Nina Špitálníková
Nina Špitálníková (* 27. prosince 1987 Chrudim) je česká koreanistka, odbornice na Korejskou lidově demokratickou republiku, spisovatelka.[1]
| Bc. Nina Špitálníková | |
|---|---|
.jpg) Nina Špitálníková (2018) | |
| Narození | 27. prosince 1987 (36 let) Chrudim |
| Povolání | koreanistka, spisovatelka a orientalistka |
| Alma mater | Gymnázium Kladno Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Témata | koreanistika |
| Významná díla | Svědectví o životě v KLDR |
| Děti | 1 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatVystudovala Gymnázium Kladno a následně absolvovala obor koreanistika na Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V průběhu studia se vědecky zabývala severokorejskou propagandou, vývojem kultu osobnosti Kim Ir-sena a historií Korejské lidově demokratické republiky.[2] V rámci studií absolvovala semestr na Univerzitě Songgjungwan v jihokorejském Soulu. V roce 2011 a 2012 se rovněž zúčastnila studijních pobytů na Kim Ir-senově univerzitě v Pchjongjangu. Své poznatky publikovala v knize Na studiích v KLDR: Mezi dvěma Kimy.[3] Na Fakultě humanitních studií se stala posluchačkou navazujícího magisterského oboru Orální historie – soudobé dějiny.
V roce 2018 se stala členkou výzkumného týmu v Peace Research Center Prague, který koordinuje Institut bezpečnostní politiky, ve spolupráci s jednotlivci z Peace Research Institut Frankfurt, Katedry mezinárodních vztahů, Katedry evropského práva, Katedry psychologie a Ústavu ekonomických studií UK.[4] Angažuje se v aktivitách souvisejících s genderovou nerovností a s problematikou samoživitelek.[5][6] V roce 2017 založila s britským dubovým uskupením Vibronics mezinárodní projekt Woman on a mission, který upozorňuje na znevýhodnění žen v hudebním průmyslu.[7] Jako dramaturgyně a produkční pracuje v pražském multikulturním centru Crossclub.[8]
Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidovala jako nestraník na 7. místě kandidátky Pirátů, ale nebyla zvolena.[9]
V roce 2019 i 2020 byla nominována na Cenu Františky Plamínkové v kategorii osobnost roku. Za svoji knihu Svědectví o životě v KLDR získala v roce 2021 cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika.[10]
V roce 2015 poskytla jako vyznavačka BDSM rozhovor serveru iDNES.cz v rámci seriálu Lidé Česka. V interview prozradila, že již v 17 letech si oblíbila japonskou bondage, kterou považuje za druh umění. Také zjistila, že ji baví bolest a nechala si aplikovat různé piercingy, jakož i postupné tetování většiny částí těla.[11][6]
Žije v Praze. Ze vztahu s barbadoským hudebníkem žijícím v Londýně má syna Malcolma (nar. 2017).[6][12][13]
Publikace
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Nina Špitálníková. iDNES.cz [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj. is.cuni.cz [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online.
- ↑ UG, Awesome Developers. Mezi dvěma Kimy. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Peace Research Center Prague Homepage. Peace Research Center Prague - Charles University Center of Excellence [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moje malá smrt. A2larm. Dostupné online [cit. 2018-11-20].
- ↑ a b c STRAKATÝ, Čestmír. Špitálníková: Svazování je o bolesti a práci s tělem, nejde jen o tvrdý sex. Svobodná matka je tu stigma. Reflex [online]. 25. 1. 2019 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Platforma Cultural Resistance a její projekt Woman on a Mission. Radio Wave. 2018-03-14. Dostupné online [cit. 2018-11-20].
- ↑ Nina Špitálníková na Scéně s Jakubem Johánkem: Podzimní dubová dramaturgie v Crossclubu. Radio Wave. 2017-10-11. Dostupné online [cit. 2018-11-20].
- ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Česká pirátská strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Knihou roku je Shakespearova Anglie od Martina Hilského. Ocenění v próze získalo dílo Tři kapitoly. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 8. 6. 2021 [cit. 2021-6-8]. Dostupné online.
- ↑ TRACHTOVÁ, Zdeňka. VYZNAVAČKA BDSM: Doma mám provazy, rákosky i důtky. Bolest si užívám. iDNES.cz [online]. 2015-03-09 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Nina Špitálníková: Ženy v KLDR jsou rády, když menstruaci nemají. Hygiena je strašná. Žena.cz, magazín pro ženy [online]. 2020-08-17 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Klára. Nina Špitálníková: Severní Korea mě naučila nesoudit - Novinky. Novinky.cz [online]. 2022-06-15 [cit. 2024-11-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nina Špitálníková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nina Špitálníková
