Maserati 4CLT

Maserati 4CLT byl jednosedadlový závodní vůz vyráběný firmou Maserati v letech 1948-1950. Jeho konstruktéři Ernesto Maserati a Alberto Massimini vyšli z vozu Maserati 4CL. Každý rok po dobu jeho výroby docházelo k určitým změnám, proto se za označení 4CLT vkládá ještě /rok výroby (pouze poslední dvě číslice).

Maserati

Maserati 4CLT/48
Kategorie	Formule 1
Konstruktér	Ernesto Maserati
Technická specifikace
Motor	Maserati čtyřválcový
Závodní historie
První start	1948
Poslední start	1950

Model vozu Maserati 4CLT vychází koncepčně ze svého předchůdce Maserati 4CL. Ernesto Maserati značně zeštíhlil trubkovitou příď vozu a zcela přepracoval motor, který vybavil demontovatelnou klikovou hřídelí na válečkových ložiscích. Motor také disponoval dvěma kompresory což vozu umožňovalo dosahovat rychlosti okolo 260 km/h. Poprvé tento vůz představil Luigi Villoresi v závodě Temporada Argentine v roce 1947. Pro následující rok se koncepce celého vozu modifikovala, listové pružiny nahradil hydraulický tlumič a rychlost vozu vzrostla na 270 km/h. Vůz označený jako 4CLT/48, poprvé debutoval v Grand Prix San Rema 1948.

Jednotlivé typy

Stáj Maserati přicházela každý rok s určitým technickým vylepšení, tato vylepšení však nebyla příliš velká a v rozdíly mezi jednotlivými typy jsou poměrně malé. Jednotlivé typy jsou označovány základním označením 4CLT a za něj se pak přidávají /poslední dvě číslice z letopočtu, kdy byl typ uveden do provozu (respektive v kterém roce byla jeho hlavní závodní činnost).

4CLT/48 Sanremo

První varianta tohoto vozu získala přezdívku podle svého debutu na Grand Prix San Rema 1948, kde dokázala zvítězit. Jezdci Villoresi a Reg Parnell dokázali ještě zvítězit v pěti závodech této sezóny. Automobily Maserati 4CLT/48 se pak objevovaly na závodech celkem pravidelně, v roce 1950 s tímto vozem Louis Chiron získal třetí místo na Grand Prix Monaka. Poslední závodem pro 4CLT/48 byla Grand Prix Itálie 1955, kam se nedokázaly kvalifikovat.

4CLT/49

U tohoto typu došlo k relativně malým úpravám v kabině pilota, dále byly upraveny brzdové bubny a přepínání na chlazení. Trio jezdců Alberto Ascari, Luigie Villoresi a Reg Parnell se spojili s Juanem Manuelem Fangio a Toulo de Graffenriedem a dokázali získat devět z prvních patnácti závodů roku 1949, včetně Grand Prix Velké Británie. Druhá polovina závodů však byla výrazně méně úspěšná a Maserati dokázalo vyhrát jen tři závody.

4CLT/50

V roce 1950 zavedla FIA mistrovství světa Formule 1. V tomto roce došlo ke zlepšení vozů Ferrari, Talbot a Alfy 158, což donutilo Maserati vylepšit motor a pokusit se snížit celkovou váhu vozu. Tyto úkoly se sice podařilo splnit a celková váha vozu klesla o deset kilogramů, což spolu s vylepšením motoru vedlo k tomu, že vůz byl konkurenceschopný. Jeho slabinou však byla vysoká poruchovost motoru a tak přes některé úspěchy mimo formuli 1 se největším úspěchem stalo třetí místo ve Velké ceně Monaka. Jezdci Princ Bira a Louis Chiron se umístili na osmém a devátém místě se čtyřmi a pěti body, což Maserati považovalo za neúspěch.

Platé 4CLT

Za vznikem tohoto typu stojí Enrico Platé, který pochopil, že Maserati 4CLT není vhodné (resp. je zastaralé) pro seriál Formule 1 a rozhodl se ho přestavět pro Formuli 2.

Technické údaje

• Motor: Maserati
  • Řadový
  • 4 válce
  • Objem: 1491 cc
  • Výkon: 194 kW
  • Otáčky: 7 000 min
• Rychlost: 270 km/h
• Palivo: Schell
• Hmotnost: 630 kg
• Pneumatiky: Pirelli

Piloti

• Princ Bira - 8. místo 1950 - 5 bodů
• Louis Chiron - 9. místo 1950 - 4 body
• Toulo de Graffenried - bez bodů
• Reg Parnell - bez bodů
• Jose Froilan Gonzalez - bez bodů
• David Hampshire - bez bodů
• David Murray - bez bodů
• Nello Pagani - bez bodů
• Paul Pietsch - bez bodů
• Franco Rol - bez bodů

Statistika

• 11 Grand Prix
• 0 vítězství - nejlépe 3. místo Chiron při Grand Prix Monaka 1950
• 0 pole positions
• 0 nejrychlejších kol
• 9 bodů
• 1 x podium
• 1 x 1. řada

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maserati 4CL and 4CLT na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maserati 4CLT na Wikimedia Commons
• Obrázky 4CLT^{[nedostupný zdroj]}
• Maserati-Platé F2^{[nedostupný zdroj]}