Nejvyšší vůdce
Nejvyšší vůdce (čínsky v českém přepisu cuej-kao ling-tao-žen, pchin-jinem zuìgāo lǐngdǎorén, znaky zjednodušené 最高领导人, tradiční 最高領導人) Komunistické strany Číny, Čínské lidové osvobozenecké armády a vlády Čínské lidové republiky je neformální označení pro nejvýznamnějšího politického vůdce v Číně.[1] Obvykle se jedná o osobu, která zastává funkci generálního tajemníka ÚV KS Číny a předsedy Ústřední vojenské komise KS Číny.[2] Nejvyšší vůdce však, sám o sobě, není formální funkcí ani úřadem. Tento termín získal na významu v éře Teng Siao-pchinga (1978–1989), kdy byl schopen vykonávat politickou moc, aniž by v daném období zastával jakoukoli oficiální nebo formálně významnou stranickou či vládní funkci (hlava státu, předseda vlády nebo generální tajemník ÚV KS Číny).[3] Jako vůdce největší ekonomiky světa podle parity kupní síly HDP, druhé největší ekonomiky podle nominálního HDP a potenciální supervelmoci je nejvyšší vůdce považován za jednu z nejmocnějších politických osobností světa.[4][5][6]
| Nejvyšší vůdce Čínské lidové republiky | |
|---|---|
| 中华人民共和国最高领导人 | |
.svg) | |
 | |
| Úřadující Si Ťin-pching od 15. listopadu 2012 | |
| Sídlo | Čung-nan-chaj, Peking |
| První ve funkci | Mao Ce-tung |
| Vytvoření | 1. října 1949 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Současný nejvyšší vůdce Si Ťin-pching je považován za nejvyššího vůdce od listopadu 2012, kdy se stal generálním tajemníkem ÚV KS Číny, spíše než od března 2013, kdy vystřídal Chu Ťin-tchaa ve funkci prezidenta.[7] Funkce generálního tajemníka je v Si Ťin-pchingově administrativě nejvyšší funkcí, která de facto stojí v čele Všečínského shromáždění lidových zástupců, Státní rady, Politického poradního shromáždění, Nejvyššího lidového soudu a Nejvyšší lidové prokuratury.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Paramount leader na anglické Wikipedii.
- ↑ How China is ruled [online]. BBC [cit. 2022-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Nan Li. Party Congress Reshuffle Strengthens Xi’s Hold on Central Military Commission [online]. 2018-02-26 [cit. 2022-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Zhiyue Bo. China's Elite Politics: Political Transition And Power Balancing. [s.l.]: World Scientific Dostupné online. ISBN 9789814476966. S. 7.
- ↑ MCGREGOR, Richard. Xi Jinping’s Radical Secrecy. The Atlantic [online]. 2022-08-21 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ SHERIDAN, Michael. How Xi Jinping became the world’s most powerful man. www.thetimes.co.uk [online]. 2021-11-20 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ O'CONNOR, Tom. Xi and Putin, Two of World's Most Powerful Men, to Meet in China, US Absent. Newsweek [online]. 2022-02-03 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ A simple guide to the Chinese government. South China Morning Post [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.