Malá dunajská nížina

středoevropská nížina
(přesměrováno z Malá dunajská kotlina)

Malá dunajská nížina, dříve také Malá uherská nížina (maďarsky Kisalföld, slovensky Malá dunajská kotlina, německy Kleine Ungarische Tiefebene)[1] je významná středoevropská nížina, geomorfologická subprovincie Západopanonské pánve. Je rozdělena mezi severozápadní Maďarsko a jihozápadní Slovensko (kde tvoří takzvanou Podunajskou nížinu), a západním okrajem zasahuje také do Rakouska.[2]

Malá dunajská nížina
Kisalföld
Podunajská nížina
Kleine Ungarische Tiefebene
Malá dunajská kotlina v Maďarsku
Malá dunajská kotlina v Maďarsku

Rozloha9 000 km²

Nadřazená jednotkaZápadopanonská pánev

SvětadílEvropa
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RakouskoRakousko Rakousko
SlovenskoSlovensko Slovensko
Map
PovodíDunaj
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Je plochá nebo jen mírně zvlněná, má rozlohu asi 9 000 km² a leží ve výšce 110 až 150 metrů nad mořem. Jejím středem protéká řeka Dunaj, po které je pojmenována. Rozkládá se mezi alpským podhůřím, Vnitřními Západními Karpatami a Zadunajským středohořím. Dunaj v ní vytváří rozlehlou vnitrozemskou deltu, v níž přijímá přítoky Váh, Nitru, Litavu a Rábu; níže pak ještě Hron. Na západním okraji se rozkládá mělké stepní Neziderské jezero. V některých částech kotliny je poměrně vysoké riziko zemětřesení, seismicky nejaktivnější je komárenský zlom.

Největším sídlem přímo v nížině je maďarský Győr, na Slovensku pak Trnava. Na okraji nížiny pak leží slovenské hlavní město Bratislava a středověké metropole Nitra a Ostřihom. Dalšími významnými centry oblasti jsou Nové Zámky, dvojměstí Komárno-Komárom nebo Šoproň.

Reference

editovat
  1. Index českých exonym. Standardizované podoby. Varianty. Zpracoval RNDr. Tomáš Beránek, CSc. a kolektiv. 2. rozšířené a aktualizované. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. ISBN 978-80-86918-64-8. S. 50.
  2. KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 149.