace Kutuzov, zvané také Orelská operace. Orel byl přitom téměř zcela zničen.
V noci ze 13. na 14. prosince 2024 byl ve městě zasažen při ukrajinském dronovém útoku ropný sklad Stalnyj Kony, jeden z největších ruských terminálů na přepravu ropných produktů. V ropném terminálu vypukl požár.[3]
Osobnosti
editovat- Leonid Nikolajevič Andrejev (1871–1919), spisovatel
- Michail Michajlovič Bachtin (1895–1975), literární vědec
- Nikolaj Jakovlevič Danilevskij (1822–1885), filozof, biolog a historik
- Vladimir Alexandrovič Rusanov (1875 – cca 1913), geolog a polární badatel
- Ivan Sergejevič Turgeněv (1818–1883), spisovatel, ve městě má muzeum
Vývoj počtu obyvatel
editovat| Rok | Počet obyvatel |
|---|---|
| 1897 | 69 735 |
| 1939 | 110 564 |
| 1959 | 151 521 |
| 1970 | 232 216 |
| 1979 | 304 971 |
| 1989 | 336 862 |
| 2002 | 333 310 |
| 2010 | 317 747 |
Zdroj: Sćítání lidu
-
Divadlo Ivana Sergejeviče Turgeněva -
Muzeum výtvarného umění -
Budova centrální banky -
Památník letcům
.jpg)
Partnerská města
editovat
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. Ruský federální zákon 248-ФЗ. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-09-27].
- ↑ Ukrajinci zaútočili na jeden z největších ruských ropných skladů - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-12-14 [cit. 2024-12-14]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orel na Wikimedia Commons - (rusky) Oficiální stránky města
- (rusky) Orel v encyklopedii Moj gorod
