Olga Konstantinovna Romanovová
Olga Konstantinovna Romanovová (řecky: Όλγα; 3. září 1851, Pavlovsk – 18. června 1926, Pau) byla jako manželka krále Jiřího I. řecká královna. V roce 1920 byla krátce řeckou regentkou.
| Olga Konstantinovna Ruská | |
|---|---|
| královna Helénů velkokněžna ruská | |
 Královna v roce 1915 | |
| Doba vlády | 1867 – 1913 |
| Úplné jméno | Olga Konstantinovna Romanovna Ruská |
| Tituly | Její Veličenstvo královna; Její imperátorská Výsost |
| Narození | 3. září 1851 Pavlovsk, Rusko |
| Úmrtí | 18. červen 1926 Pau, Francie |
| Pohřbena | Královské pohřebiště Tatoi, Řecko 17. listopad 1926 |
| Předchůdce | Amálie Oldenburská |
| Nástupce | Sofie Pruská |
| Sňatek | 27. října 1867 |
| Manžel | Jiří I. Řecký |
| Potomci | Konstantin Jiří Alexandra Nikolas Marie Olga Andreas Kryštof |
| Rod | Oldenburkové |
| Dynastie | Romanov-Holstein-Gottorp |
| Otec | Konstantin Nikolajevič Ruský |
| Matka | Alexandra Sasko-Altenburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byla členkou dynastie Romanovců, nejstarší dcerou velkoknížete Konstantina Nikolajeviče a jeho manželky, princezny Alexandry Sasko-Altenburské. Dětství strávila v Petrohradě, v Polsku a na Krymu a v roce 1867 se ve věku šestnácti let provdala za krále Jiřího I. Řeckého. Nejprve se v Řeckém království cítila špatně, ale rychle se zapojila do sociální a charitativní činnosti. Zakládala nemocnice a školy, ale její pokus prosadit nový, dostupnější řecký překlad evangelií vyvolal nepokoje mezi náboženskými konzervativci.
Po atentátu na svého manžela v roce 1913 se Olga vrátila do Ruska. Když vypukla první světová válka, zřídila v Pavlovském paláci, který patřil jejímu bratrovi, vojenskou nemocnici. Po ruské revoluci v roce 1917 byla uvězněna v paláci, dokud nezasáhla dánská ambasáda, která jí umožnila uprchnout do Švýcarska. Olga se nemohla vrátit do Řecka, protože její syn, král Konstantin I. Řecký, byl sesazen.
V říjnu 1920 se vrátila do Athén kvůli smrtelné nemoci svého vnuka, krále Alexandra I. Řeckého. Po jeho smrti byla jmenována regentkou (v listopadu) až do nastoupení Konstantina I. následující měsíc na trůn. Po porážce Řeků v řecko-turecké válce v letech 1919–1922 byla řecká královská rodina opět deportována a Olga strávila poslední roky svého života ve Spojeném království, Francii a Itálii.
Je prababičkou bývalé španělské královny Sofie Markéty, britského krále Karla III. a také babičkou řeckého a dánského prince Filipa, manžela britské královny Alžběty II.
Biografie
editovatPůvod, mládí
editovatNarodila se v Pavlovsku jako dcera velkoknížete Konstantina Nikolajeviče a velkokněžny Alexandry, dcery vévody Josefa Sasko-Altenburského; jako taková byla neteří současného ruského cara Alexandra II. a vnučkou předchozího cara Mikulášu I.
Manželství, potomci
editovatV roce 1863 se jako dvanáctiletá poprvé setkala s mladým řeckým králem Jiřím I. Glücksburským, do kterého se zamilovala a o čtyři roky později, 27. října 1867 se za něj provdala. Sňatek, upevňující diplomatické vztahy Řecka a Ruska a sbližující dva panovnické domy, byl jedním z úspěchů ruské diplomacie. Posílení ruských pozic v tomto důležitém mediterránním prostoru bylo neobyčejně významné, a to tím více v předvečer hrozby vojenského konfliktu s Tureckem, který nakonec propukl v roce 1912.
Třebaže tedy měl sňatek politické pozadí a sledoval politické zájmy obou zemí, bylo manželství šťastné. Královský pár měl sedm dětí:
- Konstantin (2. srpna 1868 – 11. ledna 1923), následník trůnu, řecký král v letech 1913–1917 a 1920–1922, ⚭ 1889 Sofie Pruská (14. června 1870 – 13. ledna 1932)
- Jiří (24. června 1869 – 25. listopadu 1957), zmocněněc na Krétě, ⚭ 1907 Marie Bonapartová (2. července 1882 – 21. září 1962)
- Alexandra (30. srpna 1870 – 24. září 1891), ⚭ 1889 Pavel Alexandrovič (3. října 1860 – 30. ledna 1919), ruský velkokníže, zavražděn bolševiky
- Mikuláš (22. ledna 1872 – 8. února 1938), ⚭ 1902 Jelena Vladimirovna Ruská (17. ledna 1882 – 13. března 1957)
- Marie (3. března 1876 – 14. prosince 1940),
- ⚭ 1900 Georgij Michajlovič Romanov (23. srpna 1863 – 28. ledna 1919)
- ⚭ 1922 Perikles Ioannidis (1. listopadu 1881 – 7. února 1965)
- Olga (7. dubna 1881 – 2. listopadu 1881)
- Ondřej (2. února 1882 – 3. prosince 1944), ⚭ 1903 Alice z Battenbergu (25. února 1885 – 5. prosince 1969), otec Philipa Mountbattena, vévody z Edinburghu (manžela britské královny Alžběty II.);
- Kryštof (10. srpna 1888 – 21. ledna 1940),
- ⚭ 1920 Nonie May Stewart (20. ledna 1878 – 29. srpna 1923)
- ⚭ 1929 Františka Orleánská (25. prosince 1902 – 25. února 1953)
Řecká královna
editovatV době příjezdu do Řecka měla Olga pouhých šestnáct let; do nové vlasti přijela s výbavou, v níž se ukrývala i kolekce panenek. Byla zpočátku Řeky přijímána s nedůvěrou, rychle si však získala jejich sympatie půvabem, milou povahou a charitativní činností, kterou se zabývala. V Pireu, kde se nacházela základna ruského námořnictva, založila vojenskou nemocnici. Otevřela rovněž zdravotnické kurzy pro ženy a sama je navštěvovala. Trvale odmítala doprovod královské gardy i přes mnohé střelby na svého manžela a dceru.
Královna – vdova
editovatManžel Olgy, král Jiří I., byl zavražděn na začátku války s Tureckem 18. března 1913 řeckým anarchistou. Po jeho smrti, na počátku první světové války, přijela královna-vdova do Ruska, kde žila v Konstantinovském paláci ve Strelně u Petrohradu; pracovala v nemocnicích a pomáhala raněným.
Královna Olga velmi těžce prožívala úpadek a tragédii svého rodu – dynastie Romanovců po Říjnové revoluci, tím spíš, že tři z jejích dětí byly sňatkem s Romanovci spojeny.
V roce 1920 byla krátce vládnoucí regentkou za svého syna Konstantina.
Smrt
editovatKrálovna Olga zemřela 18. června 1926 ve francouzském Pau. Nejdříve byla převezena a pohřbena v Itálii, kde byla řecká královská rodina v exilu, a to v pravoslavném chrámu Narození Páně a Mikuláše Divotvorce ve italské Florencii, v němž řecký královský dům používal jednu z prostor krypty jako hrobku pro monarchy-vyhnance. Po obnovení monarchie v Řecku byla v roce 1936 rakev s ostatky královny Olgy převezena do Atén, kde byla pohřbena na hřbitově u královského paláce v Tatoi.
Vývod z předků
editovatGalerie
editovat-
Velkokněžna Olga v roce 1861 -
Olga Konstantinovna (stojící vpravo) se svou matkou Alexandrou Josifovnou a se svými sourozenci (1861) -
Olga Konstantinovna v roce 1867 -
Portrét velkokněžny Olgy Konstantinovny z roku 1867 -
Královna Olga -
Královský pár v roce 1903 -
Královna-vdova v roce 1914 -
Standarta královny Olgy
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Konstantinowna Romanowa na polské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Konstantinovna Ruská na Wikimedia Commons - (anglicky) Hroby a hrobky panovníků Řecka
- http://thepeerage.com/p10088.htm#i100875
- http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg9.html#OC
| Řecká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Amálie Oldenburská |
1867–1913 Olga Konstantinovna Romanovová |
Nástupce: Sofie Pruská |
| Předchůdce: Pavlos Kunduriotis |
.svg){kind=small}
|
Řecká regentka 11/12 1920 |
|
Nástupce: král Konstantin I. Řecký |
