Měrná tepelná kapacita
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia), respektive představuje množství tepla vyvolávající u kilogramů hmotnosti látky změnu teploty :
Měrná tepelná kapacita | |
---|---|
Název veličiny a její značka | Měrná tepelná kapacita c |
Hlavní jednotka SI a její značka | joule na kilogram a kelvin J·kg−1·K−1 |
Definiční vztah | |
Dle transformace složek | skalární |
Zařazení jednotky v soustavě SI | odvozená |
.
Měrná tepelná kapacita je mírně teplotně závislá, proto je nutné u přesnějších hodnot uvádět, k jaké teplotě látky se vztahuje.
Značení
editovatVztah
editovatTeplo potřebné k ohřátí tělesa o hmotnosti m o teplotu lze vypočítat pomocí následujícího vztahu
kde , T1 je počáteční a T2 je konečná teplota tělesa, c je měrná tepelná kapacita látky daného tělesa.
Vlastnosti
editovatHodnota měrné tepelné kapacity je závislá na teplotě. Pro větší teplotní intervaly se zavádí střední měrná tepelná kapacita .
K určování hodnot měrného tepla se využívá kalorimetrická rovnice.
U plynů se rozlišuje měrná tepelná kapacita při stálém tlaku, která se označuje , a měrná tepelná kapacita při stálém objemu, která se označuje . Vztah mezi těmito měrnými tepelnými kapacitami udává Poissonova konstanta a Mayerův vztah.
Příklad hodnot
editovatLátka | c |
---|---|
vodík | 14 304 |
voda | 4 180 |
vzduch (0 °C) | 1 000 |
ethanol | 2 430 |
led | 2 090 |
olej | 2 000 |
absolutně suché dřevo (0 °C) | 1 450 |
železo | 450 |
měď | 383 |
zinek | 385 |
hliník | 896 |
platina | 133 |
olovo | 129 |
kyslík | 917 |
cín | 227 |
křemík | 703 |
zlato | 129 |
stříbro | 235 |
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu měrná tepelná kapacita na Wikimedia Commons