Wikipedie

Nikola Uzunović

srbský politik

Nikola Uzunović, cyrilicí Никола Узуновић (3. květen 1873 – 19. červenec 1954[1]) byl srbský právník, soudce a politik.

Nikola Uzunović
Никола Узуновић
předseda vlády
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ve funkci:
8. dubna 1926 – 17. dubna 1927
PředchůdceNikola Pašić
NástupceVelimir Vukićević
Ve funkci:
27. ledna 1934 – 20. prosince 1934
PředchůdceMilan Srškić
NástupceBogoljub Jevtić
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní radikální strana
Narození3. května 1873
Srbové Niš, Srbské knížectví
Úmrtí19. července 1954 (ve věku 81 let)
Jugoslávie Bělehrad, FLRJ
Profesepolitik
NáboženstvíSrbská pravoslavná církev
CommonsNikola Uzunović
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Nikola Uzunović se narodil v jihosrbském městě Niš.[1] Jako absolvent bělehradských práv se věnoval soudcovské profesi, v rámci které se vypracoval až do funkce tajemníka kasačního soudu v Bělehradě.[2][3] Členem parlamentu za Národní radikální stranu byl zvolen v letech 1905 a 1908.[2] Za první světové války byl záložní důstojník a po jejím skončení se opět politicky angažoval.[2] V následujících letech byl ministrem pro zemědělské otázky a ministrem výstavby.[2] V dubnu 1926 byl vlivem korupčních afér nucen odstoupit z funkce premiér Nikola Pašić.[4] Novým premiérem se stal Uzunović, který v krátkém časovém sledu za sebou sestavil tři vlády.[5] Dosazení poddajného Uzunoviće však bylo především výsledkem Pašićovy snahy i nadále prostřednictvím stranických orgánů ovlivňovat dění na nejvyšší úrovni a také se v pozadí připravovat na návrat do funkce premiéra.[4] Unavený Uzunović, který měl za sebou dvanáct krizí a několikanásobnou rekonstrukci vlády, v reakci na další ostrý útok proti vládě a straně odpověděl v dubnu 1927 svou demisí.[6][5] Ve funkci ho vystřídal představitel jedné z frakcí v rámci Národní radikální strany - Velimir Vukićević.[5] V roce 1932 se Nikola Uzunović stal předsedou Jugoslávské radikální selské demokracie.[7] V lednu 1934 se pokusil král Alexandr vyřešit vnitropolitickou krizi výměnou premiéra.[8] Designovaný premiér Uzunović dostal za úkol snížit chorvatsko-srbské napětí, řešit dopady hospodářské krize a skloubit parlamentarismus s autoritativním pojetím vlády.[8] V roce 1934 obdržel Uzunović při návštěvě francouzského ministra zahraničí Barthoa v Jugoslávii Řád čestné legie.[9] Uvádí se, že právě Uzunović odrazoval panovníka od cesty do Marseille, která se nakonec stala Alexandrovi osudnou.[9] Uzunović na marseillský atentát reagoval posílením vlády pozváním nových ministrů a bývalých premiérů Živkoviće, Marinkoviće a Srškiće.[10] V následujícím období zpochybňoval Uzunović regentskou radu a odmítal sblížení s opozicí, což vedlo k revoltě některých ministrů a pádu vlády.[10] Uzunović si za své politické kariéry získal mnoho nepřátel, což potvrzují i některé písemnosti v archivních fondech Historického muzea Srbska.[2] Po opuštění funkce premiéra se stáhl do ústraní.[9] Za druhé světové války odmítl připojit své jméno pod protikomunistickou petici prominentních Srbů.[9] Po válce přišel o rozsáhlé pozemky i svou vilu, kterou svého času FLRJ darovala Spojeným státům americkým, které ji vlastní doposud.[9] Zemřel 19. července 1954 v Bělehradě.[1] Některé zdroje však bez dalších podrobností uvádějí, že Uzunović zemřel již v roce 1953.[2][9]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online] pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky) 
  2. ↑ a b c d e f BOJIĆ, Dušica. Pisma Tonija Šlegela iz zbirke arhivske građe Istorijskog muzeja Srbije. Arhiv. 2007, roč. VIII, čís. 1–2, s. 179–188. Cyrilice. Dostupné online [pdf, cit. 2009-09-03]. ISSN 1450-9733. (srbsky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ NišCafe.com. Nikola Uzunović [online]. C2005-2009 [cit. 2009-09-03]. [online] pořízeném dne 2009-11-07. (srbsky) 
  4. ↑ a b ROTHSCHILD, Joseph. East Central Europe between the two World Wars. 7. vyd. Seattle: University of Washington Press, 1977. 438 s. (History of East Central Europe; sv. IX). Dostupné online. ISBN 0-295-95357-8. S. 226. (anglicky) 
  5. ↑ a b c ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 406. 
  6. ↑ ROTHSCHILD, Joseph. East Central Europe between the two World Wars. 7. vyd. Seattle: University of Washington Press, 1977. 438 s. (History of East Central Europe; sv. IX). Dostupné online. ISBN 0-295-95357-8. S. 228. (anglicky) 
  7. ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 422. 
  8. ↑ a b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 424. 
  9. ↑ a b c d e f MOMČILOVIĆ, Radica. Kuća na Dedinju sa američkom zastavím: Velika drama unuka slavnog pretka. Ilustrovana Politika [online]. 13. 04. 2002 [cit. 2009-09-03]. Čís. 2256. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-03. ISSN 0019-2570. (srbsky) 
  10. ↑ a b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 427. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikola Uzunović na Wikimedia Commons
  • (srbsky) Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online] pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky) 
  • (srbsky) BOJIĆ, Dušica. Pisma Tonija Šlegela iz zbirke arhivske građe Istorijskog muzeja Srbije. Arhiv. 2007, roč. VIII, čís. 1–2, s. 179–188. Cyrilice. Dostupné online [pdf, cit. 2009-09-03]. ISSN 1450-9733. (srbsky) [nedostupný zdroj]
  • (srbsky) MOMČILOVIĆ, Radica. Kuća na Dedinju sa američkom zastavím: Velika drama unuka slavnog pretka. Ilustrovana Politika [online]. 13. 04. 2002 [cit. 2009-09-03]. Čís. 2256. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-03. ISSN 0019-2570. (srbsky) 
  • (anglicky) ROTHSCHILD, Joseph. East Central Europe between the two World Wars. 7. vyd. Seattle: University of Washington Press, 1977. 438 s. (History of East Central Europe; sv. IX). Dostupné online. ISBN 0-295-95357-8. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nikola_Uzunović&oldid=23716929“