Miguel Delibes

španělský spisovatel

Miguel Delibes Setién (17. října 1920 Valladolid[4]12. března 2010 tamtéž[5]) byl španělský romanopisec a od roku 1975 člen Španělské královské akademie.[6]

Miguel Delibes Setién
Narození17. října 1920
Valladolid
Úmrtí12. března 2010 (ve věku 89 let)
Valladolid
Příčina úmrtíkolorektální karcinom
Místo pohřbeníPanteón de Hijos Vallisoletanos Ilustres
PseudonymMax
Povoláníspisovatel, romanopisec, novinář, advokát a básník
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Alma materUniverzita ve Valladolidu
Žánrpoezie
Významná dílaEL HEREJE
El camino
Blahoslavení chudí duchem
Lovcův deník
OceněníNadalova cena (1947)
Fastenrathova cena (1957)
Cena kněžny asturské za literaturu (1982)
čestný doktor Univerzity ve Valladolidu (1983)
čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1987)
… více na Wikidatech
DětiMiguel Delibes de Castro
Germán Delibes de Castro
PříbuzníLéo Delibes (prastrýc)
Alicia Delibesová Liniersová (neteř)[1]
Jaime Gil de Biedma (bratrancův syn)[2][3]
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Zprvu se živil jako sloupkař a novinář v deníku El Norte de Castilla, které později řídil, dokud se postupně nezačal věnovat v první řadě svým románům. Delibes byl velkým znalcem kastilského rurálního prostředí, jeho flóry a fauny, a také příznivcem lovu.

Byl jedním z nejoceňovanějších španělských autorů doby po občanské válce (včetně Premio Nadal 1947 a Cervantesovy ceny 1993); množství jeho děl bylo zdramatizováno nebo sloužilo za předlohu filmovým projektům (např. dílo 'Blahoslavení chudí duchem').[7]

V roce 1946 se oženil s Ángeles de Castro,[8] se kterou měl sedm dětí.[9][10] Od roku 1998 trpěl rakovinou,[11] což mu znemožňovalo pokračovat v práci.

Díla přeložená do češtiny

editovat
  • Lovcův deník (Diario de un cazador; Praha, Odeon 1972); přel. Josef Forbelský
  • Můj synáček Sisí (Mi idolatrado hijo Sisí; Praha, Odeon 1978); přel. Olga Rychlíková
  • Pět hodin s Mariem (Cinco horas con Mario; Praha, Vyšehrad 1972; in: Pět hodin s Mariem / Blahoslavení chudí duchem, Odeon 1986); přel. Jana Novotná
  • Podobenství o trosečníkovi (Parábola del náufrago; Praha, Odeon 1986); přel. Blanka Stárková
  • Spor o hlas pana Caya (El disputado voto del seňor Cayo; Praha, Vyšehrad 1983); přel. Jana Novotná

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. Dostupné online. [cit. 2018-01-20].
  2. El Adelantado de Segovia. Segovia. 9. prosince 2020. Dostupné online.
  3. Dostupné online.
  4. MIGUEL DELIBES 1920-2010 | Especiales | elmundo.es [online]. www.elmundo.es [cit. 2015-12-30]. El Mundo. Dostupné online. 
  5. Literatur: Der spanische Autor Miguel Delibes ist tot [online]. ZEIT ONLINE [cit. 2015-12-30]. Die Zeit. Dostupné online. 
  6. Miguel Delibes Setién | Real Academia Española [online]. www.rae.es [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. 
  7. TKÁČOVÁ, Anna. iLiteratura - Delibes, Miguel [online]. iliteratura.cz [cit. 2015-12-30]. Dostupné online. 
  8. PAÍS, Ediciones El. Muere Miguel Delibes, alma del castellano [online]. EL PAÍS, 2010-03-12 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. PAÍS, Ediciones El. "Delibes gritaba: 'Soy el más feliz" [online]. EL PAÍS, 2010-08-28 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. Los hijos de Miguel Delibes ultiman la futura fundación del escritor. nortecastilla.es [online]. www.elnortedecastilla.es [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. 
  11. Muere Miguel Delibes | Cultura | elmundo.es [online]. www.elmundo.es [cit. 2015-12-30]. El Mundo. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat