Mirošov
Mirošov (německy Miröschau) je město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží v lesní krajině při úpatí Brd, necelých osm kilometrů jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať Rokycany–Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žije přibližně 2 200[1] obyvatel.
Mirošov | |
---|---|
Kostel | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Rokycany |
Obec s rozšířenou působností | Rokycany (správní obvod) |
Okres | Rokycany |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°41′17″ s. š., 13°39′29″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 245 (2024)[1] |
Rozloha | 13,63 km²[2] |
Nadmořská výška | 457 m n. m. |
PSČ | 338 43 |
Počet domů | 710 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | náměstí Míru 53 Mirošov 338 43 Mirošov 1 mu@mirosov.cz |
Starosta | Vlastimil Sýkora |
Oficiální web: www | |
Mirošov | |
Další údaje | |
Kód obce | 559997 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.
Významnou roli ale Mirošov sehrál v době národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.
V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic.
V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv. Jakuba.
Během druhé světové války byl zde zřízen koncentrační a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).
V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Mirošov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[4] Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[5]
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 626 | 2 247 | 2 322 | 1 957 | 1 635 | 1 729 | 1 771 | 1 826 | 1 875 | 1 849 | 2 218 | 2 045 | 2 237 | 2 343 | 2 433 |
Počet domů | 145 | 200 | 222 | 213 | 202 | 224 | 279 | 341 | 357 | 388 | 470 | 554 | 583 | 653 | 710 |
Městská správa
editovatČásti města
editovat- Mirošov (k. ú. Mirošov a Mirošov v Brdech)
- Myť (k. ú. Mirošov)
V roce 1869 k městu patřily i Hrádek a Nová Huť a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 také Kakejcov, Kornatice, Mešno, Příkosice, Skořice, Štítov, Trokavec a Vísky.[8]
Městské symboly
editovatZnak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.[9]
Pamětihodnosti
editovat- Zámek Mirošov byl založen rodem Gryspeků v šestnáctém století jako renesanční tvrz. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z počátku dvacátých let osmnáctého století.[10]
- V severní části města se dochovalo tvrziště, které je pozůstatkem tvrze Dvorec ze čtrnáctého století. Ta zanikla na počátku husitských válek.[11] Na jejím místě roste památný strom Lípa na Purku.
- Kostel svatého Josefa na náměstí
- Kostel svatého Jakuba Většího na severozápadě katastru obce, u silnice mezi Mirošovem a Hrádkem
- Socha anděla
- Socha svatého Antonína Paduánského
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sousoší Piety
- Zájezdní hostinec na náměstí
- Sýpka se sochou anděla
- Mirošovské doly – těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo.
- Lípy u křížku
- U města rostl tzv. Mirošovský topol chráněný jako památný strom.
Významné osobnosti města
editovat- Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891, Kostelec nad Ohří – 15. srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik
- Karel Kašpar (16. května 1870, Mirošov – 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský
- Vojtěch Nejedlý (17. dubna 1772, Žebrák – 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
- ↑ katastrální území Mirošov v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 170, 370, 219, 245, 329, 463, 513, 568, 580, 623. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Udělené symboly – Mirošov [online]. 1994-05-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Mirošov – zámek, s. 212.
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Panská sídla v Mirošově. Ilustrace Milan Novobilský. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 20 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 5–6). S. 3–6.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirošov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Hory (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Mirošov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa Mirošova na webu ČÚZK
- Oficiální stránky
- Mirošov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)