Maxmilian Pilát
Maxmilian Pilát, též Maxmilián Pilát (1. prosince 1861 (Brno) Heršpice[1] – 16. prosince 1928 Brno[2][3]), byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za agrárníky.
Maxmilian Pilát | |
---|---|
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1913 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | agrární strana |
Narození | 1. prosince 1861 Heršpice Rakouské císařství |
Úmrtí | 16. prosince 1928 (ve věku 67 let) Brno Československo |
Děti | František Pilát |
Profese | pedagog |
Commons | Maxmilian Pilát |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatPo ukončení základní školní docházky absolvoval středoškolská studia v Čáslavi. V roce 1881 pak složil v Praze odloženou maturitní zkoušku. Téhož roku nastoupil jako učitel do rodných Heršpic. V roce 1886 přešel na místo učitele na nově zřízené obecné škole v Bystřičce na Valašsku. Roku 1892 se s rodinou přestěhoval do Liptálu, kde dále působil jako učitel. Zde se začal veřejně a politicky angažovat. Byl členem obecního zastupitelstva. Působil v místním evangelickém sboru. Zasedal v přípravném výboru pro založení hasičského sboru v Liptále. Spoluzakládal rovněž místní pobočku Sokola. Ve volném čase se zabýval včelařstvím.[4]
Od počátku 20. století byl aktivní v agrárním hnutí. V zemských volbách roku 1906 za agrárníky úspěšně kandidoval do moravského zemského sněmu a usedl do něj tak jako jeden z 15 českých agrárních poslanců.[4] Reprezentoval českou kurii venkovských obcí, obvod Vsetín.[5] Byl stoupencem mladého křídla strany okolo Františka Staňka. Na sněmu se věnoval otázkám školství, zemědělství a podporoval rozvoj silniční sítě. V zemských volbách roku 1913 kandidoval, ale nebyl zvolen. Kandidoval i do rakouské Říšské rady ve volbách roku 1911, ale porazil ho kandidát katolického tábora Josef Kadlčák.[4]
Během října 1918 se angažoval při přebírání moci na Vsetínsku a byl členem tamního okresního národního výboru.[4] Od roku 1918 do roku 1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění[6] za Republikánskou stranu československého venkova (od roku 1922 Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu). Mandátu se ujal v listopadu 1918. Byl profesí ředitelem škol.[7]
Roku 1920 odešel do penze. Přesídlil do Brna.[4] Až do závěru života byl tajemníkem agrární strany v Brně. Zemřel v prosinci 1928 v brněnské nemocici.[3]
Jeho syn František Pilát pracoval ve Filmových ateliérech Baťa Zlín. Spolupracoval na počátečních filmech s Otakarem Vávrou. Později zastával vedoucí funkce v československém filmu po roce 1945.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu českobratrská církev evangelická (helvétské vyznání) Klobouky u Brna
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b Úmrtí bývalého poslance. Národní listy. Prosinec 1928, roč. 68, čís. 290, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Hala, Jiří: Antonín Hulka a Maxmilián Pilát, poslanci z Valašska [online]. is.muni.cz [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Maxmilian Pilát [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilian Pilát na Wikimedia Commons
- Maxmilian Pilát v Revolučním národním shromáždění