Mělník (vojenský újezd Hradiště)
Mělník (německy Melk) je zaniklá vesnice ve Vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stávala v údolí Bublavy v nadmořské výšce 540 metrů na severu Doupovských hor, přibližně deset kilometrů jihozápadně od Kadaně.
| Mělník | |
|---|---|
,_historick%C3%A1_ortofotomapa_(50._l%C3%A9ta).jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°20′18″ s. š., 13°8′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Žďár u Hradiště (74,7 km²) |
  Mělník | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 51 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatJméno vesnice bylo odvozeno ze slova měl, které označovalo jíl. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Melnik (1460, 1488), Mielnik (1593, 1654) , Melk a Mellink (1787) a Melk (1846).[1]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o Mělníku pochází z roku 1460, kdy vesnice patřila k panství hradu Egerberk. Jeho součástí byla až do roku 1623, kdy panství jako pobělohorský konfiskát zabavený Matyáši mladšímu Štampachovi koupil Kryštof Šimon Thun a připojil je ke Klášterci nad Ohří. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili čtyři chalupníci a dva poddaní bez pozemků, z nichž jeden pracoval jako krejčí. Obyvatelé na neúrodných polích pěstovali žito, ale hlavním způsobem obživy býval chov dobytka a práce v lesích.[2]
V roce 1787 ve vsi stálo jedenáct domů a jejich počet se nezměnil ani v roce 1846, kdy v nich žilo 74 lidí. Děti docházely do školy v Tunkově a později chodily do Telcova. Vesnice patřila k okounovské farnosti, ale poštu, lékaře a četnickou stanici měli obyvatelé v Radnici. Nejbližší železniční stanice se nacházely v Perštejně a Olešce.[2]
Po zrušení patrimoniální správy se Mělník stal osadou obce Martinov,[2] kterou zůstal až do svého zániku.[3] V roce 1914 zde ve třinácti domech, z nichž čtyři byly větší usedlosti, žilo 62 obyvatel. Po vysídlení Němců nebyla vesnice dosídlena a v roce 1947 v ní žili je tři obyvatelé. Mělník úředně zanikl v důsledku zřízení vojenského újezdu k 15. červnu 1953 v první etapě rušení sídel.[2]
Přírodní poměry
editovatMělník stával v katastrálním území Žďár u Hradiště (původní mělnické katastrální území měřilo 4,56 km²) v okrese Karlovy Vary, asi 2,5 kilometru jihozápadně od Oslovic. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 540 metrů na západním úbočí vrchu Havran (736 metrů). Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní. Údolím pod zaniklou vesnicí protéká potok Bublava.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Mělník stál v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[6]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 74 obyvatel (z toho čtyřicet mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 54 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 62 | 75 | 66 | 48 | 57 | 74 | 54 | 3 |
| Domy | 11 | 13 | 13 | 13 | 13 | 12 | 11 | 8 |
Pamětihodnosti
editovatKaple Panny Marie stála na návsi a byla zbořena současně s obcí. Kaple byla vystavěna ze dřeva a o půdorysu čtverce, se stanovou střechou a hranolovou sloupkovitou zvonicí, která byla také zakončená stanovou střechou s křížkem. Obě střechy pokrýval eternit.[10][2][11]
Reference
editovat- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mělník, s. 48, 49.
- ↑ a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Mělník, s. 79.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 327.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Kaple na Památky a příroda Karlovarska
- ↑ Binterová, Z.: Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 2005, s. 49