Michael Matthews
Michael James Matthews (* 26. září 1990) je australský profesionální silniční a dráhový cyklista jezdící za UCI WorldTeam Team Jayco–AlUla.[6]
| Michael Matthews | |
|---|---|
.jpg) Matthews v roce 2022 | |
| Osobní informace | |
| Přezdívka | Bling |
| Celé jméno | Michael James Matthews |
| Datum narození | 26. září 1990 (34 let) |
| Místo narození | Canberra, Austrálie[1] |
| Stát |  Austrálie |
| Výška | 178 cm[1] |
| Hmotnost | 72 kg[1] |
| Týmové informace | |
| Současný tým | Team Jayco–AlUla |
| Disciplína | silniční cyklistika dráhová cyklistika |
| Role | jezdec |
| Typ jezdce | sprinter klasikář |
| Profesionální týmy | |
| 2009–2010 2011–2012 2013–2016 2017–2020 2021– | Team Jayco–Skins Rabobank[2] Orica–GreenEDGE[3] Team Sunweb[4] Team BikeExchange[5] |
| Úspěchy | |
Další
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa | ||
| zlato | 2010 Geelong | Silniční závod do 23 let |
| zlato | 2017 Bergen | Týmová časovka |
| stříbro | 2015 Richmond | Silniční závod |
| stříbro | 2018 Innsbruck | Týmová časovka |
| bronz | 2016 Dauhá | Týmová časovka |
| bronz | 2017 Bergen | Silniční závod |
| bronz | 2022 Wollongong | Silniční závod |
| bronz | 2022 Wollongong | Smíšená týmová štafeta |
Kariéra
editovatZačátky
editovatMatthews byl držitelem stipendia na Australském institutu sportu[7] a v roce 2010 se stal mistrem světa v silničním závodu do 23 let.[8]
V září 2010 bylo oznámeno, že Matthews podepsal dvouletý kontrakt s UCI ProTour týmem Rabobank od sezóny 2011.[2]
Orica–GreenEDGE (2013–2016)
editovatV srpnu 2012 bylo oznámeno, že Matthews podepsal víceletý kontrakt s UCI WorldTeamem Orica–GreenEDGE od sezóny 2013.[3]
V květnu 2014 byl Matthews jmenován na startovní listině Gira d'Italia 2014.[9] Se svým týmem Orica–GreenEDGE vyhrál úvodní týmovou časovku v Belfastu. Ve 2. etapě Matthews proťal cílovou pásku, také v Belfastu, na osmém místě, díky čemuž se posunul do čela celkového pořadí a po svém týmovém kolegovi Sveinu Tuftovi tak přebral růžový dres. Matthews pak vyhrál 6. etapu s cílem na Monte Cassino. Z Gira odstoupil po 10. etapě kvůli zdravotním potížím, které si způsobil pádem v 9. etapě.[10]
V roce 2015 Matthews vyhrál bodovací soutěž a etapu na etapovém závodu Paříž–Nice. Na monumentu Milán – San Remo získal třetí místo.[11] Další vítězství si pak připsal v úvodní etapě závodu Kolem Baskicka, kde vyhrál cílový sprint ze skupiny zhruba 50 jezdců po náročném dni ve zvlněném terénu.[12] Na klasice Brabantský šíp získal druhé místo poté, co vyhrál sprint o druhé místo a jen těsně nedojel přeživšího z úniku Bena Hermanse.[13] Na klasice Amstel Gold Race Matthews zaznamenal další pódiové umístění se svým třetím místem, které získal ze sprintu vedoucí skupiny bojující o vítězství.[14] Na etapovém závodu Tour de Suisse vyhrál čtvrtou etapu, když v závěrečném sprintu následoval Petera Sagana a v posledních metrech ho předjel.[15]
Na Tour de France 2016 vyhrál Matthews desátou etapu ze sprintu sedmičlenného úniku, čímž získal svou první etapu na Tour de France v kariéře a tím zkompletoval svou sbírku etapových vítězství na Grand Tours.[16]
Team Sunweb (2017–2020)
editovatV srpnu 2016 bylo oznámeno, že Matthews podepsal tříletý kontrakt s UCI WorldTeamem Team Giant–Alpecin, později přejmenovaném na Team Sunweb, od sezóny 2017.[4]
Matthews byl očekáván jako jeden z kandidátů na vítězství v bodovací soutěži na Tour de France 2017 a jeho šance se zvýšily po nehodě ve čtvrté etapě, v níž se zranil a následně ze závodu odstoupil Mark Cavendish a ze závodu byl diskvalifikován Peter Sagan, vítěz bodovací soutěže v předchozích 5 ročnících.[17] Matthews zvítězil ve čtrnácté etapě, která byla završena sprintem do kopce v cílovém městě Rodez.[18] V šestnácté etapě byl díky tempu Teamu Sunweb odpárán držitel zeleného dresu Marcel Kittel a Matthews, jenž byl na druhém místě za Kittelem v bodovací soutěži, vyhrál svou druhou etapu na této Tour.[19] V sedmnácté etapě měl Kittel nehodu a ze závodu odstoupil, čímž se Matthews dostal do zeleného dresu. Ten si udržel až do cíle v Paříži.[20]
V roce 2018 Matthews vyhrál jednodenní závod Grand Prix Cycliste de Québec před Gregem Van Avermaetem a Jasperem Stuyvenem.[21] O 2 dny později pak triumfoval na Grand Prix Cycliste de Montréal, kde v cíli přesprintoval Sonnyho Colbrelliho a Van Avermaeta.[22] Stal se tak historicky druhým závodníkem, jemuž se povedlo vyhrát obě Laurentiánské klasiky v jeden rok, po krajanu Simonu Gerransovi, jenž tohoto doublu dosáhl v roce 2014.[23] V roce 2019 vyhrál 2 etapy na závodu Volta a Catalunya[24][25] a v září zopakoval své vítězství na Grand Prix Cycliste de Québec.[26]
V roce 2020 získal Matthews třetí místo na monumentu Milán – San Remo, odloženém kvůli pandemii covidu-19 na srpen.[27] Později téhož měsíce vyhrál jednodenní závod Bretagne Classic Ouest–France ze sprintu malé čelní skupiny.[28] V říjnu 2020 byl Matthews jmenován na startovní listině odloženého Gira d'Italia 2020,[29] ale ze závodu byl nucen odstoupit poté, co byl před desátou etapou pozitivně otestován na onemocnění covid-19.[30]
Team BikeExchange (2021–)
editovatV srpnu 2020 bylo oznámeno, že Matthews podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem Mitchelton–Scott, později přejmenovaném na Team BikeExchange, od sezóny 2021 poté, co byl o rok dříve propuštěn z Teamu Sunweb, s nímž měl původně podepsán kontrakt i pro sezónu 2021.[5]
V roce 2021 získal Matthews několik kvalitních výsledků, jako například čtvrté místo na Amstel Gold Race, páté místo na Gent–Wevelgem a šesté místo na Milán – San Remo, ale nezískal žádné vítězství. Také se zúčastnil Tour de France, kde i přesto, že nevyhrál ani jednu etapu, získal druhé místo v bodovací soutěži. Na vítězného Marka Cavendishe ztratil 46 bodů.[31]
V roce 2022 získal Matthews své první vítězství po více než roce a půl, když vyhrál úvodní etapu závodu Volta a Catalunya s cílem v Sant Feliu de Guíxols.[32] Jeho vítězství však bylo zastíněno incidentem, jenž se stal v cílovém prostoru, při němž zkolaboval v etapě druhý Sonny Colbrelli kvůli srdečnímu záchvatu.[33] V červnu Matthews vyhrál bodovací soutěž na covidem-19 ovlivněné Tour de Suisse i přesto, že nevyhrál ani jednu etapu.[34] Na Tour de France získal Matthews 2 druhá místa ve 2 etapách, když ho v šesté etapě na cílovém stoupání v Longwy přesprintoval Tadej Pogačar a v osmé etapě ho na podobném dojezdu v Lausanne porazil Wout van Aert.[35] Ve čtrnácté etapě se Matthews dostal do 23-členného úniku, z něhož 50 km před cílem zaútočil a skupinu zredukoval na pouhé 4 závodníky. Na závěrečném stoupání dne Côte de la Croix Neuve se Matthewse držel už jen Alberto Bettiol, jenž na něj zaútočil. Matthews se ho ze začátku nebyl schopen držel, ale poté se vzchopil, Bettiola dojel a následně na něj zaútočil těsně pod vrcholem. V následném krátkém sjezdu si svůj náskok udržel a v cílové rovině umístěné na letišti v Mende tak mohl slavit své první etapové vítězství na Tour de France od roku 2017.[36]
Osobní život
editovatV srpnu 2015 si Matthews vzal za ženu svou slovenskou přítelkyni Katarínu Hajzerovou.[37]
Hlavní výsledky
editovat- 2008
- vítěz John Woodman Memorial
- Internazionale Bresciana
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz prologu a etapy 3b (ITT)
- Kolem řeky Murray
- vítěz 7. etapy
- GP Général Patton
- 2. místo celkově
- vítěz 2. etapy
- Mistrovství světa
- 8. místo silniční závod juniorů
- 2009
- Mistrovství Oceánie (listopad)
vítěz silničního závodu- vítěz silničního závodu do 23 let
- vítěz časovky do 23 let
- Mistrovství Oceánie (únor)
2. místo časovka
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod do 23 let
- 3. místo časovka do 23 let
- 2. místo Gran Premio della Liberazione
- Tour of Japan
- 9. místo celkově
- 2010
- Mistrovství světa
vítěz silničního závodu do 23 let
- Tour de Langkawi
- vítěz etap 1 a 3
- Thüringen Rundfahrt der U23
- vítěz 1. etapy (TTT)
- 2. místo Trofeo Banca Popolare di Vicenza
- 2. místo Ronde van Vlaanderen Beloften
- 2. místo Gran Premio della Liberazione
- Národní šampionát
- 3. místo silniční závod do 23 let
- 3. místo časovka do 23 let
- Tour of Japan
- 4. místo celkově
- vítěz 1. etapy (ITT)
- Tour of Wellington
- 5. místo celkově
- vítěz 4. etapy
- Ringerike GP
- 7. místo celkově
- vítěz etap 2 a 3
- Tour de l'Avenir
- 8. místo celkově
- 2011
- vítěz Rund um Köln
- Jayco Bay Cycling Classic
- vítěz 2. etapy
- Vuelta a Murcia
- vítěz 1. etapy
- Národní šampionát
- 3. místo časovka
- 3. místo Eschborn–Frankfurt City Loop
- Tour Down Under
- 4. místo celkově
- vítěz 3. etapy
- Delta Tour Zeeland
- 5. místo celkově
- 6. místo Grote Prijs Jef Scherens
- 2012
- vítěz Clásica de Almería
- Tour of Utah
vítěz bodovací soutěže- vítěz 3. etapy
- Tour Down Under
- 9. místo celkově
- 10. místo Brabantský šíp
- 2013
- Vuelta a España
- vítěz etap 5 a 21
- lídr po etapách 6 a 7
- Tour of Utah
vítěz bodovací soutěže- vítěz etap 2 a 4
- Národní šampionát
- 2. místo silniční závod
- 3. místo časovka
- 2. místo Vuelta a La Rioja
- 2014
- vítěz Vuelta a La Rioja
- Giro d'Italia
- vítěz etap 1 (TTT) a 6
- lídr
po etapách 2 – 7 - lídr
po etapách 2 – 7 - lídr
po etapách 6 – 7
- Vuelta a España
- vítěz 3. etapy
- lídr
po etapách 3 – 5 - lídr po 4. etapě
- Kolem Slovinska
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz 1. etapy (ITT)
- Kolem Baskicka
- vítěz 3. etapy
- 2. místo Brabantský šíp
- 6. místo Trofeo Ses Salines
- 7. místo Trofeo Palma
- 2015
- Giro d'Italia
- vítěz etap 1 (TTT) a 3
- lídr po etapách 2 a 3
- lídr po etapách 1 – 3
- Paříž–Nice
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz 3. etapy
- Tour of Alberta
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz 2. etapy
- Kolem Baskicka
- vítěz 1. etapy
- Tour de Suisse
- vítěz 4. etapy
- Mistrovství světa
2. místo silniční závod
- 2. místo Grand Prix Cycliste de Québec
- 2. místo Brabantský šíp
- 3. místo Milán – San Remo
- 3. místo Amstel Gold Race
- Tour de France
cena bojovnosti po 5. etapě
- 2016
- vítěz Vuelta a La Rioja
- Tour de France
- vítěz 10. etapy
- Paříž–Nice
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz prologu a 2. etapy
- Mistrovství světa
3. místo týmová časovka- 4. místo silniční závod
- 3. místo RideLondon–Surrey Classic
- 4. místo Bretagne Classic
- 4. místo Grand Prix Cycliste de Montréal
- 5. místo Brabantský šíp
- 5. místo Amstel Gold Race
- 5. místo Grand Prix Cycliste de Québec
- 2017
- Mistrovství světa
vítěz týmové časovky- 3. místo silniční závod
- Tour de France
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 14 a 16
- Kolem Baskicka
- vítěz 1. etapy
- Tour de Suisse
- vítěz 3. etapy
- 3. místo Grand Prix Cycliste de Québec
- 3. místo RideLondon–Surrey Classic
- 4. místo Lutych–Bastogne–Lutych
- 5. místo Bretagne Classic
- 8. místo Gent–Wevelgem
- 8. místo Grand Prix Cycliste de Montréal
- 9. místo UCI World Tour
- 10. místo Amstel Gold Race
- 2018
- vítěz Grand Prix Cycliste de Québec
- vítěz Grand Prix Cycliste de Montréal
- Tour de Romandie
- vítěz prologu
- Mistrovství světa
- 2. místo týmová časovka
- BinckBank Tour
- 2. místo celkově
- vítěz 7. etapy
- 2. místo Eschborn–Frankfurt
- 4. místo Bretagne Classic
- 5. místo Valonský šíp
- 7. místo UCI World Tour
- 7. místo Milán – San Remo
- 2019
- vítěz Grand Prix Cycliste de Québec
- Volta a Catalunya
vítěz bodovací soutěže- vítěz etap 2 a 6
- 4. místo Brabantský šíp
- 6. místo Kolem Flander
- 8. místo Valonský šíp
- 2020
- vítěz Bretagne Classic
- 3. místo Milán – San Remo
- Mistrovství světa
- 7. místo silniční závod
- 2021
- 4. místo Amstel Gold Race
- 5. místo Gent–Wevelgem
- 6. místo Milán – San Remo
- 6. místo Grosser Preis des Kantons Aargau
- 9. místo Eschborn–Frankfurt
- 2022
- Tour de France
- vítěz 14. etapy
- cena bojovnosti po 14. etapě
- Volta a Catalunya
- vítěz 1. etapy
- Tour de Suisse
vítěz bodovací soutěže
- 2. místo Grand Prix Cycliste de Québec
- Mistrovství světa
- 3. místo silniční závod
- 3. místo smíšená týmová štafeta
- 4. místo Milán – San Remo
- 4. místo Trofeo Pollença – Port d'Andratx
- 6. místo Trofeo Alcúdia – Port d'Alcúdia
- 6. místo Trofeo Playa de Palma
- 7. místo Amstel Gold Race
- 7. místo Brabantský šíp
- 2023
- Giro d'Italia
- vítěz 3. etapy
- Tour Down Under
- vítěz sprinterské soutěže
- Národní šampionát
- 3. místo silniční závod
- 3. místo Grand Prix Cycliste de Québec
- 4. místo Cadel Evans Great Ocean Road Race
- 4. místo Trofeo Matteotti
- 2024
- vítěz Gran Premio Castellón
Výsledky na Grand Tours
editovat| Grand Tour | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Giro d'Italia
|
— | DNF | DNF | — | — | — | — | DNF | — | — | 63 | — |
 Tour de France
|
— | — | 152 | 110 | 69 | DNF | 67 | — | 79 | 77 | — | 89 |
 Vuelta a España
|
110 | 75 | — | — | — | — | — | — | 70 | — | — |
Výsledky na klasikách
editovat| Monument | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Milán – San Remo | 107 | — | — | 78 | 3 | 59 | 12 | 7 | 12 | 3 | 6 | 4 | — |
| Kolem Flander | — | — | — | — | — | — | — | — | 6 | — | 21 | 11 | DNF |
| Paříž–Roubaix | — | — | — | — | — | — | — | — | — | NS | — | — | — |
| Lutych–Bastogne–Lutych | — | — | 128 | — | — | — | 4 | 63 | 35 | — | 19 | DNF | — |
| Giro di Lombardia | — | — | DNF | — | — | — | DNF | DNF | — | — | — | — | — |
| Klasika | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Omloop Het Nieuwsblad | — | — | DNF | — | — | — | — | DNF | 12 | — | — | — | — |
| Strade Bianche | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | DNF | — |
| E3 Harelbeke | — | — | — | — | — | — | — | 13 | — | NS | DNF | — | — |
| Gent–Wevelgem | 69 | — | — | — | — | — | 8 | 13 | — | — | 5 | — | — |
| Amstel Gold Race | — | — | DNF | 12 | 3 | 5 | 10 | 24 | 16 | NS | 4 | 7 | — |
| Valonský šíp | — | — | 112 | — | DNF | 21 | 67 | 5 | 8 | — | 21 | DNS | — |
| Clásica de San Sebastián | — | — | DNF | — | — | — | — | 55 | — | NS | — | DNF | DNF |
| Bretagne Classic | 134 | 48 | — | — | — | 4 | 5 | 4 | 14 | 1 | — | 27 | 12 |
| Grand Prix Cycliste de Québec | — | DNF | — | — | 2 | 5 | 3 | 1 | 1 | Nejelo se | 2 | 3 | |
| Grand Prix Cycliste de Montréal | — | 71 | — | — | 19 | 4 | 8 | 1 | 19 | 13 | 26 | ||
| — | Nezúčastnil se |
|---|---|
| DNF | Nedokončil |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Matthews (cyclist) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Michael Matthews » Team Jayco AlUla [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Matthews signs for Rabobank [online]. cyclingnews.com, 2010-09-10 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BENSON, Daniel. Michael Matthews signs for Orica-GreenEdge [online]. cyclingnews.com, 2012-08-15 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Michael Matthews move to Giant-Alpecin confirmed [online]. sbs.com.au, 2016-08-05 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Mitchelton-Scott announce Michael Matthews' return [online]. cyclingnews.com, 2020-08-31 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TEAM JAYCO ALULA [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-02. (anglicky)
- ↑ Australian Team for 2010 Commonwealth Games [online]. ausport.gov.au [cit. 2023-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-28. (anglicky)
- ↑ CLARKE, Les. Matthews' milestone makes history [online]. cyclingnews.com, 2010-10-01 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2014 » 97th Giro d'Italia (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Matthews withdraws from the Giro d'Italia [online]. cyclingnews.com, 2014-05-21 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Results: 2015 Milano-Sanremo [online]. velonews.com, 2015-03-22 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRATTINI, Kirsten. Matthews wins Pais Vasco opener [online]. cyclingnews.com, 2015-04-06 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FARRAND, Stephen. Hermans holds off pack for Brabantse Pijl win [online]. cyclingnews.com, 2015-04-15 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kwiatkowski sprints to first victory in rainbow jersey in Amstel Gold Race [online]. velonews.com, 2015-04-19 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARKE, Stuart. Michael Matthews wins stage four of the Tour de Suisse as crash delays Thomas [online]. cyclingweekly.com, 2015-06-16 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tour de France 2016: Michael Matthews pips Peter Sagan to clinch ‘dream’ stage win [online]. talksport.com, 2016-07-12 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBERTSHAW, Henry. Peter Sagan disqualified from Tour de France [online]. cyclingweekly.com, 2017-07-04 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WESTEMEYER, Susan. Tour de France: Matthews wins in Rodez as Froome moves into yellow [online]. cyclingnews.com, 2017-07-15 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tour de France 2017: Chris Froome retains lead as Michael Matthews takes second win [online]. bbc.co.uk, 2017-07-18 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ O'SHEA, Sadhbh. Tour de France: Roglic soars to victory in Serre Chevalier [online]. cyclingnews.com, 2017-07-19 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRATTINI, Kirsten. Matthews wins GP de Québec [online]. cyclingnews.com, 2018-09-07 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BENSON, Daniel. Matthews wins Grand Prix Cycliste de Montreal [online]. cyclingnews.com, 2018-09-09 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEE, Aaron S. Matthews back to his best after winning WorldTour weekend [online]. sbs.com.au, 2018-09-09 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BALLINGER, Alex. Michael Matthews sails to victory on stage two of Volta a Catalunya 2019 [online]. cyclingweekly.com, 2019-03-26 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Michael Matthews edges out Phil Bauhaus to win stage six of Volta a Catalunya 2019 [online]. cyclingweekly.com, 2019-03-30 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LONG, Jonny. Michael Matthews beats Peter Sagan to claim GP de Québec 2019 [online]. cyclingweekly.com, 2019-09-14 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FARRAND, Stephen. Matthews wins sprint for third at Milan-San Remo despite scraping Poggio wall [online]. cyclingnews.com, 2020-08-09 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BENSON, Daniel. Matthews wins Bretagne Classic - Ouest-France [online]. cyclingnews.com, 2020-08-25 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2020 » 103th Giro d'Italia (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GUL, Jonathon. Australian cyclist Michael Matthews was halfway through the Giro d'Italia when he tested positive for COVID-19 [online]. abc.net.au, 2020-10-22 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2021 » 108th Tour de France (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FLETCHER, Patrick. Volta a Catalunya: Michael Matthews secures first win for BikeExchange on stage 1 [online]. cyclingnews.com, 2022-03-21 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOTHERINGHAM, Alasdair. Colbrelli cleared to get back on bike as heart condition improves [online]. cyclingnews.com, 2022-04-28 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RYAN, Barry. Tour de Suisse: Geraint Thomas wins overall title [online]. cyclingnews.com, 2022-06-19 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEISLO, Laura. Tour de France: Van Aert surges to stage 8 victory in Lausanne [online]. cyclingnews.com, 2022-07-09 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Michael Matthews wins Stage 14 of the Tour de France; Jonas Vingegaard remains overall leader [online]. espn.com, 2022-07-16 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMITH, Sophie. Bling hopes for Sweet Virginia [online]. sbs.com.au, 2015-08-08 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Matthews na Wikimedia Commons