Naučná stezka Liteň
Naučná stezka Liteň byla vytvořena v roce 2013 Atelierem Svatopluk, obecně prospěšnou společností, jejímž zakladatelem je městys Liteň v okrese Beroun.[1] Ve čtyřech okruzích, vycházejících od špejcharu, prochází historické, architektonické, přírodní a technické pozoruhodnosti na území městyse včetně připojených obcí Běleč a Dolní Vlence. Celá oblast spadá do CHKO Český kras. Tématy zastavení naučná stezka Liteň navazuje na expozici Muzea Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni.
Naučná stezka Liteň | |
---|---|
Panely v Sadech Svatopluka Čecha v Litni | |
Základní informace | |
Typ | naučná stezka - 4 stezky (okruhy) |
Provozovatel | Atelier Svatopluk,o.p.s. Liteň |
Datum otevření | 1. 12. 2013 |
Značení | panely, červené, modré, žluté a zelené směrovky |
Počet zastavení | 29 (úvodní 2, zelená 12, žlutá 7, modrá 4, červená 4) |
Obtížnost | střední |
Sezóna | celoročně |
Lokalizace | |
Poloha | 322 m n. m. |
Souřadnice | 49°53′45″ s. š., 14°8′38″ v. d. |
Start | Liteň, Náměstí - špejchar |
Cíl | Liteň, Náměstí - špejchar |
Výškový rozdíl | 103 m |
Nejvyšší bod | 425 m (D1) |
Nejnižší bod | 322 m (0) |
Vyhlídkové body | D1 vrch Mramor |
Zajímavosti | Hrobka rodiny Daubkovy |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava a realizace
editovatZřízení stezky iniciovala, projekt připravila a realizovala společnost Atelier Svatopluk, o.p.s., jejímž zakladatelem je městys Liteň.[2] Atelier Svatopluk realizací projektu naučné stezky navázal na svou hlavní činnost – správu a vytváření programové náplně Areálu Litně – areálu bývalého středního odborného učiliště v Litni. Atelier Svatopluk, o.p.s. ve spolupráci s úřadem městyse Liteň do obsahové přípravy naučné stezky zapojil tým místních zájemců o historii, architekturu a přírodní pozoruhodnosti regionu. Přípravný tým zajistil sběr dokumentů k tématům jednotlivých zastavení, písemností, dobových fotografií apod. V roce 2012 a 1. pololetí 2013 byla prováděna podrobná fotografická dokumentace Litně a okolí se zaměřením na navrhované stezky. Dodavatel venkovního značení byl vybrán ve výběrovém řízení. Zhotovení panelů a jejich instalaci provedla jako veřejnou zakázku malého rozsahu v termínu od 1. června do 31. října 2013 firma Ing. Vladimír Glaser podle smlouvy o dílo uzavřené s Atelierem Svatopluk, o.p.s., dne 20. května 2013.[3] Průběh instalace panelů a terénních úprav prostor zastavení byl dokumentován.
Vytvoření stezky podpořil Region Karlštejnsko, mikroregion, která má právní formu občanského sdružení.[4] Státní zemědělský a intervenční fond poskytl v rámci Programu rozvoje venkova dotaci ve výši 994 806 Kč.[5] Celkové náklady na realizaci stezky činily 1.048.100,79 Kč.[6] Liteňská stezka se zařadila k síti naučných stezek, které již byly v Regionu Karlštejnsko vytvořeny.[7] a k prezentacím významných osobností spojených s okresem Beroun.[8]
Trasy
editovatNaučnou stezku tvoří čtyři okruhy. Všechny vycházejí od špejcharu na liteňském náměstí pojmenovaném prostě Náměstí. Zde se nachází panel Vítejte v Litni a panel o špejcharu, označený pořadovým číslem 0. Jednotlivé okruhy jsou označeny písmeny a zároveň rozlišeny barvou:
- A (zelená), 12 zastavení, směrem na Dolní Vlence a Běleč (jižní větev okruhu mezi Bělčí a Litní je vedena po zelené pásové turistické značce KČT č. 3051 od Zadní Třebaně)
- B (žlutá), 7 zastavení, směrem na Leč (zpáteční cesta je vedena zčásti po shodné trase)
- C (modrá), 4 zastavení, prochází intravilánem městyse na jeho východní konec k hrobce rodiny Daubkovy a stejnou trasou zpět (po modré pásové turistické značce KČT č. 1014 pokračující směrem na Svinaře, Hřebeny, Řevnice a Dobřichovice)
- D (červená), 4 zastavení, na jihozápad pod vrch Mramor a stejnou trasou zpět (po zelené pásové turistické značce KČT č. 3051 směrem na Tetín), a severozápadně k obci Korno a stejnou trasou zpět (po modré pásové turistické značce KČT č. 1014 směrem na Korno a Beroun), z obou koncových bodů je vyhlídka na Liteň a okolí
Barevné rozlišení dílčích stezek je použito na panelech, směrovkách, pláncích i v digitální prezentaci na Internetu. V rámci každého okruhu jsou jednotlivá zastavení rozlišena pořadovými čísly použitými ve spojení s písmenem označujícím daný okruh.
Technické provedení
editovatInformační panely jsou tvořeny dřevěnými rámovými stojany v přírodním provedení, na kterých jsou upevněny plastové panely s informacemi, mapami a fotografiemi ke každému zastavení.
Trasa stezky je vyznačena kovovými směrovkami v technickém provedení obdobném malým směrovkám silničního značení cyklotras. Směrovky jsou umístěny na panelech zastavení a na rozcestích a křižovatkách. Část směrovek naučné stezky je instalována u směrovníků turistických tras KČT. Na směrovkách jsou trasy naučné stezky rozlišeny pouze barevně, písmeno trasy na nich není uvedeno. Některé úseky naučné stezky jsou vedeny v souběhu s pásovým turistickým značením pěších turistických tras Klubu českých turistů. U všech zastavení jsou instalovány lavičky a prostor je vysypán štěrkem. Zastavení Areál Liteň, Pískovna a Babka jsou doplněna dětskými hřišti.
Spolupráce se školami
editovatTým spolupracovníků Atelier Svatopluk postupně zpracovává metodiku pro využití naučné stezky ve výuce dějepisu, zeměpisu, vlastivědě, přírodopisu a pro školní výlety a sportovní a branné akce škol pro pedagogy základních škol[9] a středních škol s využitím literatury o vzdělávacím využití naučných stezek[10][11] a Wikipedie. Atelier Svatopluk spolupráci se školami zaměřuje:
- Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni, jejíž budova je též jedním ze zastavení naučné stezky, využívá naučnou stezku ve školních projektech jako je Den Země a ve výuce[12]
- Atelier Svatopluk nabídl spolupráci na využití naučné stezky ve výuce základním školám v okrese Beroun a v Berouně (Jungmannova základní škola,[13] 3. základní škola na Wagnerově náměstí) a byly provedeny prezentace a předány podklady.
- Atelier Svatopluk spolupracuje se Střední školou uměleckou a řemeslnou v Praze 5,[14] která má v areálu v Litni externí pracoviště pro odborný výcvik a pražské sídlo Střední školy umělecké a řemeslné v Praze 5 je též externím prezentačním místem Naučné stezky Liteň.
- na akci Kováři v Litni, jejíhož prvního ročníku se v roce 2014 zúčastnily tři odborné střední školy, prezentoval Atelier Svatopluk naučnou stezku Liteň, jejíž jedno zastavení se věnuje tradici kovářství v Litni,
- od roku 2012 je Naučná stezka Liteň prezentována na národním workshopu středních škol StreTech – Středoškolská technika pořádaného Fakultou strojní Českého vysokého učení technického v Praze.[15]
- některé objekty zastavení naučné stezky jsou vzhledem ke svému významu tématem pro vědecký výzkum a výuku na vysokých školách. Do této kategorie spadá zejména hrobka rodiny Daubkovy jako dílo jednoho z nejvýznamnějších architektů přelomu 19. a 20. století Antonína Wiehla, sochaře Josefa Václava Myslbeka a Maxmiliána Pirnera podporovaných spolu s dalšími umělci generace Národního divadla majitelem liteňského panství Josefem Šebestiánem Daubkem.[16]
- významným liteňským fenoménem světového významu je osobnost sopranistky Jarmily Novotné, jejíž památku a význam intenzívně dokumentuje a propaguje občanské sdružení Zámek Liteň.
- Atelier Svatopluk provádí rešerše kvalifikačních prací studentů vysokých škol k tématům blízkým naučné stezce jako informační zdroje pro další prezentaci stezky[17]
Publicita naučné stezky
editovatV rámci projektu Naučné stezky Liteň byly vytištěny a distribuovány propagační materiály, především mapky s vyznačením čtyř tematických stezek a jejich zastavení.[18] Obsah informačních panelů naučné stezky byl v roce 2014 zveřejněn v digitální podobě na Internetu na webu Karlštejnsko[nedostupný zdroj].[19]
Strategie publicity naučné stezky je založena na
- vytváření fyzických kontaktních míst u spolupracujících organizací Atelieru Svatopluk – škol, poskytovatelů služeb seniorům a zdravotně postiženým, knihoven, turistických sdružení a informačních center,
- pořádání společenských, kulturních, sportovních a branných akcí v Areálu Liteň. Bývalé kovářské učiliště je též jedním ze zastavení naučné stezky.
- fotodokumentací prováděnou pracovníkem na chráněném pracovním místě fotograf, které v roce 2013 vytvořil Atelier Svatopluk na základě smlouvy s Úřadem práce ČR, krajská pobočka Středočeský kraj kontaktní pracoviště v Berouně, který se aktivně podílí na přípravě akcí v areálu a na marketingu naučné stezky.
- snímky pořízené při fotodokumentaci Litně a okolí jsou ukládány v kategoriích Wikimedia Commons Liteň Naučná stezka Liteň.
- snímky pořízené při fotodokumentaci Litně a okolí jsou publikovány na internetu v tematicky strukturovaných galeriích Rajče, Zonerama[20] a Fototuristika.[21] a jsou z nich vytvářeny prezentace Microsoft PowerPoint.
- v roce 2014 se Atelier Svatopluk, o.p.s. a jeho partneři zaměřili na vytvoření a aktualizaci článků Wikipedie s tématem Litně, jejích osobností a objektů zastavení naučné stezky a vytváření knihovny informačních zdrojů určených pro digitalizaci a prezentaci Litně a naučné stezky na Internetu, zejména Wikipedii.
- informace o naučné stezce, jejích zastaveních a plánovaných nebo uskutečněných akcích jsou průběžně poskytovány internetovým médiím a serverům specializovaným na turistiku[22][23] formou tiskových zpráv a odkazů na publikované fotoreportáže[24] a propagaci naučných stezek.
- průběžnou rešerší ohlasů a hodnocení Naučné stezky Liteň návštěvníky a veřejností[25] a rešerše reportáží o výletech do Litně[26] nebo do okolí Litně.[27]
Vítejte v Litni
editovatŠpejchar
editovatŠpejchar v Litni sloužil od raného novověku k ukládání obilí, později jako hasičská zbrojnice. Od 70. let 20. století byl interiér upraven pro kulturní účely a unikátní miniaturní loutkové divadlo. Proto je špejchar jedním ze zastavení Naučné stezky. U jeho západní stěny směrem k náměstí je umístěn přístřešek s lavicemi a stolem a informační panel o historii špejcharu.[28] Spolu s ním je zde umístěn úvodní informační panel celé Naučné stezky Liteň nazvaný Vítejte v Litni.[29] V prostoru mezi špejcharem a hasičskou zbrojnicí je informační panel s mapou a figura další naučné stezky Karlštejnské šachy.[30] Od špejcharu vedou stezky červená, zelená a žlutá na západ na konec Náměstí, kde je na sloupu dopravní značky rozcestník: zelená odbočuje vpravo směrem ke kostelu a žlutá a červená vlevo do Dlouhé ulice.
Zelená stezka
editovatA1. Synagoga
editovatSynagoga v Litni Původní židovská synagoga z 1840 přestavěná v 2. polovině 19. století je od května 1945 užívána Sborem dobrovolných hasičů v Litni. Radikální přestavbou na požární zbrojnici (1956) ztratila charakteristické prvky synagogy.[31]
A2. Svatopluk Čech
editovatPomník Svatopluka Čecha v Litni v nadživotní velikosti připomínající básníkův pobyt v Litni byl instalován v roce 1938 na místě někdejší památné lípy proslavené básní Ve stínu lípy a je kulturní památkou.[32]
A3. Muzeum
editovatMuzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné s vlastní turistickou známkou[33][34] sídlí v budově liteňské fary,[35] která je kulturní památkou.[36]
A4. Kostel
editovatKostel svatého Petra a Pavla (Liteň) pochází z let 1352–1357 a současnou podobu získal úpravami v letech 1880–1906. U jižní zdi kostela stojí pomník padlým v 1. světové válce.[37] Kostel je s výklenkovou kaplí se sochou sv. Jana Nepomuckého kulturní památkou.[38][39]
A5. Škola
editovatZákladní škola v Litni[40] nese jméno Františka Josefa Řezáče, reformátora školství a vězeňství, v letech 1865 až 1879 litenského faráře, který se zasloužil o stavbu budovy školy v Litni. U její zdi je pohřben významný český paleontolog profesor Otomar Pravoslav Novák, který zde v době svých paleontologických výzkumů podlehl 29. července 1892 tuberkulóze.
A6. Zámek
editovatZámek
editovatZámek Liteň s parkem,[41] salla terrenou a grottou[42] získal svou současnou podobu po roce 1648 barokní a klasicistní přestavbou a je kulturní památkou.[43]
Hospodářský dvůr nazývaný Statek Liteň
editovatHospodářský dvůr liteňského zámku s vjezdem branou z Nádražní ulice vznikl v 2. polovině 19. století[44] rozšířením o budovy pivovaru, lihovaru a lihovarnické školy[45] s typickými znaky industriální architektury konce 19. století.[46]
A7. Učiliště
editovatAreál Liteň na severním okraji Litně sloužil do roku 2012 Střednímu odbornému učilišti v Litni a Učňovské škole zemědělské v Litni, obor kovář-podkovář.
A8. Vlence
editovatV obci Dolní Vlence severně od Litně v dnes už neexistujícím zámečku jako host Josefa Šebestiána Daubka malíř František Ženíšek namaloval svůj nejslavnější obraz Oldřich a Božena.[47]
A9. Vodárna
editovatVodárna Liteň u cesty z Dolních Vlenců na Běleč[48] zásobující stále Liteň pitnou vodou je technickou kulturní památkou.[49]
A10. Pískovna
editovatGoeologická minulost Berounska je poznamenaná z období třetihor korytem řeky tekoucí ze severních do západních Čech, která vytvořila na svém dne mohutnou asi dvacetimetrovou vrstvu písku. To vedlo od středověku ke vzniku pískoven. Jednou z lokalit s těžbou písku v CHKO Český kras je pískovna Běleč leží západní a jižní částí na katastru obce Korno, severovýchodní částí na katastru obce Poučník (městys Karlštejn) východojihovýchodní částí na katastru obce Běleč (Liteň). Díky aktivní hornické činnosti zde vznikaly kolonie břehule říční[50] V letech 2012–2013 se jednalo o uzavření a zavezení pískovny.[51]
A11 – 1 Pomník
editovatZ Dolních Vlenců na východ kolem vodárny Liteň vede cesta na Běleč, v jejímž centru stojí pomník obětem 1. světové války.[52][53]
A11 – 2 Mlýny
editovatNa cestě z Dolních Vlenců do Bělče stojí na Stříbrném potoce dva mlýny a třetí je přímo v Bělči.[54]
A12. Nádraží Běleč
editovatV obvodu městyse Liteň je na trati 172 železniční zastávka železniční zastávka Běleč s hlídacím domkem z doby zprovoznění trati v roce 1901.[55]
Galerie zelené stezky
editovatŽlutá stezka
editovatB1. Obora
editovatObora za Litní nabízí návštěvníkovi pohled na chov jelenů a daňků.[56]
B2. Skuhrov
editovatNa žluté stezce vede silnice z Litně přes železniční trať 172 směrem k obci Leč přes Skuhrov kolem železniční zastávky s čekárnou z doby stavby trati v roce 1901.[57]
B3. Mlýny
editovatŽlutá stezka vede k Pustému rybníku v Leči, na kterém se při povodni v květnu 1844 prováděla protipovodňová opatření za účasti vojenských oddílů.[58]
B4. Leč
editovatZa železničním přejezdem přes trať 172 vede žlutá stezka na východ k obci Leč s kapličkou z roku 1899 s křížkem vysvěceným v roce 1875 liteňským kaplanem Václavem Benešem Třebízským.[59][60]
B5. Obora
editovatNa jižním okraji Litně směrem na Leč v lokalitě Pod Cihlenou je vlevo od silnice obora s chovem daňka evropského[61] a v zatáčce u silnice památný strom evidovaný jako Dub letní Pod Cihelnou.
B6. Babka
editovatNedaleko židovského hřbitova vede žlutá stezka k lokalitě Na poušti kolem skalního útvaru s názvem Babka klevetilka podle pověsti o zkamenělé klevetivé trhovkyni.[62]
B7. Hřbitov
editovatŽidovský hřbitov z roku 1680 na kraji lesa jižně od Litně s přibližně 400 barokními a klasicistními náhrobky,[63] márnicí a s domem hrobníka[64] je kulturní památkou.[65] 49°53′45″ s. š., 14°8′38″ v. d.)
Galerie žluté stezky
editovat-
Trať č. 172 před Lečí
-
Křížek v kapličce v Leči
-
Památný dub letní Pod Cihelnou
Modrá stezka
editovatC1. Čechovna
editovatBarokní dům správce panství u liteňského zámku svým vžitým názvem Čechovna a pamětní deskou (1925) s nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853–1856 připomíná pobyt básníka Svatopluka Čecha, jehož otec František J. Čech byl správcem liteňského panství[66][34]a je jako součást zámku kulturní památkou.[67]
C2. Nádraží Liteň
editovatNádraží Liteň bylo postaveno jako úvraťová železniční stanice v roce 1901 v rámci výstavby železniční trať 172 Zadní Třebaň – Lochovice.[68]
C3. Kapličky
editovatDrobné sakrální stavby v Litni reprezentují dvě kapličky:[69] boží muka na východním okraji Litně na křižovatce silnice z Litně na Všeradice a Zadní Třebaň a Svinaře[70] a Kaple svatého Jana Nepomuckého výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého v ohradní zdi kostela sv. Petra a Pavla, s nímž je zapsána jako kulturní památka.[38]
C4. Hrobka
editovatHrobka rodiny Daubkovy na východním konci Nádražní ulice v anglickém parku.[71] s pohřební kaplí ve stavebním slohu neorenesance byla postavena v roce 1888 podle návrhu architekta Antonína Wiehla[72] se sochařskou výzdobou Josefa Václava Myslbeka[73] a je kulturní památkou.[74]
Galerie modré stezky
editovatČervená stezka
editovatD1. Vyhlídky Liteň
editovatZ náměstí vede červená stezka na jihozápad k vrchu Mramor[75] a její zastavení s vyhlídkou na Liteň, Korno, Měňany a Karlštejn je též nejvyšším bodem Naučné stezky Liteň (425 m n. m.).[76]
D2. Skuhrov, Hatě
editovatU dalšího zastavení červené stezky je výhled na jihovýchod na obce Skuhrov a Hatě.
D3. Obora
editovatČervená stezka vede z Litně Měňanskou ulicí směrem na západ a dále na severozápad kolem rybník a Obory s chovem daňka evropského v přilehlé oboře.[77]
D4. Korno
editovatČervená stezka vede z Litně na severozápad směrem k obci Korno. Před vesnicí je u křižovatky silnic na Dolní Vlence a na Korno kaplička[78] a od ní překrásná vyhlídka na Liteň ve směru na jihovýchod.
Galerie červené stezky
editovat-
Pohled na Liteň od vrchu Mramor (na severovýchod)
-
Zastavení D2 červené stezky pod Mramorem
-
Kaplička před Kornem
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Liteň. Liteň: Městys Liteň Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. Archivováno 14. 12. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ HAVELKA, Jan. Atelier Svatopluk, o.p.s.. Liteň: Městys Liteň, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-10. Archivováno 10. 12. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Smlouva o dílo naučná stezka Liteň [online]. Ostrava: LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o., 20.5.2013 [cit. 2014-12-06].
- ↑ Karlštejnsko [online]. Ořech: Region Karlštejnsko [cit. 2015-02-20]. Dostupné online.
- ↑ ANTON, Michal. ZPRAVODAJSTVÍ Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA [online]. I. vyd. Praha: Státní zemědělský intervenční fond, 2014-03-22 [cit. 2014-12-06]. Kapitola Schválené Žádosti o dotaci v rámci sedmnáctého kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova – opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu, s. 1–11. Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka "Liteň" [online]. Ostrava: LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o., rev. 2014-02-10 [cit. 2014-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-13.
- ↑ Všechny Naučné stezky Karlštejnska [online]. Ořech: Karlštejnsko [cit. 2014-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Osobnosti regionu [online]. Ořech: Karlštejnsko, o. s. [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNEK, Karel. Naučné stezky : některé formy využití naučných stezek : příspěvek k ekologické výchově v základní škole. První. vyd. Plzeň: Pedagogické centrum, 1997. 26 s. ISBN 80-7020-006-5. Metodická příručka pro učitele.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Markéta; OPRŠALOVÁ, Irena. Genius loci při tvorbě environmentálních programů . Sborník. první. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta., 2014. 47 s. ISBN 978-80-244-4071-2.
- ↑ FRIEDLOVÁ, Ludmila; SOUČEK, Zdeněk; KOCOUREK, Pavel. Budování a využití naučných stezek. první. vyd. Praha: Propagační tvorba, 1991. 64 s. ISBN 80-85386-23-2.
- ↑ ADMIN. Den Země – školní projekt [online]. Liteň: Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni, 2014-04-29 [cit. 2015-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07.
- ↑ Jungmannova základní škola v Berouně [online]. Beroun: Jungmannova základní škola v Berouně [cit. 2015-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Střední škola umělecká a řemeslná v Praze 5 [online]. Praha: Střední škola umělecká a řemeslná, Fakultní škola PedF UK, Nový Zlíchov 1, Praha 5 [cit. 2014-12-11]. Dostupné online.
- ↑ VÍTEK, Karel. StreTech [online]. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, 2014 [cit. 2014-12-11]. Dostupné online.
- ↑ VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online.
- ↑ IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka Liteň. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013. 2 s. [karlstejnsko.info Dostupné online]. S. 1–2.
- ↑ Naučné stezky Karlštejnska/Liteň [online]. Ořech: Karlštejnsko, občanské sdružení, 2014 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.
- ↑ MAŇÁK, Jan. RNDr Jan Maňák [online]. Praha: Jan Maňák, 2012 [cit. 2015-02-24]. Dostupné online.
- ↑ MAŇÁK, Jan. Fototuristika/Naučná stezka Liteň - zelená stezka [online]. Praha: ANABAX MEDIA, s.r.o. [cit. 2015-02-25]. (Fototuristika). Kapitola Naučná stezka Liteň - zelená stezka. Dostupné online.
- ↑ MAŇÁK, Jan. Naučná stezka Liteň [online]. Hradec Králové: Turistika.cz s.r.o. [cit. 2015-03-18]. Dostupné online.
- ↑ CYKLISTICKÉ NAUČNÉ STEZKY V CHKO ČESKÝ KRAS - KRÁSAMI ČESKÉHO KRASU NA PRAVÉM BŘEHU BEROUNKY [online]. Hradec Králové: Turistika.cz s.r.o. [cit. 2015-02-25]. Dostupné online.
- ↑ MAŇÁK, Jan. Naučná stezka Liteň - žlutá stezka [online]. Praha: Fototuristika/ANABAX MEDIA, s.r.o., 2014-10-29 [cit. 2015-01-12]. Dostupné online.
- ↑ JUAN. http://www.augustiniani.cz/novinky/farni-vylet-do-litne [online]. Praha: FARNÍ KOSTEL SV. TOMÁŠE Josefská 8 Praha 1, 2014-10-29 [cit. 2015-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25.
- ↑ Liteň a Mramor. toulkynejenprirodou.blogspot.cz/ [online]. 2013-10-02 [cit. 2015-08-23]. Dostupné online.
- ↑ CYSAŘ, Jiří. Výprava na Šamor a k vinařické střelnici. novinky.cz [online]. 2013-03-10 [cit. 2015-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Špejchar [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. | issn = Dostupné online.
- ↑ Vítejte v Litni [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2015-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Karlštejnské šachy [online]. Ořech: Karlštejnsko, o. s. [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Synagoga [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ socha Svatopluka Čecha [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online.
- ↑ Muzeum [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: nákladem vlastním, 1896. 79 s. S. 42.
- ↑ Fara [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Ivo Šťastný. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-12-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online.
- ↑ Kostel [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Škola [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Zámecký park [online]. Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online.
- ↑ Lacina. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ Scheufler. Kruis, Karel. scheufler.cz [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05.
- ↑ Zámek Liteň [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ A8 Vlence [online]. Karlštejnsko, o.s., 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Vodárna [online]. Karlštejnsko, o.s., 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Vodovodní síť býv. velkostatku [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online.
- ↑ A10 Pískovna. Ořech: Karlštensko,o.s., 2014. Dostupné online.
- ↑ Informace z jednání dne 19. kvědna 2011. Liteň: [s.n.], 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ A11 1 Běleč. Ořech: Karlštensko,o.s., 2014. Dostupné online.
- ↑ Ivo Šťastný. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-12-14]. Dostupné online.
- ↑ A11-2 Mlýny na Stříbrném potoce [online]. Ořech: Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Nádraží Běleč. Ořech: Karlštensko, o.s., 2014. Dostupné online.
- ↑ B1 Obora [online]. Ořech: Karlštejnsko,o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.
- ↑ B2 Skuhrov [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.
- ↑ B3 Mlýny [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.
- ↑ B4 Leč [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 31–32.
- ↑ B5 Obora [online]. Ořech: Karlštejnsko,o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.
- ↑ B6 Babka [online]. Ořech: Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.
- ↑ FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. Dostupné online. ISBN 80-900895-1-8. S. 93.
- ↑ Hřbitov [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Židovský hřbitov [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
- ↑ Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online.
- ↑ Karlštejnsko. Ořech: Karlštensko, 2014. Dostupné online.
- ↑ Kapličky [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online.
- ↑ ŠVESTKOVÁ, Ludmila. Boží muka. Naše řeč [online]. [cit. 2014-12-10]. Roč. 79 (1996), čís. 6. Dostupné online.
- ↑ Hrobka [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30].
- ↑ BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22–27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-25.
- ↑ Pohřební kaple [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ CIBULKA, Radim. BOTANY.CZ.Český kras, Vrch Mramor [online]. Praha: Botany.cz, 2011-05-09 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online.
- ↑ D 1 Vyhlídky Liteň [online]. Ořech: Karlštejnsko, o. s., 2013 [cit. 2015-01-10]. Dostupné online.
- ↑ D3 Obora [online]. Ořech: Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.
- ↑ D4 Korno [online]. Ořech: Karlštejnsko, o.s., 2013 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.
Literatura
editovat- DVOŘÁKOVÁ, Markéta; OPRŠALOVÁ, Irena. Genius loci při tvorbě environmentálních programů . Sborník. první. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta., 2014. 47 s. ISBN 978-80-244-4071-2.
- FRIEDLOVÁ, Ludmila; SOUČEK, Zdeněk; KOCOUREK, Pavel. Budování a využití naučných stezek. první. vyd. Praha: Propagační tvorba, 1991. 64 s. ISBN 80-85386-23-2.
- Naučná stezka Liteň. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013. 2 s. [karlstejnsko.info Dostupné online]. S. 1–2.
- DRÁBEK, Karel. Naučné stezky a trasy. Praha a Středočeský kraj. první. vyd. Praha: Dokořán, 2005. 280 s. ISBN 80-7363-044-3.
- MARTÍNEK, Karel. Naučné stezky : některé formy využití naučných stezek : příspěvek k ekologické výchově v základní škole. První. vyd. Plzeň: Pedagogické centrum, 1997. 26 s. ISBN 80-7020-006-5. Metodická příručka pro učitele.
- ŠÍROVÁ MOTYČKOVÁ, Kamila; ŠÍR, Jiří. Naučné stezky - Průvodce naučnými stezkami České republiky. první. vyd. Olomouc-Slavonín: Rubico, 2010. 176 s. ISBN 978-80-7346-107-2.
- Naučné stezky Českého krasu / Správa chráněné krajinné oblasti Český kras. Berounský deník. Roč. 7, čís. 11, s. 10. ISSN 1210-7360.
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41.
- KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79.
- NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online.
- STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s.
- STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
- IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558.
- VYBÍRAL, Jindřich. Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Naučná stezka Liteň na Wikimedia Commons
- Naučná stezka Liteň, informační tabule stezky na webu Regionu Karlštejnsko