Milan Pásek

český divadelní ředitel, filmový režisér, herec, profesor, režisér a vysokoškolský pedagog

Milan Pásek (29. května 1920 Brno[1]27. prosince 1990, Brno) byl český režisér, herec, divadelní ředitel a vysokoškolský pedagog.

Milan Pásek
Narození29. května 1920
Brno
Úmrtí27. prosince 1990 (ve věku 70 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materKonzervatoř Brno
Povoláníherec, pedagog, režisér, operní režisér, učitel a divadelní režisér
Oceněnízasloužilý umělec (1975)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a studium

editovat

Pocházel z rodiny divadelních ochotníků, byl nejstarším ze tří bratrů. Studoval na strážnickém gymnáziu, po náhlé smrti otce se rodina přestěhovala do Brna. Později zahájil studium práv, po uzavření vysokých škol Němci pokračoval ve studiu na brněnské konzervatoři (absolutorium 1943).[2] K jeho profesorům zde patřili např. Rudolf Walter a Zdenka Gräfová. Jako student účinkoval na školní scéně „Nový domov“ na Falkensteinerově ulici a statoval v zemské činohře Na Veveří. Zde poznal práci režisérů a herců Aleše Podhorského, Jana Škody, Josefa Skřivana, Jarmily Kurandové, Vlasty Fabianové, Karla Högera a dalších.[3]

Divadlo

editovat

Šlo o významnou osobnost českého divadla, neboť spoluzakládal Svobodné divadlo (1945) spolu s Rudolfem WalteremJiřím Krohou. Toto divadlo se stalo druhou profesionální scénou v Brně[4] a bylo pokračovatelem poloprofesionálního divadelního podniku Komorní hry Radosti ze života, který zahájil činnost dne 25. února 1942 z popudu R. Waltera, který byl vedoucím dramatického oddělení Státní konzervatoře hudby v Brně.[5] Walter tak reagoval na uzavření Zemského divadla 11. listopadu 1941.[6])

S Walterem působil rovněž v letech 19421944 v Beskydském divadle [7] v Hranicích. V roce 1945 Pásek přijal nabídku E. F. Buriana, tehdejšího ředitele Národního divadla v Brně, opustil místo ředitele ve Svobodném divadle [8] a v letech 19451953 byl uměleckým šéfem, režisérem a příležitostným hercem činohry brněnského Zemského/Státního divadla. V roce 1954 nastoupil v divadle v Novém Jičíně.[9]

Později působil v Divadle Vítězného února v Hradci Králové (ředitel a režisér 1954–1967)[10] a v letech 19671989 se vrátil do brněnského Divadla bratří Mrštíků na pozici jeho ředitele a režiséra.[2] Pedagogicky činný byl v oborech herectví a režie na konzervatoři i na JAMU.[11]

Působil jako tzv. experimentující režisér, hledal nové postupy a výrazové prostředky, včetně netradičního řešení divadelního prostoru (hlediště i jeviště).[12]

Jaromír Pásek (1924–1987), bratr Milana Páska, byl též spojený s divadlem. Působil jako herec a inscipient ve Státním divadle Brno.[zdroj?]

Divadelní režie, výběr

editovat

Reference

editovat
  1. Matrika 17382, sn. 67 [online]. MZA [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. 
  2. a b Český biografický slovník XX. století II, s. 521.
  3. Milan Pásek: Divadlo světlem a nadějí, In: František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 206–210.
  4. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 209.
  5. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 520–521.
  6. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 208, 388.
  7. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524.
  8. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 55–6, ISBN 978-80-200-1502-0.
  9. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 406, ISBN 978-80-200-1502-0.
  10. Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 206.
  11. Milan Pásek [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 
  12. František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 111, ISBN 80-85096-02-1.
  13. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 520, 526.
  14. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 388.

Literatura

editovat
  • František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 111, 121, 123, ISBN 80-85096-02-1
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 314, 359, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 206–210, 388
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 55–6, 74, 99, 104, 141, 187, 229, 230, 272, 317, 337–8, 356, 406, 446–7, 471, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 13, 173, 206–208, 213, 268–270, 286, 327, 350, 531.
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 524, 526, 536, 631–2
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 129–132.
  • Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 77, ISBN 80-903399-5-6
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 521. 

Externí odkazy

editovat