Wikipedie

Mónica Puigová

portorická tenistka

Mónica Puigová, celým jménem Mónica Puig Marchán, (* 27. září 1993 San Juan) je bývalá portorická profesionální tenistka a olympijská vítězka z ženské dvouhry Her XXXI. olympiády, čímž se stala prvním sportovcem reprezentujícím Portoriko, který získal zlatou olympijskou medaili.[1][2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála v květnu 2014 turnaj na štrasburské antuce. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře.[3]

Mónica Puigová
Mónica Puigová na French Open 2016
Mónica Puigová na French Open 2016
StátPortorikoPortoriko Portoriko
Datum narození27. září 1993 (31 let)
Místo narozeníSan Juan, Portoriko
BydlištěMiami, FL, Spojené státy
Výška170 cm
Hmotnost64 kg
Profesionálka od2010
Ukončení kariéry2022
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek3 542 294 USD
Dvouhra
Poměr zápasů303–213
Tituly2 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění27. místo (26. října 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2016)
French Open3. kolo (2013, 2016, 2019)
Wimbledon4. kolo (2013)
US Open2. kolo (2014, 2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňvítězka (vycházející hvězdy 2014)
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů18–36
Nejvyšší umístění210. místo (25. května 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2018)
French Open1. kolo (2014, 2015, 2016)
Wimbledon2. kolo (2016)
US Open1. kolo (2013, 2014, 2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210722a22. července 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato Rio de Janeiro 2016 ženská dvouhra

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2016 na 27. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2015 na 210. místě.[4]

V portorickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 utkáním základního bloku 1. skupiny Americké zóny proti Paraguyai, v němž s Marií-Angelou Ferreirovou vyhrála čtyřhru. Do srpna 2021 v soutěži nastoupila k dvaceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 22–5 ve dvouhře a 8–9 ve čtyřhře.[5]

V červnu 2022 oznámila konec kariéry.[6][7]

Tenisová kariéra

editovat

2010

editovat

V roce 2010 získala zlatou medaili ve dvouhře na portorických Středoamerických a karibských hrách, když v boji o titul porazila Venezuelanku Adrianu Pérezovou. Na Letních olympijské hry mládeže v Singapuru vypadla jako druhá nasazená již v prvním kole s Čeng Saj-saj ve dvou setech.

2011

editovat

V juniorské kategorii si zahrála dvakrát singlové finále Grand Slamu. Na Australian Open 2011 byla nad její síly belgická juniorka An-Sophie Mestachová, jíž podlehla ve dvou setech. Na pařížské antuce French Open 2011 ji v boji o titul přehrála Tunisanka Ons Džabúrová.

Na Panamerických hrách 2011 konaných v Mexiku vybojovala stříbrný kov, když ve finále nestačila na Američanku Irinu Falconiovou.

2012

editovat

V říjnu 2012 nejdříve zvítězila na turnaji ITF s dotací 50 000 dolarů ve francouzském Joué-lès-Tours, kde v úvodním kole vyřadila nejvýše nasazenou Rusku Alexandru Panovovou. Ve finále přehrála Portugalku Marii João Köhlerovou. O čtrnáct dní později si připsla premiérový titul z události ITF s nejvyšší dotací 100 000 dolarů v Poitiers, když na ni ve finálovém zápase nestačila ruská hráčka Jelena Vesninová.

V tomto roce se poprvé dostala do druhé stovky žebříčku.

2013

editovat

Na Portugal Open na přelomu dubna a května se dostala do hlavní soutěže jako lucky loser a dokázala v prvním kole porazit osmou nasazenou Julii Görgesovou a ve druhém vyřadit bývalou vítězku French Open Francescu Schiavoneovou. Až ve čtvrtfinále ji vyřadila Carla Suárezová Navarrová.

 
Ve finále vítězného turnaje Internationaux de Strasbourg 2014

Dařilo se jí také na grandslamových turnajích. Na French Open vyřadila v prvním kolem jedenáctou nasazenou Naděždu Petrovovou. Její cestu turnajem zastavila opět Suárezová Navarrová ve třetím kole. Na následujícím Grand Slamu ve Wimbledonu dosáhla největšího vítězství kariéry, když vyřadila v prvním kole turnajovou pětku Saru Erraniovou. Na turnaji došla až do čtvrtého kola, kde podlehla Sloane Stephensové ve třech setech.

Rok 2013 zakončila na 56. místě žebříčku.

2014

editovat

V květnu 2014 vybojovala premiérovou turnajovou trofej na okruhu WTA Tour, když na antukovém Internationaux de Strasbourg vyhrála soutěž dvouhry. Ve finále přehrála Španělku Silvii Solerovou Espinosovou.[8]

Do debutového ročníku soutěže vycházejících hvězd na Turnaji mistryň splnila kvalifikační kritéria a fanoušci ji následně zvolili jako jednu ze čtyř účastnic. V základní skupině vyhrála všechny tři zápasy nad Zarinou Dijasovou, Shelby Rogersovou i Čeng Saj-saj, kterou poté opět přehrála ve finále.

2015

editovat

Na začátku sezony 2015 se jí podařilo projít do druhého kola Australian Open a v únoru do semifinále turnaje v Pattaye a do čtvrtfinále turnaje v Acapulcu, kde ve druhém kole porazila druhou nasazenou Saru Erraniovou. V dubnu se do čtvrtfinále probojovala také v Bogotě.

 
Mónica Puigová na Mutua Madrid Open 2015

Po nepodařené obhajobě ve Štrasburku a sérii vypadnutí v prvních kolech dalších turnajů klesla v žebříčku WTA na konec první stovky. V červenci reprezentovala Portoriko na Panamerických hrách v kanadském Torontu, kde vybojovala bronzovou medaili.[9] Sezónu zakončila na 91. místě žebříčku WTA.

2016: Olympijská vítězka

editovat

Na začátku sezóny se probojovala do finále turnaje kategorie Premier v Sydney, kde ovšem hladce prohrála se Světlanou Kuzněcovovou. Na následujícím Australian Open na úvod ztratila jen tři gamy proti Polce Magdě Linetteové. Ve druhém kole sehrála dramatickou bitvu proti české kvalifikantce a 114. hráčce žebříčku Kristýně Plíškové, v níž odvrátila pět mečbolů. Po výhře 9–7 v rozhodující sadě poprvé prošla do třetí fáze melbournského grandslamu.[10] V ní nestačila na další polskou tenistku, čtvrtou nasazenou Agnieszku Radwańskou, která jí uštědřila „kanára“.

V antukové části sezóny sice nikdy neprohrála první zápas na turnaji, ale nikdy do roku 2016 nepřešla třetí kolo. Ve čtvrtfinále J&T Banka Prague Open nestačila na nejvýše nasazenou Světlanu Kuzněcovovou ve třech setech. Na grandslamovém Roland Garros v Paříži se probojovala do třetího kola, kde ji porazila Američanka Madison Keysová.

Výkonnostní vzestup potvrdila na začátku travnaté části sezóny, když si dvakrát zahrála semifinále. Na AEGON Open Nottingham v něm jako čtvrtá nasazená uhrála čtyři gamy na turnajovou jedničku Karolínu Plíškovou. Následující týden dohrála mezi poslední čtveřicí na eastbournském AEGON International, kde prošla do hlavní soutěže z kvalifikace. V boji o finálový duel byla nad její síly pozdější vítězka Dominika Cibulková, jíž odebrala tři hry. Po turnaji postoupila na nové žebříčkové maximum, když figurovala na 36. místě. Ve Wimbledonu dohrála v úvodním kole, v němž ji zdolala šestnáctá nasazená Britka Johanna Kontaová.

 
Podání na US Open 2016

V srpnové ženské dvouhře na Hrách XXXI. letní olympiády v Riu de Janeiru startovala jako světová čtyřiatřicítka. Na úvod porazila slovinskou hráčku Polonu Hercogovou. Totožným skóre zdolala i další soupeřku, Rusku Anastasiji Pavljučenkovovou, jež v turnaji figurovala jako čtrnáctá nasazená. Ve třetím kole pak deklasovala třetí nasazenou Garbiñe Muguruzaovou ze Španělska. Ve čtvrtfinále ji po shodném výsledku nezastavila ani Němka Laura Siegemundová. Postup do bojů o medaile komentovala slovy: „Chci hrát o zlatou medaili, to je můj cíl. Budu se snažit pro to udělat maximum,“ uvedla, když přitom cestou do semifinále neztratila žádný set.[11][12] V něm ji čekala česká jednička a turnajová jedenáctka Petra Kvitová, kterou v prvním vzájemném střetnutí dokázala přehrát po divokém třísetovém průběhu.[1][2]

Ve finále olympijského turnaje si Mónica Puigová za 2:09 hodin připsala překvapivé vítězství nad německou světovou dvojkou Angelique Kerberovou po třísetovém průběhu. Stala se tak historicky prvním sportovcem reprezentujícím Portoriko, jenž vybojoval olympijské zlato.[1][2][13]

Po olympiádě vynechala severoamerické turnaje Western & Southern Open a Connecticut Open. Ve dvouhře US Open startovala z pozice poslední nasazené. Na turnaji vypadla, stejně jako ve Wimbledonu, již v úvodním kole, když ve dvou setech prohrála s Čeng Saj-saj z Číny.[14] V srpnu se stala hráčkou měsíce na okruhu WTA Tour. Poražena v prvních zápasech skončila na zářijovém Wuhan Open i říjnovém China Open, když ve Wu-chanu nestačila na Robertu Vinciovou a v Pekingu uhrála jen dva gamy na Yaninu Wickmayerovou.

2017–2019

editovat

Na začátku sezóny nedokázala obhájit finálovou účast na Apia International Sydney 2017 ani třetí kolo na Australian Open 2017 a v žebříčku se propadla zpět do čtvrté desítky. Na březnovém Miami Open 2018 a opět na čínském Wuhan Open 2018 ve třech setech porazila Carolinu Wozniackou. Na jaře 2019 se dostala zpět do šesté desítky žebříčku WTA, když na Volvo Car Open 2019 v Charlestonu postupně porazila Arynu Sabalenkovou a Danielu Collinsovou.

Soukromý život

editovat

Narodila se kubánskému otci Josému Puigovi a portorikánské matce Astrid Marchánové. Prarodiče z otcovy strany jsou Španělé a pocházejí z Katalánska. K tenisu ji přivedl otec v šesti letech a stal se jejím trenérem.

Utkání o olympijské medaile

editovat

Ženská dvouhra: 1 (1 zlato)

editovat
Stav rok místo konání povrch soupeřka výsledek
Zlato 2016 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý   Angelique Kerberová 6–4, 4–6, 6–1

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Olympijské hry (1–0 D)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0-1 D)
International (1–1 D)

Dvouhra: 4 (2–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 24. května 2014 Štrasburk, Francie antuka   Sílvia Solerová Espinosová 6–4, 6–3
Finalistka 2. 15. ledna 2016 Sydney, Austrálie tvrdý   Světlana Kuzněcovová 0–6, 2–6
Vítězka 2. 13. srpna 2016 LOH – Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý   Angelique Kerberová 6–4, 4–6, 6–1
Finalistka 2. 21. října 2017 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h)   Carina Witthöftová 3–6, 5–7

Finálové účasti na turnajích okruhu ITF

editovat
100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 10 (6–4)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka výsledek
Vítězka 1. 19. dubna 2010 Torrent, Španělsko antuka   Nanuli Pipijová 3–6, 6–1, 6–2
Vítězka 2. 20. února 2011 Surprise, Spojené státy tvrdý   Lenka Wienerová 6–4, 6–0
Vítězka 3. 1. května 2011 Chiasso, Švýcarsko antuka   Andrea Hlaváčková 7–6(4), 7–5
Vítězka 4. 22. srpna 2011 San Luis Potosí, Mexiko tvrdý   Nika Kucharčuková 6–3, 6–0
Finalistka 5. 25. června 2012 Bayamon, Portoriko tvrdý   Michelle Larcherová de Britová 3–6, 2–6
Finalistka 6. 12. března 2012 Poza Rica, Mexiko tvrdý   Jaroslava Švedovová 1–6, 2–6
Finalistka 7. 25. června 2012 Périgueux, Francie antuka   Irina Chromačovová 3–6, 2–6
Vítězka 8. 8. října 2012 Joué-lès-Tours, Francie tvrdý   Maria João Köhlerová 3–6, 6–4, 6–1
Vítězka 9. 22. října 2012 Poitiers, Francie tvrdý   Jelena Vesninová 7–5, 1–6, 7–5
Finalistka 10. 23. prosince 2012 Ankara, Turecko tvrdý   Ana Savićová 7–5, 3–6, 4–6

Finále na juniorce Grand Slamu

editovat

Dvouhra juniorek: 2 (0–2)

editovat
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2011 Australian Open tvrdý   An-Sophie Mestachová 4–6, 2–6
Finalistka 2011 French Open antuka   Ons Džabúrová 6–7(8–10), 1–6

Finále na dalších soutěžích

editovat

Středoamerické a karibské hry

editovat

Dvouhra: 1 (1–0)

editovat
Stav Rok Dějiště Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Zlato 2010 Portoriko tvrdý   Adriana Pérezová 6–3, 6–2

Panamerické hry

editovat

Dvouhra: 1 (0–1)

editovat
Stav Rok Dějiště Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Stříbro 2011 Mexiko tvrdý   Irina Falconiová 3–6, 2–6

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mónica Puig na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Luboš Zabloudil. Kvitová podlehla Puigové. Na olympiádě si zahraje 'pouze' o bronz. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-12 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Eleanor Crooks. Monica Puig becomes Puerto Rico's FIRST-EVER Olympic gold medallist with stunning tennis victory [online]. Mirror, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Mónica Puigová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210722a22. července 2021
  4. ↑ Mónica Puigová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210722a22. července 2021
  5. ↑ Mónica Puigová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210722a22. července 2021
  6. ↑ Olympic champion Monica Puig announces retirement from tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-13 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Olympijská vítězka Puigová v 28 letech ukončila kariéru. TenisPortal.cz [online]. 2022-06-13 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Monica Puig eyes first WTA title [online]. [cit. 2014-05-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Toronto 2015 PanAm [online]. [cit. 2015-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-23. 
  10. ↑ Černý den Češek. Kvitová končí ve 2. kole, Kristýně Plíškové nestačilo ani rekordních 31 es a pět mečbolů [online]. TenisPortal.cz, 2016-01-20 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Jorge Castillo. Puerto Rico has never won an Olympic gold medal. Monica Puig could change that soon.. The Washington Post [online]. 2016-08-11 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Luboš Zabloudil. Kvitová deklasovala Svitolinovou a je v olympijském semifinále!. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-11 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Zaskočila nejen Kvitovou. Tenistka teď učí svět vyslovovat své jméno. http://oh.idnes.cz/tenistka-monica-puigova-vyhrala-olympijsky-turnaj-fx6-/oh-tenis.aspx?c=A160814_093226_oh-tenis_pes, Idnes.cz, 13. srpna 2016
  14. ↑ Luboš Zabloudil. Kerberová se na postup nenadřela, Muguruzaová musela otáčet. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-29 [cit. 2016-08-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mónica_Puigová&oldid=24143542“