Falešní přátelé

Jako falešní přátelé nebo též zrádná slova se v jazykovědě označují slova nebo slovní spojení, která v různých jazycích stejně nebo podobně znějí, ale mají různé významy. To působí potíže studentům a méně zkušeným překladatelům.

Rozlišují se mezijazyková homonyma, kdy výrazy znějí nebo se píší stejně, a mezijazyková paronyma, kdy jsou si výrazy jen podobné, ale ne zcela stejné.

Původ výrazu

Výraz falešní přátelé je překladem původního francouzského termínu faux amis, který užili autoři Maxime Kœssler a Jules Derocquigny v publikaci Les Faux amis; ou, Les pieges du vocabulaire anglais (conseils aux traducteurs), tj. česky Falešní přátelé aneb Pasti anglického slovníku (rady překladatelům), která vyšlá roku 1928.^[1] Tento neologismus se rozšířil mezi lingvisty a překladateli, v jiných jazycích než francouzštině jsou též užívány jeho překlady (např. False Friends v angličtině).

Volný český překlad Zrádná slova použil Otomar Radina pro publikaci Zrádná slova ve francouzštině (vyšlo poprvé 1975). Příbuzný název nesou obdobné příručky Zrádná slova v němčině a polštině (1987, 1992), Zrádná slova v angličtině (1990, 1996), Zrádná slova v němčině (2006), Zrádná slova v ruštině (2015) a Zrádná slova v hospodářské němčině (2018).

Absolutní a částečně zrádná slova

Jako absolutní zrádná slova je možno označit taková, která nikdy nelze použít tak, že slovo v jednom jazyce přeložíme slovem druhým. České exekutor má jiný význam, než anglické executor (vykonávatel závěti) a francouzské exécuteur (kat, popravčí). Takové případy jsou vzácné, protože slovo mívá obvykle více významů, z nichž jen jeden vylučuje překlad jeho jazykovým protějškem.

Častěji se jedná o případy, kdy slovo má několik významů, z nichž jeden nelze použít pro překlad podobně znějícím slovem v druhém jazyce. Slova jsou pak „zrádná“ jen částečně. Např. české slovo fronta má překladovou obdobu ve francouzštině front pro oblast vojenství, případně v politice. Pro frontu jako řadu čekajících osob odpovídá francouzský překlad queue nebo file d'attente.^[2]

Příklady

Čeština a angličtina

Česky kontrolovat – anglicky to control: podobnost obou slov svádí jedno slovo automaticky překládat druhým, správný překlad slova kontrolovat do angličtiny však nejčastěji je to check, zatímco sloveso to control má základní význam řídit nebo ovládat.
Česky aktuální – anglicky actual: správný překlad anglického slova actual do češtiny je nejčastěji skutečný, pouze v určitém kontextu to lze přeložit také jako aktuální. České slovo aktuální se zpravidla překládá jako current, up-to-date.
Česky host – anglicky host: host v angličtině znamená hostitel.
Česky guma – anglicky gum: gum znamená v angličtině žvýkačka nebo dáseň. Guma se anglicky řekne rubber.
Česky bilion – anglicky (USA) billion: billion neznamená v americké angličtině 10¹² ale 10⁹, tedy miliardu.

Čeština a francouzština

Absolutní

Česky trafika – francouzsky trafic: správný překlad do francouzštiny je bureau de tabac či pro prodejnu tisku Maison de la presse; francouzskému trafic odpovídá české šmelina nebo nelegální obchod, v jiné souvislosti též provoz, doprava

Částečné

Česky raketa – francouzsky raquette: správný překlad do francouzštiny slovem raquette je pro tenisovou raketu; pro meziplanetární raketu se používá fusée^[3]

Čeština a chorvatština

Česky listopad – chorvatsky listopad: listopad v chorvatštině znamená říjen, kdežto listopad se chorvatsky řekne studeni
Česky srpen – chorvatsky srpanj: srpanj v chorvatštině znamená červenec, kdežto srpen se chorvatsky řekne kolovoz
Česky rok – chorvatsky rok: rok v chorvatštině znamená lhůta, kdežto rok se chorvatsky řekne godina
Česky slovo – chorvatsky slovo: slovo v chorvatštině znamená písmeno, kdežto slovo se chorvatsky řekne reč nebo riječ
Česky hodina – chorvatsky godina: godina v chorvatštině znamená rok, kdežto hodina se chorvatsky řekne sat
Česky čáp – chorvatsky čap: čap v chorvatštině znamená volavka, kdežto čáp se chorvatsky řekne roda
Česky sud – chorvatsky sud: sud v chorvatštině znamená soud, kdežto sud se chorvatsky řekne bačva
Česky mrak – chorvatsky mrak: mrak v chorvatštině znamená tma, kdežto mrak se chorvatsky řekne oblak
Česky kreveta – chorvatsky kreveta: kreveta je v chorvatštině množné číslo slova krevet, které znamená postel, kdežto kreveta se chorvatsky řekne škamp
Česky jako – chorvatsky jako: jako v chorvatštině znamená velmi, kdežto jako se chorvatsky řekne kao
Česky plivat – chorvatsky plivati: plivati v chorvatštině znamená plavat, kdežto plivat se chorvatsky řekne pljuvati
Česky zakázat – chorvatsky zakazati: zakazati v chorvatštině znamená naplánovat, kdežto zakázat se chorvatsky řekne zabraniti či zabranjivati
Česky volit – chorvatsky voliti: voliti v chorvatštině znamená milovat, kdežto volit se chorvatsky řekne izabrati
Česky kruh – chorvatsky kruh: kruh v chorvatštině znamená chléb, kdežto kruh se chorvatsky řekne krug
Česky zrak – chorvatsky zrak: zrak v chorvatštině znamená vzduch, kdežto zrak se chorvatsky řekne vid
Česky hledat – chorvatsky gledati: gledati v chorvatštině znamená sledovat, kdežto hledat se chorvatsky řekne tražiti
Česky pravda – chorvatsky pravda: pravda v chorvatštině znamená spravedlnost, kdežto pravda se chorvatsky řekne istina
Česky nápad – chorvatsky napad: napad v chorvatštině znamená útok, kdežto nápad se chorvatsky řekne pomisao
Česky zatím – chorvatsky zatim: zatim v chorvatštině znamená potom, kdežto zatím se chorvatsky řekne još nebo u međuvremenu
Česky úžasný − chorvatsky užasan: užasan v chorvatštině znamená hrozný, kdežto úžasný se chorvatsky řekne nevjerojatan
Česky strava – chorvatsky strava: strava v chorvatštině znamená strach, kdežto strava se chorvatsky řekne hrana
Česky hrana − chorvatsky hrana: hrana v chorvatštině znamená jídlo či strava, kdežto hrana se chorvatsky řekne rub
Česky rub − chorvatsky rub: rub v chorvatštině znamená hrana či okraj, kdežto rub se chorvatsky řekne stražnja strana
Česky pokojný – chorvatsky pokojni: pokojni v chorvatštině znamená zesnulý, kdežto pokojný se chorvatsky řekne miran
Česky popis – chorvatsky popis: popis v chorvatštině znamená seznam, kdežto popis se chorvatsky řekne opis
Česky opis – chorvatsky opis: opis v chorvatštině znamená popis, kdežto opis se chorvatsky řekne kopija
Česky vrah – chorvatsky vrag: vrag v chorvatštině znamená ďábel, kdežto vrah se chorvatsky řekne ubojica
Česky závodník – chorvatsky zavodnik: zavodnik v chorvatštině znamená svůdce, kdežto závodník se chorvatsky řekne suparnik
Česky frajer – chorvatsky frajer: frajer v chorvatštině znamená blbec či trapák, kdežto frajer se chorvatsky řekne kicoš
Česky stanovat – chorvatsky stanovati: stanovati v chorvatštině znamená bydlet, kdežto stanovat se řekne kampirati
Český vítěz – chorvatsky vitez: vitez v chorvatštině znamená rytíř, kdežto vítěz se chorvatsky řekne pobjednik

Čeština a ruština

České vor – ruské вор [vor] v ruštině znamená zloděj.
České plot – ruské плот [plot] v ruštině znamená vor, plot je rusky забо́р [zabor]
České trup – ruské труп [trup] v ruštině znamená mrtvola.
České olovo – ruské олово [ólovo] v ruštině znamená cín, olovo je rusky свинец [sviněc]
České střela – ruské стрела [strelá] znamená šíp, střela je rusky пуля [pulja]
České šíp – ruské шип [šip] znamená trn
Ruské родина [ródina] – česky vlast
Ruské ужасный [užásnyj] – česky děsivý, úžasný je rusky изумительный [izumitěl'nyj]
Ruské живот [živót] – česky břicho (ve starší češtině se rovněž používal výraz „život“ pro břicho); naopak české život se řekne rusky жизнь [žizň], což může připomínat české žízeň
Ruské красный [krásnyj] – česky červený
Ruské бухать [bucháť] – česky chlastat

Čeština a slovenština

Česky kel – slovensky kel: kel ve slovenštině znamená kapusta.
Česky kapusta – slovensky kapusta: kapusta ve slovenštině (a v polštině) znamená zelí.
Česky horký – slovensky horký: horký ve slovenštině znamená hořký. Horký se slovensky řekne slovem horúci.
Česky stávka – slovensky stávka: stávka ve slovenštině znamená sázka.
Česky drozd – slovensky drozd: drozd ve slovenštině znamená kos.
Česky kouřit – slovensky kúriť: kúriť ve slovenštině znamená topit (vyrábět teplo).
Česky řád – slovensky riad: riad ve slovenštině znamená nádobí. Slovensky řád se řekne poriadok.
Česky sprostý – slovensky sprostý: sprostý ve slovenštině znamená hloupý nebo pitomý (ve starší češtině se rovněž používal výraz sprostý ve významu prostý, viz např. spojení sprostý lid)
Česky chudý – slovensky chudý: chudý ve slovenštině (a v moravských nářečích) znamená hubený.
Česky osa – slovensky osa: osa ve slovenštině znamená vosa.

Čeština a polština

Česky statek – polsky statek: statek v polštině znamená loď.
Česky dobytek – polsky dobytek: dobytek v polštině znamená výdobytek, zatímco dobytek se polsky řekne bydło.
Česky kantor – polsky kantor: kantor v polštině znamená směnárna.
Česky květen – polsky kwiecień: kwiecień v polštině znamená duben, zatímco květen se polsky řekne maj.
Česky pivnice – polsky piwnica: piwnica v polštině znamená sklep, zatímco pivnice se polsky řekne piwiarnia.
Česky sklep – polsky sklep: sklep v polštině znamená obchod.
Česky zápach – polsky zapach: zapach v polštině znamená vůně, zatímco zápach se polsky řekne smród.
Česky čerstvý – polsky czerstwy: czerstwy v polštině znamená starý nebo oschlý, zatímco čerstvý se polsky řekne świeży.
Česky ostatní – polsky ostatni: ostatni v polštině znamená poslední, zatímco ostatní se polsky řekne pozostały.
Česky chyba – polsky chyba: chyba v polštině znamená asi, zatímco chyba se polsky řekne błąd.
Česky ústava – polsky ustawa: ustawa v polštině znamená zákon, zatímco ústava se polsky řekne konstytucja.
Česky jahoda – polsky jagoda: jagoda v polštině znamená bobule, zatímco jahoda se polsky řekne truskawka.
Česky bydlo – polsky bydło: bydło v polštině znamená skot.
Česky stolec – polsky stolec: stolec v polštině znamená výkal, zatímco stolec se polsky řekne stolica.
Česky myslivec – polsky myśliwiec: myśliwiec v polštině znamená stíhačka, zatímco myslivec se polsky řekne myśliwy.
Česky droga – polsky droga: droga v polštině znamená cesta, silnice, dráha, zatímco droga se polsky řekne narkotyk, hovorově drag
Česky bezcenný – polsky bezcenny: bezcenny v polštině znamená neocenitelný, zatímco bezcenný se polsky řekne bezwartościowy

Čeština a slovinština

slovinsky otrok – česky dítě
slovinsky kaditi – česky kouřit
slovinsky moč – česky síla
slovinsky zrak – česky vzduch

Čeština a bulharština

České napravo – bulharské направо: направо v bulharštině znamená rovně.
České luk – bulharské лук: лук v bulharštině znamená cibule.
České žiletka – bulharské жилетка: жилетка v bulharštině znamená vesta.
České hodina – bulharské година: година v bulharštině znamená rok.
České brzo – bulharské бързo: бързо v bulharštině znamená rychle.

Čeština a makedonština

České hodina – makedonské година: година v makedonštině znamená rok.
České brzo – makedonské брзо: брзо v makedonštině znamená rychle.

Čeština a ukrajinština

České buchta – ukrajinské бухта: бухта v ukrajinštině znamená zátoka.
České veselka – ukrajinské веселка: веселка v ukrajinštině znamená duha.
České vila – ukrajinské вила: вила v ukrajinštině znamená vidle.

Čeština a rumunština

České prdele (nářečně i perdele) – rumunské perdele: obojí je množné číslo, ovšem rumunské perdele je od slova perdea = závěs, záclona

Odkazy

Reference

↑ GUTKNECHT, Christoph. The Handbook of Linguistics. [s.l.]: Blackwell Publishers, 2001. Dostupné online. Kapitola “False friends” in the linguistic literature, s. 698. (anglicky)
↑ MEUNIER, Benoit. Zrádná slova ve francouzštině. [s.l.]: Leda, 2016. ISBN 978-80-7335-414-5. Kapitola Mohoznačnost a částečně zrádná slova, s. 8.
↑ MEUNIER, Benoit. Zrádná slova ve francouzštině. [s.l.]: Leda, 2016. ISBN 978-80-7335-414-5. S. 307, 251.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu falešní přátelé na Wikimedia Commons
Úložiště vzdělávacích materiálů Falešní přátelé ve Wikiverzitě
Falešní přátelé – zrádná slova formou kvízů v různých jazycích
Kategorie Přílohy:Falešní přátelé ve Wikislovníku
ONDREJÁT, Martin. Faux amis 1. Neviditelný pes [online]. 2004-09-01 [cit. 2021-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-07.

[1] GUTKNECHT, Christoph. The Handbook of Linguistics. [s.l.]: Blackwell Publishers, 2001. Dostupné online. Kapitola “False friends” in the linguistic literature, s. 698. (anglicky)

[2] MEUNIER, Benoit. Zrádná slova ve francouzštině. [s.l.]: Leda, 2016. ISBN 978-80-7335-414-5. Kapitola Mohoznačnost a částečně zrádná slova, s. 8.

[3] MEUNIER, Benoit. Zrádná slova ve francouzštině. [s.l.]: Leda, 2016. ISBN 978-80-7335-414-5. S. 307, 251.

[1]

[2]

[3]