Musaf

Židé • Judaismus • Kdo je Žid
Židé a judaismus
Ortodoxní • Konzervativní (Masorti) Progresivní (Reformní - Liberální) • Ultraortodoxní Samaritáni • Falašové • Karaité
Etnické skupiny a jazyky
Aškenázové • Sefardové • Mizrachim Hebrejština • Jidiš • Ladino • Ge'ez • Buchori
Populace (vývoj)
Evropa • Amerika • Asie • Afrika • Austrálie
Náboženství
Bůh • Principy víry • Boží jména 613 micvot • Halacha • Noachidské zákony Mesiáš • Eschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie Cdaka • Musar • Vyvolenost Chasidismus • Kabala • Haskala
Náboženské texty
Tóra • Tanach • Mišna • Talmud • Midraš Tosefta • Mišne Tora • Šulchan aruch Sidur • Machzor • Pijut • Zohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
Obřízka • Pidjon ha-ben • Simchat bat • Bar micva Šiduch • Svatba • Ketuba • Rozvod (Get) • Pohřeb Kašrut • Židovský kalendář • Židovské svátky Talit • Tfilin • Cicit • Kipa Mezuza • Menora • Šofar • Sefer Tora
Významné postavy židovství
Abrahám • Izák • Jákob • Mojžíš Šalomoun • David • Elijáš • Áron Maimonides • Nachmanides • Raši Ba'al Šem Tov • Ga'on z Vilna • Maharal
Náboženské budovy a instituce
Chrám • Synagoga • Ješiva • Bejt midraš Rabín • Chazan • Dajan • Ga'on Kohen (kněz) • Mašgiach • Gabaj • Šochet Mohel • Bejt din • Roš ješiva
Židovská liturgie
Šema • Amida • Kadiš Minhag • Minjan • Nosach Šacharit • Mincha • Ma'ariv • Musaf
Dějiny Židů
starověk • středověk • novověk
Blízká témata
Antisemitismus • Gój • Holocaust • Izrael Filosemitismus • Sionismus Abrahámovská náboženství
z • d • e

Musaf (hebrejsky: מוסף, dosl. přidaný, přídavný) je židovská modlitba ustanovená a recitovaná o šabatu a svátcích.

Původ modlitby

Bible (Numeri 28–29) předepisuje ustanovení zvláštní přídavné oběti na šabat, poutní svátky, vysoké svátky a Roš chodeš. Tato přídavná oběť měla být obětována ihned po obětování každodenní ranní oběti — po zničení chrámu a nahrazení obětí modlitbami byla stejně tak přídavná modlitba — musaf — ustanovena k recitaci ihned po skončení ranní modlitby (šacharit). Podle některých rabínů — tanaitů byla musaf ryze kolektivní bohoslužbou, a tudíž se měla recitovat pouze za přítomnosti minjanu. Současné rabínské ustanovení ale dovoluje modlitbu recitovat i bez minjanu.

Struktura modlitby musaf

Musaf je uveden tzv. polovičním kadišem, po němž ihned následuje zvláštní Amida pro musaf. Běžná Amida pro musaf obsahuje sedm požehnání, výjimkou je musaf na Roš ha-šana, jehož Amida má požehnání devět.

Úvodní tři požehnání a závěrečná tři požehnání jsou obdobná jako u Amidy pro jiné příležitosti. Prostřední část amidy pak vyjadřuje charakter příslušného dne:

Amida pro musaf na šabat obsahuje jako čtvrté požehnání biblické verše přikazující obětování přídavné oběti a zároveň, stejně jako v případě Roš chodeš, i prosbu za brzké obnovení chrámu a obětního kultu. Před musaf Roš chodeš si věřící sundavají tfilin (které se na šacharit Roš chodeš nosí) a modlí se již jen v talitu.

Při musafu na poutní svátky Amida obsahuje prosbu za znovuuvedení Izraele do země zaslíbené. Během prvního dne Pesachu a Šmini aceret se do opakování Amidy vkládají zvláštní modlitby za rosu nebo za déšť.

Musaf na Roš ha-šana je nejdelší částí liturgie. Musaf je doplněn o řadu různých pijutů (záleží na regionu), které se recitují během opakování Amidy. Během Jom kipur se připojuje ještě vyznání hříchů.

Bibliografie

BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.