Wikipedie

Mikrovlnná trouba

kuchyňský spotřebič

Mikrovlnná trouba (též mikrovlnka) je kuchyňský elektrický přístroj pro tepelnou úpravu pokrmů. Pro ohřev je využíváno elektromagnetické záření generované magnetronem o frekvenci kolem 2,4 GHz (viz bezlicenční pásmo Wi-Fi), které otáčí molekulami vody nacházející se v ohřívaném pokrmu. Nárazy otáčejících se molekul vody do sousedních molekul způsobují vznik tepla (podobně jako například rychle kmitající molekuly plynů v ohni narážejí do molekul ohřívaného kovu nebo přímo jídla). Protože by mohlo dojít ohřevem ke vzniku spálenin, je mikrovlnka kovová (kov elektromagnetické záření nepropouští) a vypne se automaticky po otevření dvířek.

Mikrovlnná trouba

Historie

editovat

Jako první popsal princip oscilace magnetronu již v roce 1924 profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze August Žáček.[1][2][3] Využití zahřívání potravin tímto principem objevil Percy Spencer v roce 1945. První mikrovlnná trouba byla vyvinuta v USA koncem 40. let 20. století. V roce 1947 uvedla firma Raytheon na trh první komerčně využitelnou mikrovlnnou troubu.[4] Ta byla téměř dva metry vysoká, vážila kolem 400 kilogramů a stála 3000 dolarů. Vysloužila si přezdívku Radar range. Tyto první výrobky se používaly výlučně v restauracích, jídelních vagonech a oceánských parnících, tedy všude tam, kde bylo třeba rychle ohřát velká množství jídel.

První trouby určené pro domácnosti se však v prodeji objevily až v roce 1955. Stály kolem 1300 dolarů, ale stále byly pro průměrnou kuchyni velmi objemné. Díky japonskému vývoji menších magnetronů se první skutečně kompaktní mikrovlnky objevily až v roce 1967, tehdy stály těsně pod 500 dolarů. Od té doby se použití mikrovlnné trouby značně rozšířilo a doznala také několika technických vylepšení.

Československo

editovat

Roku 1962 byl v Československu ražen název magnetron gril,[5] ujalo se však pojmenování mikrovlnná trouba.[6]

Zahájení výroby tuzemské mikrovlnné trouby v podniku Elektro–Praga Hlinsko bylo v tisku avizováno na konec roku 1989.[7]

Technologie

editovat
 
Působení mikrovlny na molekulu vody

Tepelná úprava pokrmu je v mikrovlnné troubě prováděna za pomoci elektromagnetického záření obvykle s frekvencí 2,45 GHz tj. vlnovou délkou 12,24 centimetrů. Toto mikrovlnné záření je v pokrmu schopno rozkmitat částice, zejména molekuly vody, stejně jako při „klasických“ způsobech šíření tepla. Přitom mikrovlny pronikají dovnitř pokrmu, a tím dochází k relativně velmi rychlému zahřátí celku.

Mikrovlnné záření je generováno pomocí magnetronu a vyzařováno do ohřívacího prostoru. Ten má kovový povrch, kterým záření nemůže proniknout. Dvířka jsou pokryta kovovou mřížkou, jejíž otvory jsou mnohem menší než vlnová délka mikrovlnného záření, představuje proto skoro stejnou překážku pro vlny jako plný kov. Ohřívací prostor mívá rozměry odpovídající celým násobkům poloviny vlnové délky použitého záření, takže dochází ke vzniku stojatého vlnění. K nejúčinnějšímu ohřevu proto dochází v kmitnách vlnění. Aby byl ohřev pokrmů rovnoměrnější, umísťují se zpravidla na otočný podnos; otáčení zajišťuje, že kmitny postupně procházejí různými místy pokrmu.

Vliv mikrovlnného ohřevu na potraviny

editovat

O účincích netermálního vlivu na potraviny se pořád vede vědecká diskuze. Metastudie často ukazují na špatně nastavené podmínky experimentů a tedy na nízkou důvěryhodnost jejich závěrů.[8]

K tomu, aby např. došlo k změně molekul „jídla“, je potřeba ionizace a ionizující záření. Mikrovlnné záření je však zářením neionizujícím. Při ohřívání jídla dochází k degradaci vitamínů či aminokyselin. K těmto změnám však dochází i při ohřevu konvenčními metodami. Vysvětlení teorie vybuchujících vajec tvrdící, že je to ukázka škodlivosti na pokrm a člověka, je prosté. Objem vody a objem vodní páry, pocházející z totožného množství vody, je velice odlišný. Pára má několikrát větší objem, a proto dochází k expanzi, následnému úniku a proražení skořápky vajíčka. Proto ohříváme vejce v mikrovlnce pouze ve vodě.

Například, proteiny může netermálně ovlivnit ohřev v mikrovlnné troubě, ale ohřev klasickým způsobem způsobuje ještě větší změny.[9] Záření vysoké intenzity může měnit terciární strukturu bílkovin a tak i jejich funkčnost. Nicméně, tahle intenzita musí být násobně vyšší než generují běžné domácí spotřebiče.[8]

Působení mikrovln (vysokofrekvenčního pole) na člověka má také pouze tepelné účinky. Jediný prokázaný efekt je ohřátí tkáně .[10][11] Nicméně IARC od roku 2011 klasifikuje elektromagnetické záření za podezřelý karcinogen (skupina 2B).

Potraviny jsou ohřívány v nádobí. Vlivem ohřevu v mikrovlnné troubě ale dochází k většímu uvolňování chemických látek z těchto nádob. Týká se to například plastů[12][13] a to i těch určených pro použití v mikrovlnné troubě.[14]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Významné události v dějinách vědy a techniky v Českých zemích. www.quido.cz [online]. [cit. 2009-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-15. 
  2. ↑ Princip magnetronu. lucy.troja.mff.cuni.cz [online]. [cit. 2008-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-05. 
  3. ↑ Perly ĎR - objevy a vynálezy. perly.idnes.cz [online]. [cit. 2009-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-12. 
  4. ↑ Mikrovlnné trouby [online]. trouby.net [cit. 2012-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-05. 
  5. ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288585-archiv-ct24/222411058210001/cast/886284/ - Magnetron gril (1962) - Pomocníci v domácnosti - Archiv ČT24
  6. ↑ Např.: Kuchyně nedaleké budoucnosti. Lidová demokracie. 1969-06-14, s. 10. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0323-1143. 
  7. ↑ Bez převratných novinek. Rudé právo. 1989-05-03, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569. 
  8. ↑ a b Non-thermal effects of microwave and ohmic processing on microbial and enzyme inactivation: a critical review. www.sciencedirect.com [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Non-Thermal Effects of Microwave Oven Heating on Ground Beef Meat Studied in the Mid-Infrared Region by Fourier Transform Infrared Spectroscopy. www.tandfonline.com [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.icnirp.org [online]. [cit. 2011-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-20. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.szu.cz [online]. [cit. 2011-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  12. ↑ Microwave Heating Enhances the Migration Of Plasticizers out of Plastics. www.jstor.org [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Potential migration release of volatile compounds from plastic containers destined for food use in microwave ovens. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ Are Microwave-Safe Plastic Containers *Actually* Safe To Microwave?. www.mindbodygreen.com [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mikrovlnná_trouba&oldid=24456714“