Wikipedie

Okres Blansko

okres v České republice

Okres Blansko je okres v severní části Jihomoravského kraje. Téměř celé území okresu leží na Moravě, pouze osadou Jobova Lhota, jež je místní částí obce Kněževes, zasahuje i do Čech. Jeho dřívějším sídlem bylo město Blansko. Území okresu Blansko se člení do dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Blansko a Boskovice.

Okres Blansko
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)		Blansko
KrajJihomoravský
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0641
ISO 3166-2CZ-641
SPZ (1960–2001)BK
Zeměpisné souřadnice49°30′ s. š., 16°36′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha862,65 km²
Počet obyvatel111 025 (2024)[1]
Hustota zalidnění128,7 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ5
Počet obcí116
z toho 8 měst
a 9 městysů
Počet k. ú.175
Okres Blansko na mapě
Další údaje
Kód okresu3701
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled obecních znaků okresu Blansko I
Přehled obecních znaků okresu Blansko II

Z jihomoravských okresů sousedí na jihu s okresem Brno-venkov a na jihovýchodě s okresem Vyškov. Dále hraničí na východě s okresem Prostějov Olomouckého kraje, na severu s okresem Svitavy Pardubického kraje a na západě s okresem Žďár nad Sázavou kraje Vysočina. Jediným bodem hraničí i s okresem Brno-město, a to na styku hranic katastrálních území Vranov u Brna, Útěchov u Brna, Bílovice nad Svitavou a Adamov (přibližná poloha bodu 49°17′12″ s. š., 16°38′56″ v. d.).

Struktura povrchu

editovat
 
Zámek Blansko

K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 942,46 km², z toho:

  • 46,93 % zemědělských pozemků, které z 72,27 % tvoří orná půda (33,92 % rozlohy okresu)
  • 53,07 % ostatní pozemky, z toho 82,69 % lesy (43,88 % rozlohy okresu)

Okres Blansko je převážně hornatý, jeho západní části leží v Hornosvratecké vrchovině, východní části v Drahanské vrchovině. Středem okresu se táhne Boskovická brázda. Turisticky nejatraktivnější částí je Moravský kras, který leží v jihovýchodní části okresu.

Nejvýše položená obec okresu je Benešov, který má nadmořskou výškou 673 metrů, nejvyšším bodem jsou Skály, ležící ve stejnojmenné přírodní rezervaci, která se nachází na rozmezí okresů Blansko a Prostějov a dosahuje 724 metrů nad mořem. Nejnižším místem je údolí řeky Svitavy u Adamova, kde je nadmořská výška 248 metrů.

Na okrese Blansko převažují hnědozemě, půdy jílovito-hlinité a jílovité, v povodí Svitavy se vyskytují i černozemě. Kromě níže položených oblastí okresu, kde je klima teplejší, se průměrná roční teplota pohybuje v rozmezí 7 až 8 °C. Kvalitou ovzduší patří okres Blansko k nejčistším oblastem v republice.

Z historie

editovat

Po roce 1850, kdy došlo k zrušení šlechtických panství, bylo v obvodu dnešního okresu ustanoveno hejtmanství v Boskovicích. K němu náležely tři soudní okresy – Blansko, Boskovice a Kunštát. S výjimkou okupačních změn trvala tato správní organizace až do roku 1949. Po tomto roce byly v obvodu současného okresu zřízeny dva okresy: Blansko a Boskovice. Poslední velká reorganizace proběhla v roce 1960, kdy byl zřízen okres Blansko, který s menšími změnami trvá dosud.

Demografické údaje

editovat
 
Chata na Macoše
 
Nový hrad
 
Huť Františka
 
Poutní chrám Jména Panny Marie ve Křtinách
 
Hrad v Boskovicích

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 107 889 55 017
50,99 % 		52 870
49,01 %
průměrný věk 39,7 41,2 38,2
  • hustota zalidnění: 114 obyvatel/km²
  • 51,43 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost

editovat

(2006)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 24 728
Průměrný plat 13 950 Kč
Nezaměstnaných 3815
Míra nezaměstnanosti (2007) 5,59 %

Školství

editovat

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 71
Základní školy 56
Gymnázia 4
Střední školy průmyslové školy 10
Střední odborná učiliště 8
Vyšší odborné školy 1

Zdravotnictví

editovat

(2003)

Lékaři 318
Nemocnice 2
Specializovaná léčebná zařízení 4
Zubní lékaři 48
Lékárny 18

Zdroj

editovat

Cestovní ruch

editovat
 
Zřícenina hradu Blansek
 
Zámek Kunštát
 
Zámek Lysice

Okres Blansko se skládá z několika turistických oblastí, z nichž nejvýznamnější je Moravský kras a okolí, ležící v jeho jihovýchodní části. Kromě propasti Macocha a zpřístupněných jeskyní se zde nachází množství krasových kaňonů, krasových propadání, závrtů, volně přístupných jeskyní i řada památek. Patří mezi ně zámek Rájec nad Svitavou, zámek v Blansku, poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách, poutní kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupě, kostel sv. Barbory v Adamově se Světelským oltářem, Alexandrova rozhledna, opravená zřícenina Nového hradu, zříceniny hradů Holštejn, Blansek, Čertův hrádek a Doubravice, větrný mlýn s muzeem v Rudici, Huť Františka u Adamova, vápenka Velká dohoda u Lipovce, Muzeum perleťářství a tradičního bydlení v Senetářově a další. V této části okresu se též nachází množství zaniklých středověkých osad, z nichž nejznámější je Bystřec. V Jedovnicích, které jsou významnou rekreační oblastí, leží největší rybník okresu Olšovec, který má 42 hektarů. Na něj navazuje přírodní park Rakovecké údolí, které se táhne až do okresu Vyškov. Nejvyšším bodem této oblasti je kopec Kojál (601[2] m n. m.), na němž leží stejnojmenný televizní a rozhlasový vysílač. Významným bodem rozhledu je rozhledna Podvrší u Veselice.

Spádovým městem severovýchodní části okresu Blansko jsou Boskovice s množstvím významných památek, kterými jsou zámek Boskovice, hrad Boskovice - rodové sídlo pánů z Boskovic, židovské město a mnoho dalších, známé je i boskovické westernové městečko. Severovýchodně od města se rozprostírá přírodní park Řehořkovo Kořenecko, který je významnou klidovou zónou. Zajímavou lokalitou je i přírodní rezervace Durana, kde se nacházejí pozůstatky stejnojmenné středověké fortifikace. Na kopci nad obcí Svitávka leží pozůstatky hrádku a kaple.

V severní části okresu leží město Letovice, kterému vévodí stejnojmenný hrad přestavěný na zámek. Západně od Letovic na potoce Křetínka je vodní nádrž, která je rekreačním centrem. Severně od města se nachází zřícenina hradu Rumberk, jenž byl odkryt při archeologickém výzkumu v roce 2009. Poblíž leží i přírodní památka Babolský háj.

Na severozápadě okresu Blansko leží město Kunštát, kterému vévodí zámek (dříve hrad) Kunštát, rodové sídlo pánů z Kunštátu a jedno z hypotetických míst, kde se mohl narodit český král Jiří z Poděbrad a Kunštátu. Nachází se zde přírodní park Halasovo Kunštátsko a severně od města leží jeskyně Blanických rytířů. Dalším městem tohoto regionu je Olešnice, poblíž které se nachází Olešnická rozhledna, zámek Lamberk a zřícenina hradu Louka.

Významným městem v jihozápadní části jsou Lysice, kde leží renesanční a barokní zámek. Poblíž se nachází zřícenina hradu Rychvald, přírodní památka Lysická obora a rozhledna Babylon. Dále zde leží městys Černá Hora, se stejnojmenným zámkem a pivovarem. Poblíž Bořitova se vypínají dva kopce - Malý Chlum na kterém je rozhledna, a Velký chlum se Sousoším husitských bojovníků.

Doprava

editovat

Železniční doprava

editovat

Železniční síť na okrese Blansko je poměrně řídká. Roku 1849 byla dána do provozu železniční trať Brno – Česká Třebová. Nyní je součástí Prvního železničního koridoru. V roce 1889 byl zahájen provoz na druhé trati Česká Třebová–Skalice nad Svitavou, která vede přes Velké Opatovice a Boskovice. Roku 1899 došlo k jednání o vytvoření železniční tratě Blansko–Vyškov, které však nebylo realizováno.[3] Stejně tak nebyly počátkem 20. století realizovány návrhy na zbudování železničních tratí do Moravského krasu, Líšně, Prostějova či Tišnova.[4][5][6][7][8] K dalšímu rozvoji železničních tratí nedošlo a Blanensko se soustředilo na autobusovou dopravu, kterou realizovali soukromí dopravci. V roce 1949 vznikl podnik Československá státní automobilová doprava, který zajišťoval autobusovou dopravu až do roku 1994, kdy došlo k liberalizaci autobusové dopravy a k její privatizaci. V současné době zajišťují hromadnou dopravu autobusové linky a vlakové spoje, které jsou součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Silniční doprava

editovat

Hlavním silničním tahem okresu je silnice I/43. Dále zde vede silnice I/19. Silnice II. třídy v okrese jsou II/150, II/362, II/365, II/368, II/372, II/373, II/374,II/376, II/377, II/378 a II/379.

Seznam obcí a jejich částí

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Blansko.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko (Češkovice • Dolní Lhota • Horní Lhota • Hořice • Klepačov • Lažánky • Obůrka • Olešná • Skalní mlýn • Těchov • Žižlavice) • Borotín • Bořitov • Boskovice (Bačov • Hrádkov • Mladkov • Vratíkov) • Brťov-Jeneč (Brťov u Černé Hory • Jeneč) • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná (Rumberk) • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes (Jobova Lhota • Veselka) • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín (Dolní Poříčí) • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát (Hluboké u Kunštátu • Rudka • Sychotín • Touboř • Újezd) • Lazinov • Lažany • Letovice (Babolky • Dolní Smržov • Chlum • Jasinov • Kladoruby • Klevetov • Kněževísko • Kochov • Lhota • Meziříčko • Novičí • Podolí • Slatinka • Třebětín • Zábludov • Zboněk) • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec (Marianín) • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka (Skočova Lhota) • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí (Holešín • Jestřebí • Karolín • Rájec) • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová (Skřib • Vlkov) • Sudice • Suchý • Sulíkov (Vřesice) • Světlá • Svinošice • Svitávka (Sasina) • Šebetov • Šebrov-Kateřina (Svatá Kateřina • Šebrov) • Šošůvka • Štěchov (Lačnov) • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice (Drválovice) • Vavřinec (Nové Dvory • Punkevní žleb • Suchdol • Veselice) • Vážany • Velenov • Velké Opatovice (Bezděčí • Brťov u Velkých Opatovic • Korbelova Lhota • Svárov • Velká Roudka) • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany (Housko • Molenburk) • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky

 
Klášter milosrdných bratří v Letovicích
 
Zámek Rájec nad Svitavou

Změna hranice okresu

editovat

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Blansko také obce:

Řeky

editovat
 
Říčka Punkva v Pustém žlebu

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.skrebi.wz.cz [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-07. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.skrebi.wz.cz [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-21. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.blansko.cz [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-27. 
  6. ↑ http://lipovec.webz.cz/zeleznice.html
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.skrebi.wz.cz [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.skrebi.wz.cz [online]. [cit. 2011-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-17. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okres_Blansko&oldid=24101627“