Míšeňské markrabství

historický státní útvar

Míšeňské markrabství (německy Markgrafschaft Meißen) byl středověký stát v historické oblasti Míšeňska v současném Sasku, existující mezi lety 9651423, kdy se spojilo s Vévodstvím sasko-wittenberským. Po značnou část jeho existence zde vládl zejména rod Wettinů a země byla součástí Svaté říše římské.

Míšeňské markrabství
Markgrafschaft Meißen
 Gerova marka
 Saská východní marka
 Landsberské markrabství
9651423 Saské kurfiřtství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Rozloha markrabství na počátku 11. století
Obyvatelstvo
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející
Gerova marka Gerova marka
Saská východní marka Saská východní marka
Landsberské markrabství Landsberské markrabství
Následující
Saské kurfiřtství Saské kurfiřtství

Historie

editovat
 
Wettinské Míšeňsko, Horní Lužice a tzv. Osterland (Landsberg) kolem roku 1260

V oblasti Míšně jsou již ve starověku doloženi germánští Hermunduři, které vystřídali kolem roku 600 slovanští Lužičtí Srbové. Část tohoto území dobyl již roku 805 Karel Veliký, nicméně celé území připojil k říši až Jindřich I. Ptáčník o více než sto let později.[1] Roku 928 zde tentýž panovník založil hrad Míšeň jako obranu proti útokům Srbů. Prvním doloženým markrabětem je Wigbert. V následujících letech se Míšeňsko častokrát stalo cílem polské, případně české expanze, roku 1127 získali do dědičného vlastnictví toto území členové rodu Wettinů.[2] Mezi nimi se země dále rozdělovaly a zase spojovaly, ke konci 13. století došlo k jejich rozpadu a některé části načas připadly pod přímou vládu římských králů Adolfa Nasavského a poté Albrechta Habsburského, kteří se v těchto oblastech střetávali s expanzí českého krále Václava II. Země znovu sjednotil až opět příslušník rodu Wettinů Fridrich I. Pokousaný. Roku 1423 udělil zdejšímu vládci Fridrichu IV. Bojovnému část Saska a kurfiřtský hlas císař Zikmund, čímž se tyto územní celky spojily a pojem Míšeňska postupně vymizel.[2]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. HONZÁK, František, a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-30-3. S. 393, 394. Dále jen Evropa v proměnách staletí. 
  2. a b Evropa v proměnách staletí, s. 394

Literatura

editovat
  • HONZÁK, František, a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-30-3. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat