Mayerův vztah

souvislost mezi molárními tepelnými kapacitami ideálního plynu

Mayerův vztah popisuje souvislost mezi tepelnými kapacitami při konstantním tlaku a konstantním objemu. Je pojmenován po svém objeviteli, německém fyzikovi Juliu von Mayerovi.

Pro ideální plyn má známý tvar:

,

kde je molární plynová konstanta (přibližně 8,314 J·K−1·mol−1) a (resp. ) je molární tepelná kapacita při konstantním tlaku (resp. objemu).

Obecněji pro jednosložkový termodynamický systém s konstantním počtem částic (např. jednosložkový Van der Waalsův plyn) platí:

,

kde:

  • (resp. ) je tepelná kapacita systému při konstantním tlaku (resp. objemu),
  • je teplotní roztažnost,
  • je izotermická stlačitelnost,
  • a jsou objem a termodynamická teplota.

Odvození[1]

editovat

Dle definice tepelné kapacity platí:

 ,

kde   je entalpie,   je vnitřní energie,   je tlak a   je objem. Využíváme   a  . Vnitřní energii můžeme vyjádřit jako funkci teploty a objemu:  , kde vztah   odpovídá termické stavové rovnici daného systému:

 .

Po dosazení do výrazu výše dostaneme:

 .

Z diferenciálu vnitřní energie   dostáváme:

 ,

s využitím Maxwellovy relace pro volnou energii po dosazení obdržíme:

 .

Zbývá použít vzorec pro derivaci implicitní funkce a po úpravách dostáváme:

 ,

což odpovídá hledanému vztahu. Speciálně pro ideální plyn můžeme derivovat vztahy vyplývající z termické stavové rovnice   (  je látkové množství):

 ,

vydělením této rovnice látkovým množstvím získáme výsledný Mayerův vztah pro molární tepelné kapacity ideálního plynu:

 .

Reference

editovat
  1. NOVÁK, Josef. Fyzikální chemie I. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 1999. 229 s. ISBN 80-7080-360-6. S. 109–110. 

Související články

editovat