Masarykovo náměstí (Děčín)

náměstí v Děčíně

Masarykovo náměstí je veřejné prostranství v Děčíně, v okrese Děčín v Ústeckém kraji, které dříve tvořilo centrum města. Je dlouhé 125 metrů a široké 77 metrů. Před první světovou válkou se náměstí jmenovalo „Tržní“, neboť se zde pořádaly řemeslné a farmářské trhy. Tyto trhy také několikrát navštívil během svých pobytů v saské obci Žandov pozdější prezident T. G. Masaryk. Tam ho také (26. července 1914) zastihla zpráva o vyhlášení první světové války.

Masarykovo náměstí v Děčíně
Děčínské Masarykovo náměstí v srpnu 2024
Děčínské Masarykovo náměstí v srpnu 2024
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoDěčín
Městská částDěčín I-Děčín
Poloha
Napojené uliceŘetězová
Radniční
Lázeňská
Myslbeková
Plavební
28. října
Historie
Pojmenováno poTomáš Garrigue Masaryk
Starší názvyTržní náměstí
Další údaje
Typnáměstí
Délka125 m
Šířka77 m
Kód ulice88757
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis náměstí

editovat

Náměstí je obklopeno měšťanskými domy, které jsou postaveny převážně ve slohu severské renesance. Tyto domy byly majetkem pánů z Bünau. Zdobné portály odrážely bohatství tehdejších majetných měšťanů. V 60. letech 20. století, tedy v období panelové výstavby, byla severní strana domů stržena a s nimi byl zničen i starý Wernerovský dům, který naposledy sloužil jako hotel Praha. Gotickou Madonu, která zdobila jeho průčelí, se podařilo zachovat a je uložena v okresním muzeu. V důsledku demolic po roce 1960 a dalšími nevhodnými zásahy v době normalizace bylo náměstí – jako centrální městský prostor – závažně narušeno.[1]

 
Secesní kašna na Masarykově náměstí v r. 2012

V okolí náměstí stálo dříve několik pěkných kašen. Na samotném náměstí pak byly od 14. století další dvě a v roce 1509 byla postavena kašna další. Barokní osmiboká kašna dosud stojí poblíž kostela svatého Václava a Blažeje. Roku 1907 byla postavena uprostřed náměstí secesní kašna od Rudolfa Weyra, která má pravoúhlou nádrž, kamenný základ a vyrůstají z ní pařezy s větvemi držící okrouhlou mísu. Na kašně se původně nalézalo šest bronzových figur (dřevorubce, jeho dcery, spícího trpaslíka, dvou krkavců a na vrcholu Labské víly), znázorňujících pověst o prameni v Loubské rokli. Tyto sochy byly zrekvírovány za druhé světové války. Později byla vrcholová socha Labské víly nahrazena pískovcovým květem, který je v současnosti (2016) odstraněn a uvažuje se o rekonstrukci a instalaci replik původních plastik. To je ztíženo tím, že se nedochovala, kromě nepříliš kvalitních fotografií, žádná dokumentace.

Loretánská kaple

editovat

V letech 16681670 byla postavena loretánská kaple s hraběcí hrobkou Thunů. Kapli nechal postavit Maxmilián hrabě Thun a svou velikostí a monumentálností se stala dominantou celého náměstí. Kaple byla chráněna topoly a obklopovala ji balustráda a ozdobné sochy. Rostoucí provoz ve městě však měl za následek likvidaci památky a ta musela být v roce 1885 stržena. Ještě před stržením stavby však byla supraporta (tedy zdobený vnitřek pole nad vchodem do kaple) přenesena z podnětu místodržícího Thuna na hospodářskou budovu zámku v Jílovém u Děčína, kde je zachována. Další prvky kaple byly použity při výstavbě tehdejších nových domů v Děčíně.[2][3]

Reference

editovat
  1. Masarykovo náměstí. Děčín [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 140764 : zámek Jílové. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. (foto na str.44)

Externí odkazy

editovat