Mrkvancová pouť
Mrkvancová pouť v Polné se slaví druhou neděli v září na památku zdejšího svatého patrona, poustevníka sv. Liguria (Liguriáše), pravděpodobně již od 18. století, oslavy nuceně skončily po roce 1950. Poutě byly obnoveny po roce 1989. Mrkvancová pouť patří v současnosti mezi největší poutě na Vysočině.
Historie
editovat
V roce 1652 dědic polenského panství Ferdinand z Ditrichštejna dostal od papeže Inocence X. relikvii z těla svatého Liguriáše, údajně řeckého poustevníka ze 7. století,[1] . Konkrétně to byla světcova lopatka, kterou dal adjustovat do dracounové dekorace v dřevěné prosklené skříňce),[2], kterou uložil do starého kostela Panny Marie v Polné. odtud byla truhlička roku 1707 přenesena na oltář Čtrnácti svatých pomocníků nového chrámu Panny Marie. Tento světec se tak stal patronem města. V 17.–19. století byl sv. Ligurius ctěn v Itálii a byl mu zasvěcen kostel Santo Ligurio v Neapoli. [3] Vrcholu kultu dosáhl v roce 1874, kdy by zapsán do římského martyrologia pro celý římskokatolický svět, ale z následujících martyrologií byl pro nedostatek historických údajů vyškrtnut. [4]. Lokální a lidový kult světce v Polné zůstal. Svátek má 13. září. [5]
Na počest svatého Liguriáše se slaví pouť vždy druhou neděli v září, což je doba, kdy se na Vysočině sklízela mrkev, která se na tomto území hojně pěstovala před příchodem brambor (1780). Rozšířené pěstování této plodiny zavedl již o století dříve šlechtický rod Žejdliců ze Šenfeldu, aby zpestřil jídelníček chudého lidu,[1] dokonce ustanovil jeden „mrkvový den“ v týdnu, kdy se nesmělo jíst nic jiného.[6] Další výhodou bylo, že se lehce pěstovala, čímž usnadnila obyvatelstvu robotu. Majitelé domů podle tradice věší nad vchodovými dveřmi mrkev s pentlemi v národních barvách, pečou se místní koláče plněné mrkví zvané mrkvance či mrkvánky, což jsou buchty či koláče s mrkvovou náplní.[6]
Reference
editovat- ↑ a b Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 32–33
- ↑ PLAŠIL, Filip. Historie děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Polná: Nakladatelství Linda – Jan Prchal Polná, 2007. Kapitola Historie v datech, s. 7.
- ↑ Giovanni Battista MANSO: Vita, virtù, e miracoli principali di S. Patricia vergine, protettrice della citta e regno di Napoli, Napoli 1741, s. 130
- ↑ SALES-DOYÉ Franz von, Heilige und selige der römisch-katholischen Kirche, I. díl, Leipzig 1929, s. 693
- ↑ CHLUMSKÝ Jan (1812-1880): Světci k nám hovoří, dostupné online na webu catholica.cz [1]
- ↑ a b TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Polná: Freytag&Berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Polná, s. 206–209.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mrkvancová pouť na Wikimedia Commons