Wikipedie

Nová Víska u Rokle

část obce Rokle v okrese Chomutov

Nová Víska u Rokle (německy Neudörfel) je malá vesnice, část obce Rokle v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Rokle. V roce 2009 zde bylo evidováno 33 adres.[3]

Nová Víska u Rokle
Nová Víska ze západu
Nová Víska ze západu
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRokle
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°21′41″ s. š., 13°19′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel47 (2021)[1]
Katastrální územíRokle (13,57 km²)
Nadmořská výška312 m n. m.
PSČ432 01
Počet domů15 (2011)[2]
Nová Víska u Rokle
Nová Víska u Rokle
Další údaje
Kód části obce140660
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová Víska u Rokle leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².[4]

Název

editovat

Jméno vesnice se v historických pramenech vyskytuje ve tvarech: Newdorfel (1383), prodali Novou ves (1612) a Neudörfel (1787 a 1846).[5] Do roku 1960 se vesnice jmenovala pouze Nová Víska, ale když se sloučily historické okresy do současné podoby, ocitly se v chomutovském okrese tři vesnice se stejným jménem, a tak byl název dvou z nich rozšířen o sídlo místního národního výboru.[6]

Historie

editovat

První písemná zmínka z roku 1383[7] se nachází v listině, ve které král Václav IV. potvrzuje rozdělení dědictví po kadaňském měšťanovi Mikuláši Schortendorferovi, kterému patřila polovina vesnice. Existuje však také hypotetická zmínka z období 1195–1197, kdy kníže Jindřich Břetislav potvrdil vlastnictví vsi Neudorf a jiných blízkých vesnic waldsasskému klášteru.[6]

 
Dům na východním okraji vesnice
 
Torzo kaple v polích jižně od vesnice

Ve druhé polovině 15. století se zde vystřídala řada měšťanských majitelů. V roce 1472 ji rodina Krolaberů prodala Lorenci Leymerovi. Brzy poté ji vlastnil johanita Mathias Kraft od něj ji roku 1480 koupil Mathes Eberlin. Na přelomu 15. a 16. století ji získal Kryštof Huphauf, který se potom úspěšně soudil s kadaňskou městskou radou. Ta totiž odmítla poskytovat vsi ochranu, a přesto trvala na placení tzv. šosovného, což Huphauf odmítl. Vdova po jeho smrti prodala vesnici městu, ale ve druhé polovině 16. století ji získali Šanovci ze Šanova a připojili ji ke svému hořenickému panství. V roce 1612 prodali bratři Kryštof a Jáchym vesnici Oldřichu Hrobčickému z Hrobčic, který sídlil v Pětipsech, za 6 109 kop míšeňských. Ten zemřel bez dědiců a majetek připadla jako odúmrť panovníkovi. Královská komora potom v roce 1630 Pětipsy i s Novou Vískou prodala hraběti Kryštofu Thunovi a od té doby byla součástí kláštereckého panství.[6]

Zpráva o krupobití z roku 1899 zmiňuje chmelnici a povodeň o dva roky později poškodila jez s mlýnem na Úhošťanském potoce. Od roku 1907 ve vsi působili dobrovolní hasiči a v roce 1917 byla zavedena elektřina.[6]

Po zrušení poddanství byla Nová Víska součástí obce Poláky. Při sčítání lidu v roce 1950 byla přičleněna k Hradci, který tehdy byl samostatnou obcí, ale od sčítání v roce 1961 je i s Hradcem místní částí Rokle.[8]

Přírodní podmínky

editovat

Nová Víska u Rokle leží v mírném svahu, který se svažuje směrem k severu do údolí Ohře, která asi 500 m východně od vesnice vtéká do Nechranic. Od Hradce ji odděluje nízké návrší s nadmořskou výškou 324 metrů. Místní podloží je tvořené prekambrickými granulity. Geomorfologicky je okolí Nové Vísky součástí Krušnohorské soustavy, přesněji patří do Podkrušnohorské oblasti, celku Mostecká pánev, podcelku Žatecká pánev a okrsku Čeradická plošina. Z půdních typů převažují regozemě a v oblasti mezi vesnicí a Nechranickou přehradou tvoří půdní pokryv antropozem haldová. Na severu katastrální území ohraničuje řeka Ohře, do které se severně od vsi vlévá Úhošťanský potok.[9]

Obyvatelstvo

editovat

V roce 1921 měla Nová Víska 129 obyvatel, z nichž bylo 66 mužů. Všichni byli německé národnosti a kromě dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 126 obyvatel, z toho třináct československé národnosti a 111 německé. Všichni byly římskými katolíky.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[7][12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 171 146 123 147 142 129 126 53 47 16 10 4 21 32 47
Domy 26 27 27 27 25 25 25 20 — 5 4 7 14 15 20
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Rokle.

Hospodářství a doprava

editovat

Do vesnice vede z Rokle silnice III. třídy č. 22426, která tu končí.[14] Veřejná doprava sem nezajíždí. Jihozápadně od obce pod Rozvodnou Hradec u Kadaně probíhá železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně. Nejbližší zastávka je u Hradce, ovšem pravidelný provoz osobní dopravy byl na trati zrušen, dopravu provozuje společnost Doupovská dráha.

Pamětihodnosti

editovat
 
Pomník letecké nehody

Ve vesnici stála kaple svaté Markéty zbořená někdy po roce 1945.[15] Výklenková kaple, opravená v roce 2016, stojí na východním okraji u staré cesty do zaniklé vesnice Dolany. Druhá taková, v současnosti už v troskách, stávala jižně od obce při cestě z Hradce do Hořenic.[16] Nedaleko ní je pomníček letecké nehody stroje MiG-21PF z 29. září 1972, při níž zahynul poručík Viliam Martonka.

Severozápadně od obce na ostrohu mezi Úhošťanským potokem a řekou Ohří se nachází archeologickými nálezy doložené slovanské hradiště Hradec, zvané také Na pokladě. Je chráněno jako kulturní památka.[17]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-15. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 555–556. 
  6. ↑ a b c d RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Nová Víska u Rokla, s. 23–27. 
  7. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 355.  Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine.
  9. ↑ CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  13. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. ↑ Kaple svaté Markéty [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ Kaplička [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-02-20]. Identifikátor záznamu 134315 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

editovat
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Nová Víska u Rokle, s. 221–223. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nová_Víska_u_Rokle&oldid=24488345“